Imdžinská válka

Imdžinská válka
Vylodění Japonců v Pusanu
Vylodění Japonců v Pusanu

Trvání23. května 1592 – 24. prosince 1598
MístoKorejský poloostrov
Výsledekvítězství korejsko-čínské aliance, odstoupení japonských vojsk po vojenské patové situaci
Strany
Japonsko Království Čoson
Říše Ming
Velitelé
Hidejoši Tojotomi
Hideie Ukita
Hideaki Kobajakawa
Terumoto Móri
Kató Kijomasa
Ekei Ankokudži
Motočika Čósokabe
Kagekacu Uesugi

atd.

král Sedžo
princ Kwanhegun
admirál I Sun-sin
císař Wan-li

atd.

Síla
první fáze (1592)
  • 158 800 mužů
  • 24 000 mušket
  • 300 válečných lodí
  • 700 převozních lodí

druhá fáze (15971598)

  • 141 900 mužů
  • 1 000 lodí (některé
    vyzbrojené kanóny)

dohromady cca 300 000

Čoson
  • 84 500 mužů
  • 300 lodí (200 v první
    fázi)

Ming

  • 48 000 mužů v první
    fázi (15921593)
  • 75 000 mužů včetně
    námořních posil v
    druhé fázi (15971598)
Ztráty
cca 100 000 padlých Čoson
  • 185 738 padlých
    (včetně civilistů)
  • 50 000-60 000 zajetí
  • 157 lodí

Ming

  • cca 36 000 padlých

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Imdžinská válka byla válka mezi Japonskem a korejsko-čínskou aliancí v letech 15921598.

Do začátku 90. let 16. století japonský vojevůdce a politik Hidejoši Tojotomi sjednotil pod svou vládou celou zemi. Vláda nad Japonskem ale nestačila jeho ambicím a proto se rozhodl dobýt mingskou Čínu. Obrátil se na korejskou vládu s žádostí o spojenectví a umožnění průchodu japonské armády do Číny. Korea však uznávala svoji vazalskou závislost na Číně a Japonce odmítla. Na to japonská vláda zareagovala přípravou vpádu do Koreje.[1]

Japonská vojska se vylodila v Koreji roku 1592. Špatně připravená korejská armáda nekladla větší odpor a Japonci rychle postupovali, už po dvaceti dnech obsadili Soul a pokračovali dále na sever. Nicméně okupace země vyvolala vlnu lidového odporu, která přerostla v regulérní partyzánskou válku. V organizaci odporu měly velmi důležitou roli vítězství korejského námořnictva vedeného admirálem I Sun-sinem v létě a na podzim 1592. Vzchopila se i korejská pozemní armáda a navíc počátkem roku 1593 vyslala čínská vláda Korejcům na pomoc početný sbor v čele s generálem Li Žu-sungem. Čínsko-korejská vojska do května 1593 vytlačila většinu útočníků z Koreje. Roku 1593 Japonci souhlasili s jednáním o příměří, s cílem získat čas pro novou ofenzívu. Ale ani další invaze roku 1597 nebyla úspěšná a do konce příštího roku byli Japonci poraženi.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Имджинская война na ruské Wikipedii.

  1. KRIŠTOFOVÁ, Veronika. Pod vycházejícím sluncem: Japonsko-korejské vztahy v průběhu 19. a 20. století. [s.l.]: Epocha 394 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7557-512-8. Google-Books-ID: vbpcDwAAQBAJ. 

Literatura

základní monografie o Imdžinské válce
  • HAWLEY, Samuel. The Imjin War: Japan's Sixteenth-Century Invasion of Korea and Attempt to Conquer China. Seoul: Royal Asiatic Society, Korea Branch, 2005. 664 s. Dostupné online. ISBN 8995442425, ISBN 9788995442425. (anglicky) 
  • SWOPE, Kenneth M. A Dragon's Head and a Serpent's Tail: Ming China and the First Great East Asian War, 1592-1598. 1. vyd. Norman, Oklahoma: University of Oklahoma Press, 2009. 432 s. (Campaigns and Commanders Series). ISBN 978-0-8061-4056-8. (anglicky) 
  • TURNBULL, Stephen. Samurai Invasion: Japan's Korean War 1592 -1598. London: Cassell & Company, 2002. 256 s. Dostupné online. ISBN 0304359483, ISBN 9780304359486. (anglicky) 
ostatní literatura
  • HABOUSH, JaHyun Kim. The Great East Asian War and the Birth of the Korean Nation. 1. vyd. NY: Columbia University Press, 2016. 221 s. Dostupné online. ISBN 0231172281, ISBN 9780231172288. (anglicky) 
  • The East Asian War, 1592-1598: International Relations, Violence and Memory. Příprava vydání James B. Lewis. Oxon: Routledge, 2015. 402 s. ISBN 1317662741, ISBN 9781317662747. (anglicky) 
  • ЛИ, Чен Вон. Имдинская отечественная война 1592–98 гг.. Пхеньян: Департамент культурной связи с заграницей министерства культуры и пропаганды КНДР, 1953. 60 s. Dostupné online. (rusky) 
  • PARK, Yune-hee. Admiral Yi Sun-shin and His Turtleboat Armada: A Comprehensive Account of the Resistance of Korea to the 16th Century Japanese Invasion. Seoul: Hanjin Publishing Company, 1973. 264 s. (anglicky) 
  • SWOPE, Kenneth M. Bestowing the Double-edged Sword: Wanli as Supreme Military Commander. In: ROBINSON, David M. Culture, Courtiers, and Competition: The Ming Court (1368–1644). 1. vyd. Cambridge, Mass.: Harvard University Asia Center, 2008. ISBN 0521243327. S. 61–115. (anglicky)
  • TURNBULL, Stephen. Самураи. Военная история. Sankt Petěrburg: Евразия, 1999. 430 s. Kapitola Глава X. Корейская война Хидэёси. (rusky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Coat of Arms of Joseon Korea.svg
Imperial Seal of Chosun
Siege-of-Busanjin-1592.jpg
Japanese Siege of Busanjin (1592)
Nanatsukatabami.svg
Autor: 百楽兎, Licence: CC BY-SA 3.0
Seven pieces of meat in a circle (Maru ni Nanatsukatabami). The family crest of the Chosokabe clan.
Coat of Arms of Prince of Joseon.png
Coat of Arms of Prince of Joseon
Alex K Hiroshima Mori (color).svg
Autor: Alex Tora, Licence: CC BY-SA 3.0
Мон роду Морі
Kikyo.svg
Japanese family crest "Kikyō"
Japanese Crest ken Katabami.svg
Autor: Mukai, Licence: CC BY-SA 3.0
剣片喰(けんかたばみ)は、日本の家紋「片喰紋」の一種である。(詳細は、下記PNGファイルの概要を参照のこと。)
他図案:姫路剣片喰」/「片喰
Japanese Crest Takeda Hisi.svg
Autor: Mukai, Licence: CC BY-SA 3.0
Takedabishi is a kind of Japanese family crest "Hishimon", & it was used by the Seiwa-Genji Takeda clan, & as a family crest, its distinguished from "warishi" depending on the interval, but it is originally the same figure, & Takeda Hishi refers to a narrow drawing of the distance between the diamonds.
Hidari mitsudomoe.svg
Autor: BraneJ, Licence: CC BY-SA 3.0
Three-way to the left
Left-facing dragon pattern on Wanli Emperor's imperial robe.svg
Autor: Samhanin, Licence: CC0
Pattern sewn onto the imperial robe of the Wanli Emperor of the Ming dynasty.
Japanese Crest Uesugi Sasa.svg
Autor: Mukai, Licence: CC BY-SA 3.0
上杉笹(うえすぎざさ)は、日本の家紋「竹紋・笹紋」の一種である。丸に九枚笹に対い雀を描いたもので、仙台笹と同様に俗に「竹に雀」とも呼ばれる構図の家紋であるが、この図案のものは主に上杉氏が用いた。江戸初期に会津から米沢へ転封した米沢上杉家では、この変形を用いて「米沢笹」といっている。上杉家と同じ藤原北家の勧修寺流の勧修寺家では竹輪に九枚笹に三つ集め雀の図案である「勧修寺笹」を用いている。