Iki (ostrov)

Iki (ostrov)
Iki (ostrov)
Iki (ostrov)
StátJaponskoJaponsko Japonsko
Topografie
Zeměpisné souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ostrov Iki (japonsky 壱岐島, Iki-no-šima) nebo souostroví Iki (壱岐諸島, Iki-šotó) je souostroví v Cušimském průlivu v Japonsku,[1] které je spravováno jako město Iki v prefektuře Nagasaki. Souostroví má celkovou rozlohu 138,46 km2. V roce 2013 dosáhl počet zdejších obyvatel čísla 28 008. Pouze 4 z celkem 23 ostrovů jsou trvale obydlené. Spolu se sousedními ostrovy Cušima se souostroví Iki nachází v Národním parku Iki─Cušima.[2]

Souostroví Iki je sopečného původu. Jedná se o obnažený a erodovaný čedičový vrchol mohutného čtvrtohorního stratovulkánu, který byl naposledy aktivní před 600 000 lety.[3]

Ostrovy Iki leží asi 20 km na severo-severovýchod od nejbližšího bodu ostrova Kjúšú a jihovýchodně od souostroví Cušima. Hlavní ostrov Iki, jehož rozloha činí 133,92 km2, má mírně oválný tvar a měří přibližně 17 kilometrů v severojižním směru a 14 kilometrů ve východozápadním směru. Nejvyšším bodem ostrova je vrch Takenocudži (岳ノ辻) s vrcholem ve výšce 219,9 m n. m.[4]

Historie

Souostroví Iki bylo osídleno již v době Japonského paleolitu a archeologové zde nalezli četné artefakty z období Džómon, Jajoi a Kofun, jež svědčí o nepřetržitém lidském osídlení a činnosti.[5]

Podle nejstarší japonské kroniky Kodžiki je ostrov Iki jedním z ostrovů, které vytvořil stvořitelský pár Izanagi a Izanami.[6]

Ikikoku

Harunocudži

Ve 30. svazku čínského historického textu Zápisky o Třech říších (三國志, San-kuo jen-i) ze 3. století, jenž pojednává o Období tří říší, je zmínka o zemi zvané Iki (一支国, Iki-koku), která se nachází na souostroví ležícím na východ od Korejského poloostrova. Podle archeologů by se mohlo jednat o osídlení Harunocudži z období Jajoi nacházející se na ostrově, které je jedním z největších, jež byly v Japonsku objeveny. Artefakty, které zde byly nalezeny, ukazují na blízké kontakty jak s japonskými ostrovy, tak s asijskou pevninou

Provincie Iki

Podrobnější informace naleznete v článku Provincie Iki.

V rámci reforem z druhé poloviny 7. století založených na čínském filozofickém směru zvaném legismus byly ostrovy uspořádány a řízeny jako provincie. Dokladem jsou i dřevěné značky s nápisem Iki-no-kuni nalezené v císařském hlavním městě Naře.[7]

V roce 1019 v napadli ostrovy Iki v rámci takzvané invaze Toi džürčenští piráti. Souostroví poté ovládl klan Macura, za jehož vlády došlo k rozvoji obchodu a obchodních styků mezi korejským královstvím Korjo, Cušimou, Iki a Kjúšú. Ostrovy však opět zpustošily mongolské invaze do Japonska v letech 1274 a 1281, během nichž Mongolové povraždili množství ostrovanů. Během období Muromači se ostrovy staly hlavní základnou japonských pirátů Wo-kchou, kteří drancovali osady na čínském a korejském pobřeží. Po založení tokugawského šógunátu se ostrovy dostaly pod správu knížectví Hirado.

Moderní doba

Po reformách císaře císaře Meidžiho se ostrovy staly od roku 1871 součástí takzvané prefektury Hirado, která posléze přešla pod prefekturu Nagasaki.

V období 2. světové války došlo na ostrovech k výstavbě četných pobřežních pevnůstek s dělostřeleckými bateriemi, které však nezažily žádné boje. Pozůstatky takového opevnění lze dodnes vidět na ostrůvku Wakamijadžima nacházejícího se severně od hlavního ostrova Iki.

V 60. a 70. letech 20. století byli zdejší obyvatelé nechvalně proslulí nadměrným rybolovem, ale ostrované vinili z klesajících úlovků místní druhy dravých ryb, zejména delfínů. Místní úřady proto zakázaly s ohledem na ohroženého kranase korejského (Seriola quinqueradiata) jeho komerční rybolov po roce 1982. Od roku 2018 místní rybáři protestují proti nadměrnému rybolovu prováděnému kolem souostroví velkými loděmi z pevninského Japonska.[8]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Iki Island na anglické Wikipedii.

  1. Iki | island, Japan | Britannica [online]. [cit. 2023-05-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Iki-Tsushima Quasi-National Park Travel Guide: Tourist Attractions & Things to Do [online]. [cit. 2023-05-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Global Volcanism Program | Iki Volcanic Group [online]. 2021-06-25 [cit. 2023-05-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-06-25. (anglicky) 
  4. National Geospatial Intelligence Agency (NGIA). Prostar Sailing Directions 2005 Japan Enroute. Prostar Publications (2005). ISBN 1577856511
  5. FANS, Japan. Iki Islands [online]. 2021-07-19 [cit. 2023-05-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. CHAMBERLAIN, Basil Hall. The Kojiki: Japanese Records of Ancient Matters. [s.l.]: Forgotten Books, 2008. Dostupné online. ISBN 978-1-60506-938-8. S. 75. (anglicky) 
  7. Historical and geographical dictionary of Japan | WorldCat.org [online]. [cit. 2023-05-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. YAGISHITA, Yuta. No More Tuna for Japan's Sushi? | The Nation. www.thenation.com. 2020-10-01. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-01. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Red pog.png

Shiny red button/marker widget.

Converted from SVG
Gounoura, Iki-4.jpg
Autor: Saigen Jiro, Licence: CC0
壱岐島 郷ノ浦湾
Harunotsuji Ruins, enkei-3.jpg
Autor: Saigen Jiro, Licence: CC0
原の辻遺跡 遠景
Japan location map with side map of the Ryukyu Islands.svg
Autor: Maximilian Dörrbecker (Chumwa), Licence: CC BY-SA 3.0
Location map of Japan

Equirectangular projection.

Geographic limits to locate objects in the main map with the main islands:

  • N: 45°51'37" N (45.86°N)
  • S: 30°01'13" N (30.02°N)
  • W: 128°14'24" E (128.24°E)
  • E: 149°16'13" E (149.27°E)

Geographic limits to locate objects in the side map with the Ryukyu Islands:

  • N: 39°32'25" N (39.54°N)
  • S: 23°42'36" N (23.71°N)
  • W: 110°25'49" E (110.43°E)
  • E: 131°26'25" E (131.44°E)