Imre Kémeri Nagy
| Imre Kémeri Nagy | |
|---|---|
.jpg) Imre Kémeri Nagy ve Finsku roku 1940 | |
| Rodné jméno | Kémeri Nagy Imre |
| Narození | 27. března 1903 Bürgezd,  Uhersko |
| Úmrtí | 13. dubna 1942 (ve věku 39 let) Varšava, Generální gouvernement |
| Národnost | maďarská |
| Vojenská kariéra | |
| Hodnost | kapitán |
| Sloužil |  Maďarsko Finsko |
| Složka | Székely Hadosztály Maďarská královská armáda Turul Werbőczy Bajtársi Egyesület Magyar Országos Véderő Egyesület Rongyos Gárda Finské ozbrojené síly Maďarská královská armáda |
| Jednotka | Osasto Sisu |
| Velel | Prvnímu maďarskému dobrovolnickému praporu ve Finsku |
| Války | Maďarsko–rumunská válka Maďarská invaze na Podkarpatskou Rus Malá válka (1939) Zimní válka Druhá světová válka |
| Bitvy | Přepadení okresu Berehovo |
Imre Kémeri Nagy (27. března 1903, Bürgezd – 13. dubna 1942, Varšava) byl maďarský antikomunista, pedagog, novinář a voják, důstojník maďarské královské armády, velitel Prvního maďarského dobrovolnického praporu v rámci Osasto Sisu ve Finsku během zimní války.[1]
Biografie
Imre Nagy Kémeri se narodil v obci Bürgezden v župě Szilágy v tehdejším Uhersku (dnes součást Rumunska). Jako mladý muž sloužil v Székely Hadosztály a bojoval proti rumunské armádě. V roce 1922 přesídlil ze Sedmihradska do Maďarska. Roku 1925 vstoupil do maďarské královské armády, ale již o rok později byl demobilizován. Studoval práva a humanitní vědy na univerzitě v Budapešti. Byl členem organizace Turul Werbőczy Bajtársi Egyesület v hodnosti főlövészmester. Mezi roky 1926 a 1928 byl spojkou mezi Magyar Országos Véderő Egyesület (MOVE) a spolkem Turul Szövetség. V letech 1928 až 1929 opět sloužil v maďarské královské aramádě. Roku 1932 získal pedagogický diplom středoškolského učitele na univerzitě v Budapešti. V létě 1937 vstoupil do Baloghovy Maďarské národněsocialistické strany a stal se předsedou její mládežnické organizace. V listopadu 1937 na sněmu v Debrecenu prohlásil regenta Miklóse Horthyho za krále a z tohoto důvodu byl na krátkou dobu uvězněn.[1] V letech 1938 až 1939 byl velitelem jednotky v Rongyos Gárda, která se podílela na invazi na Podkarpatskou Rus. Od roku 1939 byl velitelem Prvního maďarského dobrovolnického praporu (Első Magyar Önkéntes Zászlóalj), který byl přes Jugoslávii, Itálii, Francii, Velkou Británii, Norsko a Švédsko vyslán do Finska, aby v rámci Osasto Sisu společně s britskými a estonskými dobrovolníky, bojoval na straně Finska v zimní válce.[1] Jelikož byl moskevský mír podepsán dříve, než se maďarští dobrovolníci dostali boje, působili alespoň jako strážci nové finsko–sovětské hraniční linie. Na jaře 1940 byl Kémeri Nagy osobně[1] povýšen finským polním maršálem C. G. E. Mannerheimem do hodnosti kapitána. A za své odhodlání bojovat za nezávislost Finska byl i vyznamenán Řádem bílé růže. Po návratu do Maďarského království se v září 1940 zúčastnil invaze do severního Sedmihradska. V březnu 1942 byl na území Generálního gouvernementu zraněn v boji se sovětskými partyzány a na následky zranění zemřel dne 13. května 1942 ve vojenské nemocnici ve Varšavě.[1]
Ocenění
Rytíř 1. třídy Řádu bílé růže (Finsko, 1940)
Galerie
Imre Kémeri Nagy a Oscar Enckell v přístavu Turku
Trasa maďarských dobrovolníků do Finska (červená) a návrat zoět do Maďarska (modrá)
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Imre Kémeri Nagy na finské Wikipedii a Kémeri Nagy Imre na maďarské Wikipedii.
Literatura
- Finnugor kalauz. Budapest: Panoráma Kiadó, 1998. ISBN 963-243-813-2. (maďarsky)
- ALA-FOSSA, Niina. Unkarilaiset vapaaehtoiset Talvisodan Suomessa - Hungarian volunteers in Finland during the Winter War. Helsinki: [s.n.], 2014. (finsky)
- BÚS, János. Béke poraikra…. Budapest: Hadtörténeti Intézet és Múzeum/Varietas '93 Kft., 2003. (maďarsky)
- RUPRECHT, Antal. Magyar önkéntesek a Téli háborúban – Unkarilaiset Vapaaehtoiset Talvisodassa. Budapest: Hadtörténeti Intézet és Múzeum, 2003. ISBN 963-7097-19-8. (maďarsky)
Související články
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
.svg)
Flag of Hungary from 6 November 1915 to 29 November 1918 and from August 1919 until mid/late 1946.
Finská vlajka
Hungarian volunteers leaving from Finland after the Winter War. The group was lead by Captain Imre Kémeri Nagy. Seeing him off was Lieutenant General Oscar Enckell.
Order of the White Rose Knight 1st Class
Imre Kemeri Nagy 1st Lieutenant, leader of the First Hungarian Volunteer Troops in the Winter War, Finland.
(c) Kuruc from en.wikipedia.org, CC BY-SA 3.0
Roads used by the battalion of Hungarian volunteers to Finland (red line) and to Hungary (blue line) during and after the Winter War (1939-1940) against the Soviet Union.