Inženýrská odysea
Inženýrská odysea | |
---|---|
Žánr | filmové drama |
Scénář | Jaroslav Dietl |
Režie | Evžen Sokolovský |
Hrají | Jaroslav Satoranský, Petr Kostka, Michal Dočolomanský, Eva Jakoubková, Eliška Balzerová, Ilja Prachař, Jiří Císler, Alois Švehlík, Petr Haničinec, Ota Sklenčka, Monika Švábová |
Země původu | Československo |
Jazyk | čeština |
Počet dílů | 13 |
Produkce a štáb | |
Kamera | Eduard Landisch |
Hudba | Otmar Mácha |
Premiérové vysílání | |
Stanice | Československá televize |
Vysíláno | 1979 |
Inženýrská odysea na ČSFD, Kinoboxu, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Inženýrská odysea je třináctidílný televizní seriál režiséra Evžena Sokolovského natočený v roce 1979 podle scénáře Jaroslava Dietla.
Seriál zobrazuje osudy tří strojních inženýrů od jejich promoce.[1] Děj začíná v prostředí podniku textilního průmyslu a později přechází i do jiných strojírenských odvětví a do oblasti zahraničního obchodu. Středobodem děje se stává inovativní tkací stroj Perpetis z podniku Hlubočanské strojírny, který je vinou špatné patentové a obchodní politiky okopírován a vyráběn v tehdy nenáviděné kapitalistické cizině.
Z hereckých výkonů je recenzenty vyzdvihována postava projektanta Voženílka (Jiří Císler).[2]
Seznam dílů
- Promoce
- Odpadlík
- Sirotek
- Začátečníci
- Výměna stráží
- Převzetí moci
- Perpetuum mobile
- Prototyp
- Veletrh
- Dozvuky
- Odchod
- Loupež
- Setkání
Obsazení
Jaroslav Satoranský | Zbyněk Kořínek |
Petr Kostka | Václav Pešek |
Michal Dočolomanský | Ján Krnáč |
Eva Jakoubková | Ivana Pešková |
Ilja Prachař | otec Pešek |
Jarmila Krulišová | matka Pešková |
Eliška Balzerová | Alexandra (Sašena), manželka Václava Peška |
Marta Vančurová | Lucie Přikrylová, manželka Jána Krnáče |
Norina Bobrovská | sestra Jána Krnáče |
Monika Švábová | Veronika Dočkalová, přítelkyně Zbyňka Kořínka |
Svatopluk Beneš | otec Dočkal |
Růžena Lysenková | matka Dočkalová |
Ota Sklenčka | ředitel Hlubočanských strojíren |
Petr Haničinec | Vilém Halíř, náměstek ředitele |
Miriam Hynková | sekretářka ředitele |
Alois Švehlík | Jiří Strnad, předseda CZV KSČ |
Jiří Vala | Heřman, šéfkonstruktér |
Jiří Císler | Čestmír Voženílek, projektant |
Ferdinand Krůta | předseda ROH |
Karel Meister st. | Milda, podnikový řidič |
Petr Svojtka | Vladimír Klimeš, snoubenec Ivany Peškové |
Jiří Adamíra | Svačina, ředitel Textilexportu |
Ludmila Šafářová | Otýlie Podlipská, sekretářka ředitele |
Jiří Klem | Zdeněk Franěk, pracovník Textilexportu |
Jiří Štěpnička | Jiří Přikryl, bývalý pracovník Textilexportu |
Jiří Zahajský | Tesař, pracovník ÚV KSČ |
Václav Voska | generální ředitel Továren textilní techniky |
Josef Langmiler | technický ředitel generálního ředitelství Továren textilní techniky |
Věra Uzelacová | sekretářka generálního ředitele Továren textilní techniky |
Josef Bek | Břetislav Hajný, ředitel Kovostroje Roztoky |
Václav Švorc | Jaromír Kareš, náměstek ředitele Kovostroje Roztoky |
Jiří Holý | Křížek, náměstek ředitele Kovostroje Roztoky |
Libuše Havelková | Anna Smetanová, vychovatelka v dětském domově |
Ludmila Roubíková | kuchařka v dětském domově |
Martin Stropnický | Tomášek |
Otto Šimánek | Kosma, ředitel Výzkumného ústavu v Hradci |
Vlastimil Hašek | Klínovec |
Josef Karlík | ministr |
Josef Laufer | Rujillo |
Pavel Bobek | Kartidis, zástupce jordánského odběratele |
Karolina Slunéčková | |
Ivo Niederle |
Reference
- ↑ Česko-Slovenská filmová databáze [online]. POMO Media Group, 2004? [cit. 2023-02-04]. Kapitola Inženýrská odysea (seriál). Dostupné online.
- ↑ Česko-Slovenská filmová databáze [online]. POMO Media Group, 2006–2012 [cit. 2023-02-04]. Kapitola Inženýrská odysea (seriál) – Recenze. Dostupné online.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“