Ilava
Ilava | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 48°59′58″ s. š., 18°14′10″ v. d. |
Nadmořská výška | 255 m n. m. |
Stát | Slovensko |
Kraj | Trenčínský |
Okres | Ilava |
Tradiční region | Střední Pováží |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 24,3 km² |
Počet obyvatel | 5 572 (2021)[1] |
Hustota zalidnění | 229,3 obyv./km² |
Správa | |
Status | město |
Starosta | Viktor Wiedermann |
Vznik | 1229 (první písemná zmínka) |
Oficiální web | www |
ilava | |
Adresa obecního úřadu | Mestský úrad Ilava Mierové námestie 16/31 018 51 Ilava |
Telefonní předvolba | 042 |
PSČ | 019 01 |
Označení vozidel (do r. 2022) | IL |
NUTS | 513156 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ilava (německy Illau nebo též Eulau, maďarsky Illava) je okresní město na Slovensku ležící v severní části Trenčínského kraje na levém břehu Váhu. Žije zde přibližně 5 600[1] obyvatel.
Ilava je nejmenším okresním městem na Slovensku, největším městem okresu Ilava je Dubnica nad Váhom.[2]
Části města
V 70. letech 20. století byly k Ilavě připojeny obce Iliavka a Klobušice. Město má tak dva katastrální území: k.ú. Ilava a k.ú. Klobušice. Kromě samotné Ilavy má město dvě městské části: Iliavka, Klobušice.
Klobušice
Nachází se asi dva kilometry od Ilavy, na hlavním silničním tahu ve směru do Dubnice nad Váhom.
Iliavka
Menší městská část – Iliavka – je od Ilavy vzdálena asi čtyři kilometry. Nachází se v horách a obývá ji jen kolem 130 obyvatel.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1229. Když Ilavu ovládli husité, občané Ilavy jim v jejich boji a působení na Pováží pomáhali. Když Zikmund Lucemburský u Ilavy porazil husity (bitva na Rudém poli) a vyhnal je z města, potrestal Ilavčany tak, že dal město srovnat se zemí. Občany města vyhnal a zakázal jim město postavit znovu. Přeživší Ilavčani se stáhli do hor a založili vesnici Iliavka (malá Ilava). Když hněv Zikmunda Lucemburského opadl, povolil opětovné vystavění města a návrat jeho obyvatel. Většina obyvatel se do Ilavy vrátila, avšak někteří zůstali bydlet i nadále v horách, ve vesničce Iliavka.
Pamětihodnosti
- Ilavský hrad z přelomu 11.–12. století. První hodnověrná zmínka o hradu je až z roku 1446. Pravděpodobně byl vybudován na ochranu silnic, důležitého brodu přes Váh i samotného městečka Ilava. Byl pravděpodobně založen členy rytířského náboženského řádu templářů. V 15. století jej dobyli husité. V 16. století byl hrad přestavěn na pevnost. Později (do roku 1783) sloužil jako klášter řádu trinitářů. V roce 1856 byl přebudován na trestnici. V 50. letech 20. století zde byli umístěni političtí vězni.[3] Současná věznice nese název Ústav pro výkon trestu odnětí svobody a Ústav pro výkon vazby Ilava.[4]
- Klobušický kaštel
- Mauzoleum Gábora Barosse v Klobušicích[5]
Doprava
Ilava leží na železniční trati Bratislava–Žilina. Extravilánem města prochází slovenská dálnice D1.
Osobnosti
- Ivan Baranka, hokejista
- Gábor Baross (1848–1892), politik[6]
- Mária Bieliková (* 1966), informatička a pedagožka
- Valerián Bystrický (1936–2017), historik
- Jozef Genzor (1939–2019), jazykovědec, koreanista a filipinista, překladatel z angličtiny a korejštiny[7]
- Marcel Hossa, hokejista
- Tomáš Kopecký, hokejista
- Marek Kvapil, hokejista
- Roman Pomajbo (* 1969), herec
- Štefan Raus (1880–1958), učitel, ředitel školy, varhaník, vedoucí pěveckého sboru Ilavčan, starosta, vládní komisař, místní historik a kronikář[8]
- Róbert Tomík, hokejista
- Pavel Traubner (* 1941), lékař, neurolog, pedagog, děkan Lékařské fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě[9]
- Ľudovít Turzo-Nosický (1827–1896), advokát, veřejný činitel, politik
Partnerská města
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ilava na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava.
- ↑ https://www.vedelisteze.sk/galerie/ilava-vs-dubnica-vahom
- ↑ ZDENĚK, Robin. Vězeňství v první Československé republice [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2011 [cit. 2022-09-09]. S. 68–69. Diplomová práce. Dostupné online.
- ↑ Ústav na výkon trestu odňatia slobody a Ústav na výkon väzby Ilava. www.zvjs.sk [online]. [cit. 2021-12-09]. Dostupné online.
- ↑ Mauzóleum Gábora Barossa v Klobušiciach. vypadni.sk [online]. [cit. 2021-12-09]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Mesto Ilava: Gábor Baross. www.ilava.sk [online]. [cit. 2021-12-10]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Mesto Ilava : Jozef Genzor. www.ilava.sk [online]. [cit. 2021-12-10]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Mesto Ilava: Štefan Raus. www.ilava.sk [online]. [cit. 2021-12-10]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Mesto Ilava: Pavel Traubner. www.ilava.sk [online]. [cit. 2021-12-10]. Dostupné online. (slovensky)
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ilava na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo Ilava ve Wikislovníku
- Oficiální stránky
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“