Ilja Prachař
Ilja Prachař | |
---|---|
Rodné jméno | Ilja Vladimír Prachař |
Narození | 30. dubna 1924 Zlín-Malenovice Československo |
Úmrtí | 10. srpna 2005 (ve věku 81 let) Praha Česko |
Místo pohřbení | Kunratický hřbitov |
Alias | Ilinek |
Choť | Jana Prachařová |
Děti | David a Magdalena |
Rodiče | František a Ludmila Prachařovi |
Příbuzní | Kamil Prachař (sourozenec) Jakub Prachař a Mariana Prachařová (vnoučata) |
Významné role | Trautenberk (Krkonošské pohádky) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ilja Prachař (30. dubna 1924 Zlín-Malenovice – 10. srpna 2005 Praha) byl český herec, dramatik a dabér.
Život
Narodil se jako prostřední ze tří synů úředníka okresní nemocenské pojišťovny ve Zlíně Františka Prachaře (1899–2001) a jeho ženy Ludmily (1901–1981). Starší bratr Drahomír (1922–2008) pracoval později v podniku zahraničního obchodu, mladší Kamil (1931–2020) se stal divadelním hercem a téměř celou profesní kariéru působil v chebském divadle. Rodiče se ve Zlíně a v Malenovicích čile věnovali spolkovému životu a hráli ochotnické divadlo. Manželka Jana (* 1937) je loutkoherečka, jeho syn David (* 1959), vnuk Jakub (* 1983), vnučka Mariana (* 1994) a pravnučka Alžběta Malá (*1997) se věnují herectví.
Svou hereckou kariéru zahájil jako člen dramatické skupiny Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého (1945–1947), v Divadle pracujících ve Zlíně (1947–1952) a v divadle v Ostravě (1952–1954).[1] Od roku 1954 účinkoval v pražském Divadle S. K. Neumanna a v letech 1959 až 1990 v Divadle na Vinohradech.[2] Jeho nejznámější filmovou rolí je pravděpodobně chamtivý a lakomý statkář Trautenberk ve večerníčkovém seriálu Krkonošské pohádky.
Je autorem několika divadelních her a televizních scénářů. Již v roce 1951 obdržel za hru „Hádajú se o rozumné“ Státní cenu a za své herectví byl oceněn vyznamenáním Za vynikající práci (1967), titulem zasloužilý umělec (1983) a Cenou Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu (1997).
Ilja Prachař byl členem Komunistické strany. V listopadu 1989 pronesl na Letné projev jako zástupce herců z Divadla na Vinohradech.
V osobním životě byl Ilja Prachař velkým příznivcem fotbalového klubu Slavia. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let byl dokonce sedm let předsedou občanského sdružení Odboru přátel Slavie.[3][4]
Zemřel ve vinohradské nemocnici 10. srpna 2005. Pohřben je na kunratickém hřbitově v Praze v rodinném hrobě.
Dílo
Divadelní hry
- Zlatá srdce
- Domov je u nás
- Intermezzo
- Svět kde se nežebrá
Televizní scénáře
- dva díly seriálu Rodina Bláhova
- dva díly seriálu Tři chlapi v chalupě
Film
- 1959 Král Šumavy
- 1962 Transport z ráje
- 1965 Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou
- 1965 Bílá paní – role: přednosta úřadu na ministerstvu Pepík
- 1966 Lidé z maringotek
- 1967 Svatba jako řemen
- 1968 Spalovač mrtvol
- 1968 Všichni dobří rodáci
- 1969 Světáci
- 1969 Flirt se slečnou Stříbrnou – role: šéfredaktor Emil Procházka
- 1969 Kladivo na čarodějnice
- 1975 Holka na zabití – role: příslušník VB por. Sláma
- Kam slunce nechodí…
Televize
- 1959–1960 Rodina Bláhova (seriál)
- 1965 Kůzlátka otevřete... (inscenace detektivní hry) – role: Jahn
- 1969 Popelka (filmová pohádka) – role: otec
- 1970 Za ranních červánků (TV inscenace) – role: pan Obroční
- 1971 F. L. Věk (seriál) – role: rychtář Vavák z Mirčic
- 1972–1973 Ctná paní Lucie (TV seriál) – role: Záviš Oulehla z Kronbachu
- 1974 Krkonošské pohádky (TV večerníček) – role: Trautenberk
- 1975 Nejmladší z rodu Hamrů (seriál) – role: otec Zajíček
- 1975 Třicet případů majora Zemana (TV seriál 1974–1979) – role: továrník Ing. Richard Čadek (5. díl Hon na lišku a 12. díl Kleště)
- 1975 Chalupáři (seriál) – role: Antonín Balabán
- 1976 Preclíková válka (komedie) – role: Jindřich Danda
- 1977 Pan Kobkán vdává dceru (fraška) – role: otec velkošpeditér Kobkán
- 1978 Zákony pohybu (seriál) – role: předseda závodní rady n. p. Radiana František Vrba
- 1979 Inženýrská odysea (seriál) – role: otec Pešek
- 1980 Nešťastný šafářův dvoreček (povídka z cyklu Bakaláři) – role: kapelník
- 1981 Okres na severu (seriál) – role: předseda okresní kontrolní a revizní komise František Krečmar
- 1984 Slovácko sa nesúdí (TV seriál) – role: mlynář Múčka
Odkazy
Reference
- ↑ Josef Tomeš a kol. Český film : herci a herečky II, s. 489, 490.
- ↑ Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 193, ISBN 978-80-239-9604-3.
- ↑ http://www.serialzone.cz/osobnost/ilja-prachar/zajimavosti/
- ↑ Magazín Poločas č. 7, sezóna 1990/91, 14. kolo (Slavia - Bohemians)
Literatura
- František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 290
- Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 115, 130, 285, 340.
- Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. II. díl : L–Ř. 2. vyd. Praha : Libri, 2010. 656 s. ISBN 978-80-7277-471-5. S. 489–491.
- Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 91, 98, 115, 183, 193, ISBN 978-80-239-9604-3
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 620.
- Jiří Žák a kol.: Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 193, ISBN 978-80-239-9603-6
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ilja Prachař na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ilja Prachař
- Ilja Prachař v archivu Národního divadla Brno
- Ilja Prachař v Česko-Slovenské filmové databázi
- Ilja Prachař ve Filmové databázi
- Ilja Prachař na Kinoboxu
- Ilja Prachař v Internet Movie Database (anglicky)
- Ilja Prachař na Dabingforum.cz
- Ilja Prachař v cyklu České televize Příběhy slavných
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“