Inženýrská stavba

Stavba mostu

Jako inženýrská stavba se podle DIN 1076 označují mosty, tunely a zářezy, nosné konstrukce s viditelnou výškou nejméně 1,5 metru, protihlukové stěny s viditelnou výškou nejméně dva metry a konstrukce, u kterých je potřebný statický výpočet bezpečnosti, jako jsou hráze pro zadržování dešťové vody nebo hloubené šachty. Inženýrské stavitelství je tedy disciplína ve stavebnictví, která se zabývá projektováním a výstavbou technických staveb. Navrhují je obvykle individuálně stavební inženýři a jejich technická náročnost i využití převažují nad funkcí reprezentační.

Obytné a kancelářské budovy, komerční a správní budovy, shromažďovací a kulturní centra, jakož i všechny budovy, které obsahují převážně místnosti pro bydlení, se obecně za inženýrské stavby nepovažují i když při náročném stavebním požadavku a u velkých budov jsou nutné nejméně stejně rozsáhlé konstrukční výpočty.

Inženýrské konstrukce

Je souhrnné označení pro:

  • stavby dopravní (silnice, železnice, mosty, tunely, letiště),
  • stavby vodní (regulace toků, hráze, přehrady, kanály, zdymadla),
  • stavby speciálního charakteru (sila, vodojemy, chladicí věže, velké komíny, televizní věže).
  • stavby montované (prováděné zcela nebo zčásti montáží prefabrikátů). Jako prefabrikáty, zejména železobetonové a z předpjatého betonu, se používají trouby, kanály, stožáry, stožárové patky, mostní nosníky, díly opěrných zdí, pilířů a továrních komínů, betonové kvádry pro vyzdívky tunelů, důlní výstroj, skruže, pražce, panely pro silnice a letiště.

Mnoho inženýrských konstrukcí leží pod zemským povrchem a není je vidět. V měkkém podloží sedimentárních pánví, v nezpevněných horninách, v podzemní vodě nebo pod hladinou moře, bývají pro ně nebo pro jejich zakládání potřebná často velmi nákladná opatření.

Inženýrské stavitelství

Zabývá se stavebními konstrukcemi a systémy v oblasti technické infrastruktury (dodavatelské a dopravní inženýrství). Důraz je kladen na návrh nosných konstrukcí. U výškových budov i ve spojení s architektonickým řešením. Příkladem jsou haly o velkém rozpětí, střešní konstrukce, mosty a věže (televizní věže), tunely s obtížnou geologií, neobvyklé kaverny, hráze nebo silně zatížené větrné turbíny.

Vztahuje se také na vytváření fyzikálně-technických podkladů, předpisů, podle kterých se následně provádějí výpočty i budování konstrukcí: stavební fyzika, věda o materiálech, stárnutí a opotřebení, výpočty zatížení a dimenzování, stavební metody a postupy (technologie spojování konstrukcí, lití betonu) a také aspekty, které překračují rozsah energeticky úsporného a trvalého stavění.

Historické stavby jako milníky inženýrského stavitelství

Galerie

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Ingenieurbau na německé Wikipedii a Ingenieurbauwerk na německé Wikipedii.

Literatura

  • KORBAŘ, Tomáš; STRÁNSKÝ, Antonín. Technický naučný slovník II.díl, G – L. První. vyd. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1962. 672 s. S. 242. 
  • KORBAŘ, Tomáš; STRÁNSKÝ, Antonín. Technický naučný slovník I. díl A – F. První. vyd. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1962. 656 s. S. 424. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Petersdom von Engelsburg gesehen.jpg
St. Peter's Basilica in Rome seen from the roof of Castel Sant'Angelo.
4023.011 R 6487 Weinhzettelwandtunnel.jpg
Autor: Michael Heussler, Licence: CC BY-SA 4.0
4023.011 als Zug R 6487 bei der Ausfahrt aus dem Weinhzettelwandtunnel am 23. Mai 2017
Hagia Sophia 2017.jpg
Autor: Nserrano, Licence: CC BY-SA 4.0
View of Hagia Sophia at sunset
Weidatalbruecke 2005-07-30.jpg
Autor: Störfix, Licence: CC BY-SA 3.0
Weidatalbridge, cantilever with travelling formwork
EC 562-2.jpg
Autor: Josef Saurwein, Licence: CC BY-SA 3.0
ICE Zugverband als fahrplanmäßiger ÖBB EC 562 auf der Trisannabrücke