Ilse Braunová

Ilse Braunová
Rodné jméno	Ilse Ruth Braun
Narození	18. června 1909 Mnichov Německá říše Německá říše
Úmrtí	28. června 1979 (ve věku 70 let) Mnichov Západní Německo Západní Německo
Příčina úmrtí	rakovina
Místo pohřbení	Mnichov
Bydliště	Berlín Ruhpolding Vratislav Mnichov
Povolání	sekretářka
Zaměstnavatelé	Albert Speer (1937) Deutsche Allgemeine Zeitung (1940–1941) Schlesische Zeitung
Rodiče	Friedrich Braun a Franziska Kronbergerová
Příbuzní	Eva Braunová a Gretl Braunová (sourozenci) Adolf Hitler (švagr) Hermann Fegelein (švagr)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ilse Braunová (18. června 1901 Mnichov – 28. června 1979 Mnichov^[1]) byla sestra Evy Braunové a Gretl Braunové. Narodila v Mnichově jako nejstarší dcera učitele Friedricha "Fritze" Brauna a švadleny Franzisky "Fanny" Kronbergerové. Po svatbě Evy Braunové dne 29. dubna 1945 se stala švagrovou diktátora Adolfa Hitlera, necelých 40 hodin před jejich sebevraždou dne 30. dubna 1945.^[2]

V roce 1929 se odstěhovala od rodičů a přijala pozici asistentky židovského otorhinolaryngologa a chirurga Martina Levyho Marxe. Dostala k dispozici pokoj v ordinaci svého zaměstnavatele. Této práce se v roce 1937 vzdala, protože Martin Levy Marx se připravoval na emigraci do Spojených států kvůli pronásledování Židů. Neárijští lékaři byli v dubnu 1933 vyloučeni z plateb v rámci státního zdravotního pojištění. Přijetí zákona na ochranu německé krve a německé cti v roce 1937 pak znamenalo, že mu společně s Braunovou hrozilo zatčení na základě obvinění z „hanobení rasy“.^[3] V roce 1938 byla Marxovi odebrána licence k výkonu lékařské praxe a v dubnu 1939 byl vyhoštěn. Doktorát mu byl odebrán v říjnu 1939; v té době již emigroval do Spojených států. Ilse po válce tvrdila, že se se svou sestrou Evou neúspěšně snažily za něj orodovat.^[4]

Eva se dne 28. května 1935 při pokusu o sebevraždu předávkovala prášky na spaní.^{[pozn. 1]} Ilse jí poskytla první pomoc a zavolala lékaře.^[5] Odstranila příslušné stránky z Evina deníku, aby ochránila Evin vztah s Hitlerem; z deníku vyplývalo, že si na Evu nedokázal udělat dostatek času.^[6] Toto byl již její druhý pokus o sebevraždu – v srpnu 1932 se postřelila.^[7]

Dne 15. března 1937 Ilse nastoupila do práce v berlínské kanceláři Alberta Speera. Speer byl právě jmenován generálním stavebním inspektorem hlavního města a Ilse se tak stala jedním z jeho prvních zaměstnanců. V říjnu téhož roku zaměstnání opustila a provdala se za muže jménem Höchstetter. Po třech letech manželství rozvedli.^[4] Po absolvování studia žurnalistiky začala pracovat jako redaktorka v konzervativních novinách Deutsche Allgemeine Zeitung. V roce 1941 se znovu provdala za muže jménem Fucke-Michels a přestěhovala se do Breslau, kde byla zaměstnána v listu Schlesische Zeitung.^[8]

V politice se nijak neangažovala. Na rozdíl od svých sester Evy a Gretl nebyla členkou Hitlerova nejbližšího kruhu ani pravidelnou návštěvnicí bavorského Berghofu, ačkoli tam na konci války uprchla.^[9] Ráda tančila a stala se amatérskou mistryní Evropy ve společenském tanci.^[10] Po otcově smrti v roce 1964 žila se svou matkou v rodinném domě v Ruhpoldingu v Horním Bavorsku.^[11] Zemřela na rakovinu v roce 1979 v Mnichově. Byla pohřbena vedle své neteře Evy Fegeleinové (dcera Gretl Braunové).^[12] Byla bezdětná.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ilse Braun na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ilse Braunová na Wikimedia Commons

• Beevor, Antony (2002). Berlin: The Downfall 1945. Viking-Penguin Books. ISBN 0-670-88695-5.
• Brouwers, Jeroen (1995). Adolf & Eva & de dood. Amsterdam: Arbeiderspers. ISBN 90-295-0768-3.
• Goeschel, Christian (2009). Suicide in Nazi Germany. New York: Oxford University Press. ISBN 0-19-953256-7.
• Görtemaker, Heike B. (2011). Eva Braun: Life with Hitler. New York: Alfred A. Knopf. ISBN 978-0-307-59582-9.
• Gun, Nerin E. (1974). Hitler y Eva Braun, un amor maldito (španělsky). Barcelona: Editorial Bruguera. ISBN 84-02-03806-9.
• Lambert, Angela (2006). The Lost Life of Eva Braun. London: Century. ISBN 1-84413-599-3.