Igor Rostorockij
Igor Rostorockij | |
---|---|
Osobní informace | |
Rodné jméno | Игорь Дмитриевич Ростороцкий (Растороцкий) |
Datum narození | 4. února 1962 (61 let) |
Místo narození | Anapa, ![]() |
Stát | Sovětský svaz |
Sportovní informace | |
Klub | Dinamo Novorossijsk (vrch.) Dinamo Karaganda (vrch.) |
Trenéři | Ildar Imalevič Gafarov (vrch.) Jurij Ivanovič Gordějev (osob.) |
Kategorie | těžká váha |
Zápasnický styl | řecko-římský styl |
Účast na LOH | bez účasti |
Údaje v infoboxu aktuální k roku 2018 |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Mistrovství světa v zápasu řecko-římském | ||
zlato | MS 1985 | supertěžká váha |
zlato | MS 1987 | supertěžká váha |
Mistrovství Evropy v zápasu řecko-římském | ||
zlato | ME 1985 | supertěžká váha |
zlato | ME 1987 | supertěžká váha |
bronz | ME 1984 | supertěžká váha |
Igor Dmitrijevič Rostorockij (Rastorockij) (* 4. února 1962 Anapa) je bývalý sovětský a ruský zápasník – klasik.
Sportovní kariéra
Se zápasením začínal v Novorossijsku pod vedením Jurije Gordějeva. Specializoval se na zápas řecko-římský. Od juniorského věku se vrcholově připravoval v Karagandě a pro Kazašskou SSR vybojoval všechny své mezinárodní tituly. V roce 1984 prohrál sovětskou olympijskou nominaci na olympijské hry v Los Angeles s Jevgenijem Arťuchinem.
V roce 1987 v únoru na sovětském mistrovství porazil ve finále devatenáctiletého Alexandra Karelina. Ve spojitosti s Karelinem tak jeho jméno vešlo ve všeobecnou známost, jako posledního přemožitele Karelina do jeho památné porážky s Američanem Rulonem Gradnerem v roce 2000. V roce 1988 se jako úřadující mistr světa do sovětského olympijského výběru pro start na olympijských hrách v Soulu na úkor Karelina nevešel. Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 se věnoval právnické praxi.
Výsledky
Turnaj | 1981 | 1982 | 1983 | 1984 | 1985 | 1986 | 1987 |
---|---|---|---|---|---|---|---|
19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | |
+100 | -130 | ||||||
Olympijské hry | — | ||||||
Mistrovství světa | — | — | — | 1. | — | 1. | |
Mistrovství Evropy | — | — | — | 3. | 1. | — | 1. |
ME nadějí | 1. | ||||||
MS juniorů | 1. |
Odkazy
Reference
Související články
- Zápas v Rusku
- Zápas v Kazachstánu
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")).
The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Finská vlajka