Imperatrica Jekatěrina Velikaja

RU068-16.jpg
Základní údajeVlajka námořnictva Vlajka
Typ:dreadnought
Třída:Imperatrica Marija
ruské carské námořnictvo
Jméno:Imperatrica Jekatěrina Velikaja
Jméno podle:Kateřina Veliká
Zahájení stavby:30. října 1911[Pozn. 1]
Spuštěna na vodu:6. června 1914
Uvedena do služby:15. října 1915
RSFR
Jméno:Svobodnaja Rossija
Osud:Potopena 18. června 1918
Takticko-technická data
Výtlak:25 039 t
Délka:169,5 m
Šířka:28 m
Ponor:8,7 m
Pohon:20 kotlů Yarrow, 4 parní turbíny, 4 lodní šrouby
27 000 shp (20 000 kW)
Rychlost:21 uzlů (39 km/h; 24 mph)
Dosah:1 680 nám. mil (3 110 km; 1 930 mi) při 21 uzlech (39 km/h; 24 mph)
Posádka:1 154 námořníků
Pancíř:125–262 mm pás
25–50 mm paluba
250 mm věže
250 mm barbety
300 mm velitelská věž
Výzbroj:12× kanón ráže 305mm (4×3)
18× 130mm kanón
3× 75mm kanón
2× 450mm torpédomet
Operační nasazení
Nasazení:První světová válka

Imperatrica Jekatěrina Velikaja (rusky Императрица Екатерина Великая, carevna Kateřina Veliká) byla druhou jednotkou ze tří bitevních lodí (dreadnoughtů) třídy Imperatrica Marija ruského carského námořnictva. Stavba probíhala v loděnici v Nikolajevu společně s dvěma sesterskými loděmi a došlo ke zpožděním způsobeným některými změnami původní konstrukce, které vedly k mírnému zvýšení výtlaku a šířky trupu. Byla dokončena v roce 1915 a sloužila v Černomořském loďstvu. 5. ledna 1916 během vyplutí na moře riskovala potopení, když si ji ruský torpédoborec Bystryj spletl s nepřátelskou lodí a vypálil na ní sedm torpéd, z nichž ji žádné nezasáhlo. Jindy se zas utkala s bitevním křižníkem Yavûz Sultân Selîm (bývalý německý SMS 'Goeben), ale většinou jen kryla akce jiných plavidel bez toho, aby vypálila z hlavních zbraní. Mezi časté akce patřily minové operace u Bosporu a pobřeží Anatolie. Po únorové revoluci v roce 1917 byla přejmenována na Svobodnaja Rossija (Свободная Россия, Svobodné Rusko).

Když se německé jednotky v květnu 1918 přiblížily k městu, byla ze Sevastopolu evakuována, ale následující měsíc byla potopena v přístavu Novorossijsk, když Němci požadovali, aby ji Rusko předalo podle podmínek brestlitevského míru.[1] Torpédoborec Kerč na ni vypálil čtyři torpéda, přičemž to čtvrté způsobilo obrovskou explozi, po které se loď převrátila a za čtyři minuty potopila.[1] Během 20. let nebyl učiněn žádný pokus o vyzvednutí a její záchranu. Z jejího vraku byly vyzvednuty jen granáty ráže 305 mm. K přístupu k muničním skladům byly používány výbušné nálože až do jednoho dne roku 1930, kdy výbuch odpálil hlavici torpéda, která způsobila výbuch blízkého zásobníku prachu a vrhla sloupec vody do výšky 100–120 metrů do vzduchu. Nikdo nebyl zraněn, ale práce tohoto typu přestaly,[2] ačkoli části strojů a kotlů byly později ještě zachráněny.[3]

Odkazy

Poznámky

  1. Všechna data v článku jsou v gregoriánském kalendáři

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Russian battleship Imperatritsa Ekaterina Velikaya na anglické Wikipedii.

  1. a b McLaughlin, p. 308
  2. McLaughlin, pp. 330–331
  3. Breyer, p. 37

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Naval Ensign of RSFSR (1918-1920).svg
Naval Ensign of the Soviet Russia 1918-1920
RU068-16.jpg
History of World War I - Native military Equipment - Imperatritsa Ekaterina Velikaya Dreadnought
Naval ensign of Russia.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování