Imperatrica Jekatěrina Velikaja
Základní údaje | |
---|---|
Typ: | dreadnought |
Třída: | Imperatrica Marija |
ruské carské námořnictvo | |
Jméno: | Imperatrica Jekatěrina Velikaja |
Jméno podle: | Kateřina Veliká |
Zahájení stavby: | 30. října 1911[Pozn. 1] |
Spuštěna na vodu: | 6. června 1914 |
Uvedena do služby: | 15. října 1915 |
RSFR | |
Jméno: | Svobodnaja Rossija |
Osud: | Potopena 18. června 1918 |
Takticko-technická data | |
Výtlak: | 25 039 t |
Délka: | 169,5 m |
Šířka: | 28 m |
Ponor: | 8,7 m |
Pohon: | 20 kotlů Yarrow, 4 parní turbíny, 4 lodní šrouby 27 000 shp (20 000 kW) |
Rychlost: | 21 uzlů (39 km/h; 24 mph) |
Dosah: | 1 680 nám. mil (3 110 km; 1 930 mi) při 21 uzlech (39 km/h; 24 mph) |
Posádka: | 1 154 námořníků |
Pancíř: | 125–262 mm pás 25–50 mm paluba 250 mm věže 250 mm barbety 300 mm velitelská věž |
Výzbroj: | 12× kanón ráže 305mm (4×3) 18× 130mm kanón 3× 75mm kanón 2× 450mm torpédomet |
Operační nasazení | |
Nasazení: | První světová válka |
Imperatrica Jekatěrina Velikaja (rusky Императрица Екатерина Великая, carevna Kateřina Veliká) byla druhou jednotkou ze tří bitevních lodí (dreadnoughtů) třídy Imperatrica Marija ruského carského námořnictva. Stavba probíhala v loděnici v Nikolajevu společně s dvěma sesterskými loděmi a došlo ke zpožděním způsobeným některými změnami původní konstrukce, které vedly k mírnému zvýšení výtlaku a šířky trupu. Byla dokončena v roce 1915 a sloužila v Černomořském loďstvu. 5. ledna 1916 během vyplutí na moře riskovala potopení, když si ji ruský torpédoborec Bystryj spletl s nepřátelskou lodí a vypálil na ní sedm torpéd, z nichž ji žádné nezasáhlo. Jindy se zas utkala s bitevním křižníkem Yavûz Sultân Selîm (bývalý německý SMS 'Goeben), ale většinou jen kryla akce jiných plavidel bez toho, aby vypálila z hlavních zbraní. Mezi časté akce patřily minové operace u Bosporu a pobřeží Anatolie. Po únorové revoluci v roce 1917 byla přejmenována na Svobodnaja Rossija (Свободная Россия, Svobodné Rusko).
Když se německé jednotky v květnu 1918 přiblížily k městu, byla ze Sevastopolu evakuována, ale následující měsíc byla potopena v přístavu Novorossijsk, když Němci požadovali, aby ji Rusko předalo podle podmínek brestlitevského míru.[1] Torpédoborec Kerč na ni vypálil čtyři torpéda, přičemž to čtvrté způsobilo obrovskou explozi, po které se loď převrátila a za čtyři minuty potopila.[1] Během 20. let nebyl učiněn žádný pokus o vyzvednutí a její záchranu. Z jejího vraku byly vyzvednuty jen granáty ráže 305 mm. K přístupu k muničním skladům byly používány výbušné nálože až do jednoho dne roku 1930, kdy výbuch odpálil hlavici torpéda, která způsobila výbuch blízkého zásobníku prachu a vrhla sloupec vody do výšky 100–120 metrů do vzduchu. Nikdo nebyl zraněn, ale práce tohoto typu přestaly,[2] ačkoli části strojů a kotlů byly později ještě zachráněny.[3]
Odkazy
Poznámky
- ↑ Všechna data v článku jsou v gregoriánském kalendáři
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Russian battleship Imperatritsa Ekaterina Velikaya na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Imperatrica Jekatěrina Velikaja na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Naval Ensign of the Soviet Russia 1918-1920
History of World War I - Native military Equipment - Imperatritsa Ekaterina Velikaya Dreadnought