Ilona Švihlíková

doc. Ing. Ilona Švihlíková, Ph.D.
Stranická příslušnost
Členstvínestraník

Narození1. října 1977 (46 let)
Praha ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
SídloPraha-Libuš
Alma materVŠE Praha
Univerzita Mateja Bela v BB
Profesepedagožka
NáboženstvíCírkev československá husitská
CommonsIlona Švihlíková
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ilona Švihlíková (* 1. října 1977 Praha[1]) je česká ekonomka.

Kariéra

Absolvovala Vysokou školu ekonomickou v Praze,[2] kde vystudovala obor mezinárodní obchod a komerční jazyky. Ve své diplomové práci se věnovala tématu „Postavení Německa ve vývoji evropské ekonomické integrace“. Doktorát obhájila roku 2006 na Katedře politologie Fakulty mezinárodních vztahů VŠE disertační prací „Politické aspekty globalizace“.[3]

Původně působila na VŠE jako asistentka v týmech germanistky Věry Höppnerové a politoložky Vladimíry Dvořákové. Následně se stala prorektorkou pro kvalitu a rozvoj školy Vysoké škole obchodní v Praze. Jejím hlavním oborem jsou mezinárodní ekonomické vztahy, různé aspekty globalizace, měnové otázky, energetická bezpečnost a obecně souvislosti mezi ekonomikou a politikou (především daňová problematika).

V roce 2011 dokončila habilitační řízení na Fakultě politických věd a mezinárodních vztahů Univerzity Matěje BelaBanské Bystrici a získala hodnost docent.[4]

Publicistika

V roce 2010 byla vydána její první monografie „Globalizace a krize“.[5]

Publikovala a publikuje v internetových mediích, jako např. v Britských listech, E15, Pro a Proti nebo Deníku Referendum. Publikuje také i v zahraničí (Slovensko, Německo, Rakousko, Velká Británie). Ve svých příspěvcích a vystoupeních mj. kritizuje globalizaci světové ekonomiky. Pravidelně přispívá komentáři pro Český rozhlas (pořad Jak to vidí… na stanici Český rozhlas Dvojka).

Ilona Švihlíková, Adam Votruba a Veronika Sušová-Salminen společně založili a vedou webový časopis !Argument (casopisargument.cz).[6]

Společnost, politika

Je koordinátorkou občanské iniciativy Alternativa Zdola, která mimo jiné hledá alternativní ekonomické systémy,[7] klade si za cíl podporu komunitního hnutí[8] a vznik novodobých družstev.[9] Dále je také jednou z mluvčích Spojenectví práce a solidarity (SPaS).

V září 2013 se stala lídrem kandidátky Strany Práv Občanů ZEMANOVCIpředčasných parlamentních volbách 2013kraji Vysočina, ale nebyla zvolena.

Konfesně je „orientována husitsky“.[10]

Televize a film

O čtyřech ženách, stojících podle podtitulku, tak trochu nalevo, natočil David Vondráček pro ČT v roce 2012 časosběrný dokument Rozhořčené 2012, který umožnil kromě zaměstnání a kariéry, také nahlédnout i do jejich soukromého života; dalšími ženami byly Tereza Stöckelová, Saša Uhlová a Alena Jiřičná. Objevuje se také ve filmu Komunismus a síť aneb Konec zastupitelské demokracie (2019, rež. Karel Vachek).

Ohlasy

Alena Wagnerová v listopadu 2015 srovnávala[11]„nové generaci českých intelektuálů“ dva z nich – Tomáše Sedláčka, jemuž atestovala „mediální zručnost“, a Ilonu Švihlíkovou; o této napsala, že „větší pozornosti se ale dostává jeho kolegyni Iloně Švihlíkové, a to pro její podstatnou, sociálně-politicky angažovanou kritiku neoliberální ekonomie, povyšující trh nade vše, a pro její angažmá v hledání alternativ.“ K publikaci Švihlíkové Přelom Wagnerová poznamenala,[11] že se v ní věnuje: „rozporům ekonomismu, hrozícím že povedou ke kolapsu, neboť politické elity nejsou schopny odvodit z krize konsekvence a vést společnost k novým řešením. Tím se autorka zařazuje k řadě významných, varovných hlasů, jako např. Jean Ziegler nebo nositel Nobelovy ceny Joseph E. Stieglitz a Paul Krugman.“ Wagnerová dále uvedla, že: „Kritický až odmítavý postoj k radikální víře v trh je charakteristický pro mladší generaci českých intelektuálů narozených mezi polovinou sedmdesátých a polovinou osmdesátých let.“

Publikace

  • Ilona Švihlíková a kolektiv autorů: Energetická bezpečnost – reakce na krizi. 2010, Professional Publishing, ISBN 978-80-7431-013-3.
  • Ilona Švihlíková: Globalizace a krize – souvislosti a scénáře. 2010, Grimmus, ISBN 978-80-87461-01-3.
  • Ilona Švihlíková: Ženy a penze: Analýza genderových aspektů současné penzijní reformy. 2012, Otevřená společnost – Centrum ProEquality, ISBN 978-80-87110-25-6.
  • Michael Albert, Václav Bělohradský, Ľuboš Blaha, Pavol Dinka, Michael Hauser, Marek Hrubec, Jan Keller, Oskar Krejčí, William Robinson, David Schweickart, Ilona Švihlíková, Slavoj Žižek: Besy kapitalizmu alebo začiatok novej éry? Rozhovory s kritickými intelektuálmi – 2012, Slovenský spisovateľ, ISBN 978-80-8061-470-6.
  • Ilona Švihlíková, Sylwia Zechowska, Peter Terem: Political and economic features of transformation processes in the Czech Republic, Poland and Hungary. překlad Jana Šavelová, 2013, Professional Publishing, ISBN 978-80-7431-122-2.
  • Mojmír Grygar, Oskar Krejčí, Lenka Procházková, Michal Reiman, Marek Řezanka, Tereza Spencerová, Ilona Švihlíková, Radim Valenčík, Petr Žantovský: Rusko včera, dnes a zítra – sborník příspěvků k problematice. 2014, Medias res, ISBN 978-80-87957-04-2.
  • Ilona Švihlíková: Přelom – od Velké recese k Velké transformaci. 2014, Inaque, ISBN 978-80-89737-06-2.
  • Ilona Švihlíková: Jak jsme se stali kolonií. 2015, Rybka Publishers, ISBN 978-80-87950-17-3.
  • Ilona Švihlíková a Miroslav Tejkl: Kapitalismus, socialismus a budoucnost aneb Mikeš už přišel. 2017, Rybka Publishers. ISBN 978-80-87950-44-9.
  • Ilona Švihlíková a Konstantinos Tsivos. Řecká tragédie. 2017, Novela bohemica. ISBN 978-80-87683-69-9. 2019, Sondy. ISBN 978-80-86846-69-9.
  • Martin Fassmann, Martin Myant, Tomáš Pavelka, Ilona Švihlíková, Radim Hejduk, Kateřina Smejkalová, Josef Středula: Šance na přibližování českých mezd vyspělé EU: studie ČMKOS. 2019, Sondy. ISBN 978-80-86846-69-9.
  • Petr Drulák, Jan Keller, Matěj Stropnický, Ilona Švihlíková a kol. Budoucnost levice bez liberalismu. 2021, MDA. ISBN 978-80-87348-91-8.
  • Filip Outrata, Petr Balla, Radek Buben, Vladimíra Dvořáková, Tereza Jermanová, Jan Jirák, Martina Klicperová-Baker, Jiří Koubek, Michal Lebduška, Ilona Švihlíková, Lucie Trlifajová. Demokracie - jak dál?: rizika a výzvy pro Česko a svět. 2021, Vyšehrad. ISBN 978-80-7601-500-5.

Odkazy

Reference

  1. Doc. Ilona Švihlíková [online]. Český rozhlas [cit. 2012-01-12]. Dostupné online. 
  2. Ilona Švihlíková [online]. DatabazeKnih.cz [cit. 2012-01-12]. Dostupné online. 
  3. Katedra politologie FMV VŠE. Doktorské studium. Obhájené práce [online]. [cit. 2015-01-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-30. 
  4. Ilona Švihlíková [online]. fpvmv.umb.sk [cit. 2012-08-19]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  5. Ilona Švihlíkova: Globalizace a krize – souvislosti a scénáře [online]. Res publica [cit. 2012-01-12]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  6. Kdo jsme? Archivováno 25. 2. 2018 na Wayback Machine.
  7. k autorce na E15, např. pod článkem: Setrvalá stagnace aneb ďábel přichází? Archivováno 4. 11. 2015 na Wayback Machine., 1. 11. 2015
  8. (doplnit referenci)
  9. ŠVIHLÍKOVÁ, Ilona. Překážky rozvoje družstevnictví v ČR. Kulturní noviny [online]. Kulturní noviny - vydavatelské a mediální družstvo, 2015 [cit. 2023-04-25]. Čís. 36. Starší text, přednesený v rámci konference Kulturních novin v říjnu roku 2013. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-25. 
  10. ŠVIHLÍKOVÁ, Ilona. Ilona Švihlíková: Pakt Euro plus je minusem pro občany. Deník Referendum [online]. Vydavatelství Referendum, 2011-03-29 [cit. 2023-04-25]. Zde I. Š. hovoří o své konfesní orientaci v diskuzi s J. Dolejšem. Dostupné online. 
  11. a b Alena Wagnerová: Nová generace českých intelektuálů – Zatímco generace „sametové revoluce“ byla zcela ohromena novou svobodou v roce 1989, zdůrazňují mladí čeští intelektuálové sociální soudržnost společnosti, NZZ, 2. 11. 2015 – v originále (de): Eine neue Generation tschechischer Intellektueller: Soziale Probe aufs Exempel – Während die Generation der «samtenen Revolution» von 1989 ganz im Bann der neuen Freiheit stand, betonen junge tschechische Intellektuelle den sozialen Zusammenhalt der Gesellschaft

Externí odkazy

TV, rozhlas / audio, video

Články online

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Nuvola web broom.svg
Autor: , Licence: LGPL
Web broom icon
Ilona.jpg
Autor: I. Švihlíková, Licence: CC BY-SA 3.0
Ilona Švihlíková, česká ekonomka, pravděpodobně pořízeno na její vysoké škole