Igor Zelenay

Igor Zelenay
Zelenay v deblové kvalifikaci Wimbledonu 2015
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
Datum narození10. února 1982 (40 let)[1]
Místo narozeníTrenčín, Československo[1]
BydlištěNové Mesto nad Váhom (Slovensko)
Výška198 cm[1]
Hmotnost88 kg[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek877 669 USD
Tenisová raketaLacoste
Dvouhra
Poměr zápasů0–0
Tituly0 ATP, 2 Futures
Nejvyšší umístění279. místo (1. srpna 2005)
Čtyřhra
Poměr zápasů87–120
Tituly1 ATP, 41 challengery, 14 Futures
Nejvyšší umístění50. místo (27. července 2009)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2010)
French Open3. kolo (2009)
Wimbledon3. kolo (2008, 2009)
US Open2. kolo (2010)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20220512a12. května 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Igor Zelenay (* 10. února 1982 Trenčín) je slovenský profesionální tenista, deblový specialista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál jeden deblový turnaj, když s Divijem Šaranem triumfoval na St. Petersburg Open 2019. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal do března 2020 dva tituly ve dvouhře a padesát pět ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v srpnu 2005 na 279. místě a ve čtyřhře pak v červenci 2009 na 50. místě. Trénuje ho Patrik Fabian, dříve to byl Juraj Dulík.[1]

Ve slovenském daviscupovém týmu debutoval v roce 2003 prvním kolem 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Lucembursku, v němž s Karolem Beckem prohrál čtyřhru. Dalších osm let nestartoval a do reprezentace se vrátil v roce 2011 účastí v 1. euroafrické skupině. Slováci zvítězili 3:2 na zápasy. Do září 2020 v soutěži nastoupil k dvanácti mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 7–5 ve čtyřhře.[3]

Na Letní univerziádě 2003 v Tegu vybojoval po finálové porážce od Lua Jana-suna stříbro ve dvouhře. V deblových soutěžích přidal bronzové kovy, ve čtyřhře s Jánem Stančíkem a smíšené soutěži se Stanislavou Hrozenskou.

Tenisová kariéra

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutoval na přelomu června a července 2000 na turnaji v Katovicích. Ve druhém kole podlehl Poláku Krystianu Pfeifferovi.[2] Již na počátku června 2000 odehrál první čtyřhru na challengeru Prostějov Open, kde s Janem Mašíkem v úvodní fázi podlehli Martinovi s Ranem. Premiérovou trofej z túry ITF si odvezl s krajanem Karolem Beckem v říjnu 2000 po deblovém triumfu na helsinském turnaji.[1][2]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském deblu Wimbledonu 2008 po zvládnuté kvalifikaci. V páru s Petrem Pálou postoupili do třetího kola, kde je vyřadili Španělé Marcel Granollers a Santiago Ventura Bertomeu.[1][2]

Do premiérového finále na okruhu ATP Tour se probojoval ve čtyřhře únorového Delray Beach International Tennis Championships 2010. S Němcem Philippem Marxem z něho odešli poraženi od amerických dvojčat Boba a Mika Bryanových.[1][2] Premiérovou trofej vybojoval v únorovém deblu St. Petersburg Open 2019, kde s Indem Divijem Šaranem prošli do finále přes chorvatské turnajové jedničky Nikolu Mektiće s Frankem Škugorem. V utkání o titul pak za 1.17 hodiny zdolali italskou dvojici Matteo Berrettini a Simone Bolelli. Po šňůře čtyř finálových porážek tak získal na túře ATP titul.[4]

Soukromý život

Narodil se roku 1982 v Trenčíně do rodiny zubaře Igora a pedagožky Eriky Zelenayových. Tenis začal hrát v sedmi letech po vzoru sestry Tatiany Zelenayové, která se stala tenisovou trenérkou. Připravuje se v Bratislavě. V červenci 2011 se oženil s Danou Tinkovou.[1]

Finále na okruhu ATP Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0)
ATP Tour 250 (1–4 Č)

Čtyřhra: 5 (1–4)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Finalista1.28. února 2010Delray Beach, Spojené státytvrdý (h)Německo Philipp MarxUSA Bob Bryan
USA Mike Bryan
3–6, 6–7(3–7)
Finalista2.10. dubna 2011Casablanca, MarokoantukaSpojené království Colin FlemingŠvédsko Robert Lindstedt
Rumunsko Horia Tecău
2–6, 1–6
Finalista3.22. září 2012Petrohrad, Ruskotvrdý (h)Slovensko Lukáš LackoUSA Rajeev Ram
Srbsko Nenad Zimonjić
2–6, 6–4, [6–10]
Finalista4.29. července 2018Gstaad, ŠvýcarskoantukaUkrajina Denys MolčanovItálie Matteo Berrettini
Itálie Daniele Bracciali
6–7(2–7), 6–7(5–7)
Vítěz1.22. září 2019Petrohrad, Ruskotvrdý (h)Indie Divij ŠaranItálie Matteo Berrettini
Itálie Simone Bolelli
6–3, 3–6, [10–8]

Finále na challengerech ATP a okruhu Futures

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Challengery (0–1 D; 41–27 Č)
Futures (2–4 D; 14–6 Č)

Dvouhra: 7 (2–5)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeř ve finálevýsledek
Finalista1.červen 2002Jablonec nad Nisou, ČeskoantukaFrancie Régis Lavergne2–6, 6–4, 5–7
Finalista2.listopad 2002Praha, ČeskotvrdýČesko Lukáš Dlouhý3–6, 6–4, 3–6
Finalista3leden 2003Biberach, Německotvrdý (h)Chorvatsko Roko Karanušić5–7, 5–7
Vítěz1.září 2003Bagnères-de-Bigorre, FrancietvrdýFrancie Nicolas Tourte7–6(7–4), 6–7(5–7), 7–5
Vítěz2.leden 2005Anif, Rakouskokoberec (h)Slovinsko Boštjan Ošabnik6–3, 6–1
Finalista4.duben 2005Bath, Velká Británietvrdý (h)Spojené království Mark Hilton3–6, 4–6
Finalista5.červenec 2005Manchester, Velká BritánietrávaItálie Daniele Bracciali4–6, 4–6

Čtyřhra (55 titulů)

Č.datumturnajpovrchspoluhráčporažení finalistévýsledek
1.říjen 2000Helsinky, FinskokoberecSlovensko Karol BeckFinsko Jarkko Nieminen
Finsko Tero Vilen
6–2, 6–4
2.červenec 2001Bratislava, SlovenskoantukaSlovinsko Borut UrhČesko Martin Štěpánek
Česko Jiří Vrbka
bez boje
3.srpen 2001Toljatti, RuskotvrdýSlovensko Karol BeckUzbekistán Abdul-Hamid Machkamov
Uzbekistán Dmitrij Tomaševič
7–5, 4–6, 6–3
4.srpen 2001Balašicha, RuskoantukaSlovensko Karol BeckKazachstán Alexej Kedrjuk
Ukrajina Orest Tereščuk
0–6, 6–3, 6–4
5.říjen 2001Korfu, Řeckokoberec (h)Austrálie Luke BourgeoisČesko Michal Navrátil
Česko Jiří Vrbka
6–4, 7–6(9–7)
6.červen 2002Košice, SlovenskoantukaSlovensko Juraj HaskoSlovensko František Babaj
Slovensko Michal Mertiňák
3–6, 6–4, 6–3
7.leden 2003Oberhaching, Německokoberec (h)Slovensko Michal MertiňákNěmecko Daniel Elsner
Německo Philipp Petzschner
4–6, 7–6(20–18), 7–6(7–5)
8.listopad 2003Praha, Českokoberec (h)Česko Martin ŠtěpánekNěmecko Karsten Braasch
Švýcarsko Jean-Claude Scherrer
6–4, 4–6, 6–4
9.květen 2004Most, ČeskoantukaČesko Ladislav ChramostaArgentina Diego Junqueira
Argentina Damián Patriarca
7–6(7–2), 4–6, 6–1
10.říjen 2004Waterloo, Belgiekoberec (h)Srbsko a Černá Hora Darko MadjarovskiNizozemsko Michel Koning
Nizozemsko Martijn van Haasteren
6–4, 7–6(7–3)
11.listopad 2004Prahs, Českokoberec (h)Česko Lukáš DlouhýČesko Jan Minář
Česko Jaroslav Pospíšil
6–3, 3–6, 7–6(7–5)
12.červen 2005Košice, SlovenskoantukaČesko Petr LuxaŠvédsko Johan Landsberg
Izrael Harel Levy
6–4, 6–2
13.prosinec 2006Vendryně, Českotvrdý (h)Česko Lukáš RosolČesko Daniel Lustig
Slovensko Filip Polášek
6–1, 6–1
14.prosinec 2006Opava, Českokoberec (h)Česko Lukáš RosolČesko Roman Vogeli
Česko Jaroslav Pospíšil
4–6, 6–2, 6–1
15.březen 2007Poitiers, Francietvrdý (h)Slovensko Filip PolášekRumunsko Victor Ioniță
USA Brian Wilson
6–4, 6–4
16.červenec 2007Oberstaufen, NěmeckoantukaSlovensko Filip PolášekNěmecko Peter Gojowczyk
Německo Marc Sieber
7–5, 7–5
17.srpen 2007Bratislava, SlovenskoantukaSlovensko Filip PolášekSlovensko Viktor Bruthans
Slovensko Ján Stančík
bez boje
18.září 2007Trnava, SlovenskoantukaSlovensko Filip PolášekArgentina Diego Junqueira
Španělsko Rubén Ramírez Hidalgo
6–1, 6–4
19.prosinec 2007Frýdlant nad Ostravicí, Českotvrdý (h)Česko Lukáš RosolČesko Jiří Krkoška
Slovensko Ján Stančík
6–4, 6–2
20.červen 2008Košice, SlovenskoantukaPolsko Tomasz BednarekŠpanělsko Miguel Ángel López Jaén
Španělsko Carlos Poch Gradin
6–1, 4–6, [13–11]
21.září 2008Trnava, SlovenskoantukaČesko David ŠkochRakousko Daniel Köllerer
Slovensko Michal Mertiňák
6–3, 6–1
22.listopad 2009Bratislava, Slovenskotvrdý (h)Německo Philipp MarxČesko Leoš Friedl
Česko David Škoch
6–4, 6–4
23.prosinec 2009Salcburk, Rakouskotvrdý (h)Německo Philipp MarxThajsko Sanchai Ratiwatana
Thajsko Sonchat Ratiwatana
6–4, 7–5
24.říjen 2010Mons, Belgietvrdý (h)Slovensko Filip PolášekBelgie Ruben Bemelmans
Belgie Yannick Mertens
3–6, 6–4, [10–5]
25.duben 2011Barletta, ItálieantukaČesko Lukáš RosolRakousko Martin Fischer
Rakousko Andreas Haider-Maurer
6–3, 6–2
26.červenec 2011Orbetello, ItálieantukaRakousko Julian KnowleFrancie Romain Jouan
Francie Benoît Paire
6–1, 7–6(7–2)
27.květen 2012Bordeaux, FrancieantukaSlovensko Martin KližanFrancie Olivier Charroin
Spojené království Jonathan Marray
7–6(7–5), 4–6, [10–4]
28.listopad 2012Helsinky, Finskotvrdý (h)Rusko Michail JelginBělorusko Uladzimir Ignatik
Čínská Tchaj-pej Jimmy Wang
4–6, 7–6(7.), [10–4]
29.červen 2013Košice, SlovenskoantukaSlovensko Kamil ČapkovičNěmecko Gero Kretschmer
Německo Alexander Satschko
6–4, 7–6(7–5)
30.září 2013Como, ItálieantukaAustrálie Rameez JunaidItálie Marco Crugnola
Itálie Stefano Ianni
7–5, 7–6(7.)
31.červen 2014Vicenza, ItálieantukaSlovensko Andrej MartinPolsko Mateusz Kowalczyk
Polsko Błażej Koniusz
6–1, 7–5
32.červenec 2014Braunschweig, NěmeckoantukaŠvédsko Andreas SiljeströmAustrálie Rameez Junaid
Slovensko Michal Mertiňák
7–5, 6–4
33.březen 2015Kazaň, Ruskotvrdý (h)Rusko Michail JelginItálie Andrea Arnaboldi
Itálie Matteo Viola
6–3, 6–3
34.květen 2015Heilbronn, NěmeckoantukaPolsko Mateusz KowalczykNěmecko Dominik Meffert
Německo Tim Pütz
6–4, 6–3
35.červen 2015Praha, ČeskoantukaPolsko Mateusz KowalczykVenezuela Roberto Maytín
Mexiko Miguel Ángel Reyes-Varela
6–2, 7–6(7–5)
36.srpen 2015Piešťany, SlovenskoantukaSlovensko Filip HoranskýŠvédsko Isak Arvidsson
Maďarsko Gábor Borsos
6–4, 1–6, [15–13]
37.srpen 2015Cordenons, ItálieantukaSlovensko Andrej MartinChorvatsko Dino Marcan
Chorvatsko Antonio Šančić
6–4, 5–7, [10–8]
38.listopad 2015Bratislava, Slovenskotvrdý (h)Srbsko Ilija BozoljacSpojené království Ken Skupski
Spojené království Neal Skupski
7–6(7–3), 4–6, [10–5]
39.listopad 2015Brescia, Itálietvrdý (h)Srbsko Ilija BozoljacBosna a Hercegovina Mirza Bašić
Chorvatsko Nikola Mektić
6–2, 6–3
40.březen 2016Kazaň, Ruskotvrdý (h)Bělorusko Aleksandr BuryjRusko Konstantin Kravčuk
Rakousko Philipp Oswald
6–2, 4–6, [10–6]
41.červen 2016Prostějov, ČeskoantukaBělorusko Aleksandr BuryjChile Julio Peralta
Chile Hans Podlipnik Castillo
6–4, 6–4
42.červenec 2016Praha, ČeskoantukaRakousko Julian KnowleArgentina Facundo Argüello
Chile Julio Peralta
6–4, 7–5
43.únor 2017Quimper, Francietvrdý (h)Rusko Michail JelginSpojené království Ken Skupski
Spojené království Neal Skupski
2–6, 7–5, [10–5]
44.únor 2017Cherbourg, Francietvrdý (h)Česko Roman JebavýChorvatsko Dino Marcan
Rakousko Tristan-Samuel Weissborn
7–6(7–4), 6–7(4–7), [10–6]
45.duben 2017Francavilla, ItálieantukaRakousko Julian KnowleAustrálie Rameez Junaid
Německo Kevin Krawietz
2–6, 6–2, [10–7]
46.červenec 2017Braunschweig, NěmeckoantukaRakousko Julian KnowleNěmecko Gero Kretschmer
Německo Kevin Krawietz
6–3, 7–6(7–3)
47.březen 2018Ču-chaj, ČínatvrdýUkrajina Denys MolčanovBělorusko Aleksandr Buryj
Čínská Tchaj-pej Peng Hsien-yin
7–5, 7–6(7–4)
48.duben 2018Barletta, ItálieantukaUkrajina Denys MolčanovUruguay Ariel Behar
Argentina Máximo González
6–1, 6–2
49.duben 2018Tunis, TuniskoantukaUkrajina Denys MolčanovFrancie Jonathan Eysseric
Spojené království Joe Salisbury
7–6(7–4), 6–2
50.červen 2018Prostějov, ČeskoantukaUkrajina Denys MolčanovUruguay Pablo Cuevas
Uruguay Martín Cuevas
4–6, 6–3, [10–7]
51.srpen 2018Cordenons, ItálieantukaUkrajina Denys MolčanovSlovensko Andrej Martin
Španělsko Daniel Muñoz de la Nava
3–6, 6–3, [11–9]
52.listopad 2018Bratislava, Slovenskotvrdý (h)Ukrajina Denys MolčanovIndie Ramkumar Ramanathan
Bělorusko Andrej Vasilevskij
6–2, 3–6, [11–9]
53.duben 2019Barletta, ItálieantukaUkrajina Denys MolčanovBosna a Hercegovina Tomislav Brkić
Chorvatsko Tomislav Draganja
7–6(7–1), 6–4
54.duben 2019Francavilla, ItálieantukaUkrajina Denys MolčanovArgentina Guillermo Durán
Španělsko David Vega Hernández
6–3, 6–2
55.srpen 2019Augsburg, NěmeckoantukaBělorusko Andrej VasilevskijChorvatsko Ivan Sabanov
Chorvatsko Matej Sabanov
4–6, 6–4, [10–3]

Postavení na konečném žebříčku ATP

Dvouhra

Rok20002001200220032004200520062007200820092010201120122013201420152016201720182019
Pořadí1126. 724. 456. 402. 349. 326. 621. 838. 1403.1351.1230.

Čtyřhra

Rok20002001200220032004200520062007200820092010201120122013201420152016201720182019
Pořadí571. 238. 362. 497. 208. 217. 753. 159. 77. 71. 66. 78. 83. 123. 146. 73. 118. 106. 68. 65.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Igor Zelenay na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i Igor Zelenay na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20200307a7. března 2020
  2. a b c d e Igor Zelenay na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20200307a7. března 2020
  3. Igor Zelenay na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20200309a9. března 2020
  4. First-Time Team Zelenay/Sharan Win St. Petersburg Title [online]. ATP Tour, Inc., 2019-09-22 [cit. 2019-11-13]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Serbia and Montenegro; Flag of Yugoslavia (1992–2003).svg
Flag of Serbia and Montenegro, was adopted on 27 April 1992, as flag of Federal Republic of Yugoslavia (1992-2003).
Flag of Serbia and Montenegro (1992–2006).svg
Flag of Serbia and Montenegro, was adopted on 27 April 1992, as flag of Federal Republic of Yugoslavia (1992-2003).
Flag of Thailand.svg
The national flag of Kingdom of Thailand since September 2017; there are total of 3 colours:
  • Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
  • White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
  • Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování