Ilarion Curkanovič

Ilarion Curkanovič
Ilarion Curkanovič
Ilarion Curkanovič
Senátor Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1929 – 1935
Stranická příslušnost
ČlenstvíKarpatorus. str. trudová
Narození12. nebo 13. ledna 1878
Davidivci
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí1947
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materČernovická univerzita
Profesenovinář a politik
CommonsIlarion Curkanovič
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ilarion Curkanovič, ukrajinsky Іларіон Юрійович Цурканович, Ilarion Jurijovič Curkanovyč, též Harion Curkanovič (12.[1] nebo 13. ledna[2][3][4] 1878 Davidivci - 1947[1] Praha), byl rusínský právník a novinář, československý politik a meziválečný senátor Národního shromáždění ČSR za Karpatoruskou stranu práce malorolníků a bezzemků (takzvaná trudová strana).

Biografie

Narodil se roku 1878 v obci Davidivci v Bukovině.[2][3][5] Pocházel z rodiny chudého zemědělce.[3] Studoval gymnázium v Černovicích a pak absolvoval (práva[6]) Černovickou univerzitu. Ač původem Rusín, orientoval se již od studentských let velkorusky a patřil k proruské, promoskevské části rusínské populace.[2] Od mládí se účastnil veřejného a politického života. Počátkem roku 1914 vydával v Černovicích noviny[3] Ruska pravda.[6] V roce 1911 kandidoval za velkoruský blok na Bukovinský zemský sněm (uváděn jako redaktor Curkanovič).[7]

Začátkem první světové války byl zatčen, vězněn ve Vídni a odsouzen pro rusofilské aktivity k trestu smrti. Po nástupu císaře Karla I. byl v roce 1917 amnestován a odešel na území pozdějšího Československa. Bojoval za republiku na Slovensku. V květnu 1919 byl členem rusínské delegace, která v Praze vyhlásila připojení Podkarpatské Rusi k Československu.[6] Pak sloužil v Československé armádě.[5]

Patřil mezi zakladatele Karpatoruské strany trudové. V letech 1918-1919 podporoval Antona Beskida. Po roce 1939 žil v Praze, zemřel patrně koncem 40. let 20. století.[8]

Koncem 20. let se uvádí jako redaktor listu Ruska zemlja v Užhorodu.[6]

V parlamentních volbách v roce 1929 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění za ruský národní blok, který ve volbách utvořil koalici s Československou národní demokracií.[6] V senátu setrval do roku 1935.[9] Po větší část svého senátorského mandátu byl hospitantem v klubu Československé národní demokracie. Po jejím odchodu z československé vlády do opozice se ovšem s národními demokraty rozešel. V parlamentních volbách v roce 1935 kandidoval neúspěšně jako člen trudové strany na kandidátce Československé strany národně socialistické.[10]

Dílo

  • Reč' senatora I.Ju. Curkanoviča proiznesennaja im 16-go dekabrja 1930 g. v Senate Narodnago Sobranija po slučaju bjudžetnom debaty, Užgorod : Karpatorusskaja trudovaja partija, 1930 (Škol'naja pomošč')
  • Reč' senatora J.Ju. Curkanoviča proiznesennaja im 18-go dekabrja 1931 g. v Senate Narodnago Sobranija po slučaju bjudžetnoj debaty, Užgorod : Izdanije karpatorusskoj trudovoj partii, 1931 (Škol'naja pomošč')
  • Reč' senatora J.Ju. Curkanoviča, proiznesennaja im 20-go dekabrja 1933 g. v Senate Narodnago Sobranija po slučaju diskussii nad gosudarstv. bjudžetom, Užgorod : Karpatorusskaja trudovaja partija, 1933 (Škol'naja Pomošč')
  • Ideové směrnice karpatoruských politických stran, Praha : Tiskový odbor Ú[středního] S[vazu] Č[eskoslov.] S[tudentstva], 1931
  • Russkaja grammatika v sokraščeniji dlja učaščich i učaščichsja = Stručná mluvnice ruského jazyka, Praga, Knigoizdatel’stvo Chutor, 1946

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b POP, Ivan. Podkarpatská Rus : osobnosti její historie, vědy a kultury. Praha: Libri, 2008. 311 s. ISBN 978-80-7277-370-1. S. 50. 
  2. ↑ a b c Lidové noviny, 12. 1. 1938, s. 2.
  3. ↑ a b c d Moravská orlice, 13. 1. 1938, s. 2.
  4. ↑ Jubilea. Národní politika. Leden 1938, roč. 56, čís. 11, s. 4. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Parlamentní zastoupení Čsl. národní demokracie v III. voleném Národním shromáždění, Národní listy, 10. 11. 1929, s. 1.
  6. ↑ a b c d e Senátor Ilarion Curkanovič. Národní listy. Listopad 1929, roč. 69, čís. 305, s. 1. Dostupné online. 
  7. ↑ Sněmovní volby v Bukovině. Národní listy. Duben 1911, roč. 51, čís. 117, s. 1. Dostupné online. 
  8. ↑ Autonomie Podkarpatské Rusi jako politicko-právní problém v letech 1918 – 1919 (I.) [online]. robertpejsa.cz [cit. 2011-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-08. 
  9. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-08]. Dostupné online. 
  10. ↑ Přípravy k volbám na Podkarpatské Rusi. Národní listy. Duben 1935, roč. 75, čís. 115, s. 2. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Illarion Curkanovič.jpg
Illarion Curkanovič - rusínský právník a novinář, československý politik