Indiáni z Větrova
Indiáni z Větrova | |
---|---|
Autor | Markéta Zinnerová |
Ilustrátor | Denisa Wagnerová |
Obálku navrhl | Soňa Valoušková, Jindřich Kovařík |
Země | Československo |
Jazyk | čeština |
Žánr | Literatura pro děti a mládež |
Vydavatel | Albatros |
Datum vydání | 1979 |
Typ média | tištěné, brožované |
Počet stran | 130 |
Náklad | 100 000 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Indiáni z Větrova je kniha pro děti a mládež od české spisovatelky Markéty Zinnerové z roku 1979. Česky vyšla kniha v několika vydáních, mj. v roce 1986 (Albatros)[1].
Synopse
Děj se odehrává ve fiktivní moravské příhraniční vesnici Hroznov, nedaleko ní stojí lovecký zámeček Větrov. Zde se nachází dětský domov.
Je to příběh dětí z pohraničního dětského domova Větrov, v němž autorka citlivě poodkrývá touhu dětí po rodině, jejich vzájemné vztahy, které vedou k vytvoření vlastní rodiny - indiánského kmene. „Větrováci“ navíc vedou války proti místním chlapcům „Šímákům“, kteří jim nedůvěřují, tyto dětské konflikty však postrádají zákeřnost. V knize je zachycena snaha pedagogů a vychovatelek vytvořit dětem pokud možno co nejpřirozenější prostředí, aby je absence rodičovské výchovy tolik neovlivnila - a právě těmto pracovníkům, kteří se snaží o lepší podmínky pro svěřené děti, je dílo věnováno.[2]
Postavy
- Fanda Blesík alias Bystrá liška - čiperný malý kluk, kamarád Přemka.
- Dan - služební německý ovčák, o kterého mají kluci z Větrova zájem.
- Evička - kamarádka Fandy.
- pan Hamouz - ředitel dětského domova.
- Přemek Hrůza alias Kančí zub - náčelník indiánů z Větrova.
- desátník Kryštof Klíma - psovod.
- podplukovník Pávek - důstojník u pohraniční stráže.
- Podešvovi - manželský pár, který stojí o Fandu.
- Lojzek Šíma alias Černý mstitel - vůdce Šímáků, místních hochů.
- dr. Václavík - primář kojeneckého ústavu a domova pro děti do 3 let nedaleko Hroznova.
Kapitoly
- Náčelník Kančí zub
- Fanda Bystrá liška
- Střelený kohout
- Následky kohoutí pohany
- Evička
- Vyhlídka na boj
- Danovi hrozí smrt
- Vyhlášení války
- První bitevní kolo
- Ve staré pískovně
- Fanda píše ministrovi
- Kam čert nemůže, strčí děvče
- Zrada
- Bitva v pískovně
- Nepravá stopa
- Kamarád Dan
- Rudí bratři
- Danův nový domov
- Odhalení zrady
- Červená péra
- Dan je statečný pes
- Velké starosti
- Nesnáze trvají
- Rozhodující střetnutí
- Dlouhá cesta
Děj
Na začátku příběhu jsou představeny hlavní postavy příběhu - Přemek Hrůza a mladší Fanda Blesík. Přemek nazývaný Kančí zub je náčelníkem indiánského kmene, který je tvořen partou kluků z dětského domova Větrov nedaleko státních hranic a nad Fandou řečeným Bystrá liška drží ochrannou ruku. Přizval jej do kmene, později se stali pokrevními bratry. Malý Fanda k Přemkovi vzhlíží. Jeho starostí je obstarat si indiánskou čelenku - lepší než mají ostatní. Jednou uvidí na cestě kohouta a oškube z něj ocasní peří. Kohout patří Šímovým a mladý Lojzek Šíma (vůdce party místních kluků) mu slibuje pomstu. Šímáci vedou s Větrováky věčné války, které se často odehrávají v pískovně. Domluví si termín a v určenou dobu se vzájemně střetnou v boji. Perou se, metají po sobě jílové koule a šišky, střílejí po sobě z praků.
Nedaleko dětského domova je vojenská posádka, která se psy hlídá státní hranici. Kluci mají psy rádi a chtěli by jednoho z nich - Dana - pro sebe. Dan, německý ovčák totiž dosloužil a má být utracen. Fanda dokonce pro záchranu psa napíše dopis ministrovi. Psa se nakonec podaří získat a hoši mají o radost navíc. Ředitel domova Hamouz má však časem dost všelijakých stížností na psa a Dan musí z Větrova pryč. Přemek s Fandou jej ukrývají, nakonec se smíří se Šímáky a Lojzek Šíma se Dana ujme.
Fanda chce utéct z domova, aby se podíval, jestli se něco nestalo mamince. Přemek jej od toho odrazuje, sám kdysi utekl s podobným úmyslem a zjistil nečekanou věc, když se pak díval oknem do ložnice. Matka měla nového přítele a nové děti, o kterých nevěděl. Nedokázal vejít dovnitř a čelit nevyslovené větě:
- „To je ten, kterého nepotřebujeme.“
Přemek chce ušetřit Fandovi takové zklamání. V závěru knihy si Fandu vyhlédne pan Podešva, jenž si jej s manželkou vezme do pěstounské péče. Fanouš se na jednu stranu těší, že bude mít konečně „rodiče“, ale nechce opustit kamarády a hlavně Přemka. Ale Přemek mu poradí, aby k Podešvovým šel. Fanda na svého oblíbeného náčelníka a pokrevního bratra dá.
„ | Ale abyste věděl, nejhůř na tom nejsou děti, kterých se vlastní rodiče zřekli. Ty můžeme dát do nové rodiny. Svízelnější osud potkal děti, o které se rodiče nestarají, ale zároveň se jich nechtějí vzdát. Ty pak u nás zůstávají pořád, a je jich nejvíc. | “ |
— Markéta Zinnerová - Indiáni z Větrova |
Filmová adaptace
- Indiáni z Větrova, československý film z roku 1979, režie Július Matula.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ ZINNEROVÁ, Markéta. Indiáni z Větrova. Praha: Albatros, 1986. Kapitola tiráž, s. 128.
- ↑ ZINNEROVÁ, Markéta. Indiáni z Větrova. Praha: Albatros, 1986. S. 5.
- ↑ Indiáni z Větrova [online]. Česko-Slovenská filmová databáze [cit. 2021-07-26]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Digitalizovaná vydání díla Indiáni z Větrova v digitální knihovně Kramerius NK ČR.
- ''Indiáni z Větrova v Databázi knih