In pectore

In pectore (In pectore Latinsky „v hrudi/srdci“) je termín používaný v katolické církvi pro jednání, rozhodnutí nebo dokument, který má být uchováván v tajnosti. Nejčastěji se používá, když dojde k papežskému jmenování do kardinálského sboru bez veřejného oznámení jména tohoto kardinála. Papež si toto jméno vyhrazuje pro sebe. Italská jazyková verze fráze – v petto – se také příležitostně používá. Když je jméno nového kardinála oznámeno uvádí se, že je zveřejněno. Ne každé jmenování in pectore bylo nakonec zveřejněno.

Od doby, kdy tato praxe vznikla (v průběhu 16. století), se její použití velmi měnilo. Někteří papežové jmenování in pectore používali zřídka nebo vůbec, zatímco jiní ho používali pravidelně. V první polovině 19. století jmenoval papež Řehoř XVI. polovinu ze svých 75 kardinálů in pectore a několik po své smrti ponechal neidentifikovaných.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku In pectore na anglické Wikipedii.