Imperfektum
Imperfektum (lat. imperfectum, doslova „nedokončené“ jako protiklad k perfektu) je jeden z minulých časů, kterým jazyky, jež ho mají, zpravidla označují minulý děj, který v minulosti trval nebo se opakoval. Imperfektum má např. hebrejština, latina, řečtina, finština (ta jím ale označuje minulý děj, který obvykle bývá nazýván aoristem), italština (imperfetto) atd. Existovalo i ve staré češtině (spolu s aoristem až do Husovy doby). Označovalo vedlejší minulý (souminulý) děj (zatímco aorist označoval minulý děj hlavní). Ze slovanských jazyků si imperfektum do dnešní doby uchovala bulharština, makedonština, srbochorvatština, hornolužická srbština a dolnolužická srbština.
Imperfektum ve staré češtině
Imperfektum slovesa vésti
| sg | du | pl | |
|---|---|---|---|
| 1. os. | vediech | vediechově | vediechom |
| 2. os. | vedieše | vediešta | vediešte |
| 3. os. | vedieše | vediešta | vediechu |
Příklad použití
| „ | Ale že jich starostě Čech diechu, proň zemi Čechy vzděchu. Ti liudie velmi věrní biechu, všě sbožie obecno jmějiechu; komu sě co nedostanieše, u druha jako své jmějieše. Jeden obyčěj złý jmějiechu, že manžełstva nedržiechu. Tehdy i jedna žena mužem jista nebieše, jeden muž žen mnoho jmieše. | “ |
| — Dalimilova kronika | ||
Bulharština
Bulharština si na rozdíl od většiny ostatních slovanských jazyků uchovala systém čtyř minulých časů včetně imperfekta. Pro srovnání je zde uvedeno časování slovesa водя (vodja) – vést, vodit:
| sg | pl | |
|---|---|---|
| 1. os. | водех vodech | водехме vodechme |
| 2. os. | водеше vodeše | водехте vodechte |
| 3. os. | водеше vodeše | водеха vodecha |
Srbochorvatština
| sg | pl | |
|---|---|---|
| 1. os. | vođah/вођах | vođasmo/вођасмо |
| 2. os. | vođaše/вођаше | vođaste/вођасте |
| 3. os. | vođaše/вођаше | vođahu/вођаху |
Hornolužická srbština
| sg | du | pl | |
|---|---|---|---|
| 1. os. | njesech | njesechmoj | njesechmy |
| 2. os. | njeseše | njeseštej | njesešće |
| 3. os. | nieseše | njeseštej | njesechu |
Latina
| sg | pl | |
|---|---|---|
| 1. os. | laudabam | laudabamus |
| 2. os. | laudabas | laudabatis |
| 3. os. | laudabat | laudabant |
Italština
| sg | pl | |
|---|---|---|
| 1. os. | parlavo | parlavamo |
| 2. os. | parlavi | parlavate |
| 3. os. | parlava | parlavano |
Španělština
Imperfektum je jeden z minulých časů užívaných ve španělštině. V češtině vyjadřuje minulost sloves nedokonavých. Španělština imperfektum užívá pro několik případů.
- Děje, které proběhly v minulosti v časově neohraničeném úseku. Mi abuela vivía en las montañas. – Moje babička bydlela v horách. (Není řečeno, jak dlouho.)
- Děje, které v minulosti probíhaly opakovaně. Lenka iba a menudo a visitar a su abuela. – Lenka často jezdila k babičce.
- Děj probíhající paralelně. Cuando era pequeña, me gustaba más el autobús. – Když jsem byla malá, víc se mi líbil autobus.
- Dějová kulisa hlavního děje, probíhající v minulosti. Cuando venía, tuve un pequeño accidente. – Cestou sem jsem měl malou nehodu.
Tvorba pravidelná slovesa
| hablar | comer | vivir |
|---|---|---|
| hablaba | comía | vivía |
| hablabas | comías | vivías |
| hablaba | comía | vivía |
| hablábamos | comíamos | vivíamos |
| hablabais | comíais | vivíais |
| hablaban | comían | vivían |
Příklady nepravidelných sloves
| hay | ver | ir | ser |
|---|---|---|---|
| había | veía | iba | era |
| veías | ibas | eras | |
| veía | iba | era | |
| veíamos | íbamos | éramos | |
| veíais | ibais | erais | |
| veían | iban | eran |
Rumunština
| sg | pl | |
|---|---|---|
| 1. os. | aveam | aveam |
| 2. os. | aveai | aveați |
| 3. os. | avea | aveau |
