Index biologické stability
Index biologické stability je velmi jednoduchý, avšak zdlouhavý test biologické stability, založený na úbytku hmotnosti měřených materiálů v simulovaných podmínkách substrátů v květináči. Známé množství substrátu se vloží do plastového květináče a překryje se černou plastovou fólií, v průběhu pokusu se udržuje substrát stejně vlhký přídavkem vody. Každý měsíc se provádí vážení substrátů vysušených do konstantní vlhkosti. Ztráta hmotnosti organické hmoty se vyjadřuje v procentech a slouží jako ukazatel stability. Pokus trvá 120 dní.
Zajímavým zjištěním publikovaným v práci Lemaire (1997) je, že rašelina je méně stabilní než faremní komposty (viz tabulka 4).
Tabulka 4: Některé materiály a jejich index biologické stability dle Lemaire (1997)
| Druh organického materiálu | Index biologické stability | poměr C:N |
|---|---|---|
| faremní kompost | 96,4 | 10 |
| jemný faremní kompost | 89,7 | 10 |
| hrubý faremní kompost | 93,5 | 13 |
| kompost z borovicové kůry | 97,4 | 92 |
| jemná lignocelulosová vlákna | 96,8 | 400 |
| hrubá lignocelosová vlákna | 95,3 | 400 |
| hrubé kokosové vlákno | 100 | 220 |
| německá rašelina Sphagnum | 93,4 | 20 – 40 |
| finská rašelina Sphagnum | 85,0 | 20 – 40 |
| lněný odpad (parzeří) | 59,6 | 110 |
| obilná sláma | 38 | 80 |
Literatura
- LEMAIRE, F.: The problem of the biostability in organic substrates, Proceedings of the international symposium on groving media and plant nutrition in horticulture, No. 450, 63 – 69; 1997