Indian Wells Masters
Indian Wells Masters | |
---|---|
BNP Paribas Open | |
Letecký snímek Indian Wells Tennis Garden | |
Založeno | 1974 |
Odehráno | BNP Paribas Open 2024 |
Místo | Indian Wells, Kalifornie Spojené státy americké |
Dějiště | Indian Wells Tennis Garden |
Souřadnice | 33°43′26″ s. š., 116°18′21″ z. d. |
Povrch | tvrdý – Plexipave / venku |
Soutěže | 96 dvouhra (48 kval.) / 32 čtyřhra |
Období | březen |
Poznámka | přezdíván jako „pátý grandslam“ nejnavštěvovanější turnaj mimo grandslam |
ATP Tour | |
do 1989 | Super Series (Grand Prix) |
1990–1992 | Series Single Week |
1993–1999 | Super 9 |
2000–2008 | Masters Series |
2009– | ATP Tour Masters 1000 |
Dotace | 12 418 990 USD |
Prize Money | 8 995 555 USD |
WTA Tour | |
1989 | Category 4 |
1990–1996 | Tier II |
1997–2008 | Tier I |
2009–2020 | Premier Mandatory |
2021– | WTA 1000 |
Dotace | 9 258 080 USD |
Prize Money | 8 995 555 USD |
www Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Indian Wells Masters, oficiálně BNP Paribas Open, je profesionální tenisový turnaj mužů a žen hraný v kalifornském městě Indian Wells. Dějištěm se staly otevřené dvorce s tvrdým povrchem Plexipave v tenisovém areálu Indian Wells Tennis Garden, kam se událost přemístila v roce 1987 z blízké La Quinty. Na mužském okruhu ATP Tour patří do kategorie ATP Tour Masters 1000 a v rámci ženské WTA Tour probíhá od sezóny 2021 v kategorii WTA 1000. V prosinci 2009 získal vlastnická práva miliardář Larry Ellison, spoluzakladatel a výkonný ředitel společnosti Oracle.[1][2]
Indian Wells Masters se stal nejnavštěvovanějším turnajem mimo grandslam a získal přezdívku „pátý grandslam“.[3][4] Mastersovou sezónu otevírá v březnu s druhou velkou událostí Miami Masters. Spolu s turnaji v Římě, Madridu a Šanghaji se jako jediné, vyjma grandslamu, hrají déle než týden. Do dvouher nastupuje 96 singlistů a čtyřher se účastní 32 párů.[5][6] Vítězství v Indian Wells a Miami během jedné sezóny získalo označení „Sunshine double“ (sluneční double), který ve dvouhře vyhrálo jedenáct tenistů.[7] Smíšená čtyřhra měla premiéru v roce 2024 ve formě exhibice.
V letech 2014–2023 byl Indian Wells Masters vyhlášen mužským turnajem roku v kategorii ATP Masters 1000, vyjma nevyhlašovaného ročníku 2020.[8] V rámci žen se stal turnajem roku poprvé v roce 1997, poté v letech 2005–2006 (kategorie Tier I a Tier II), 2009 a 2013 (Premier), 2014–2019 (Premier Mandatory) a 2021–2023 (WTA 1000).[9][10]
Historie
Indian Wells Masters byl založen v roce 1974 v arizonském Tucsonu, kde proběhly dva úvodní ročníky. Iniciátory vzniku se stali portorický tenista Charlie Pasarell a jihoafrický hráč Raymond Moore.
Šestnáct sezón, do roku 1990, byla mužská polovina součástí elitní šampionské série okruhu Grand Prix. Od vzniku okruhu ATP Tour na počátku sezóny 1990, navázala kategorií ATP Masters, jejíž název se postupně vyvíjel: Series Single Week, Super 9, Masters Series a od roku 2009 existuje jako devitídílná šňůra ATP Tour Masters 1000. Ženská část se v rámci okruhu WTA Tour řadí od sezóny 2021 do kategorie WTA 1000, když navázala na předcházející Premier Mandatory z let 2009–2020 a Tier I hranou mezi roky 1988–2008. Jedná se o třetí nejvyšší úroveň po grandslamu a Turnaji mistrů a mistryň.
Spolu s Miami Masters, Rome Masters, Madrid Open a Shanghai Masters patří kalifornský turnaj k jediným událostem sezóny, vyjma grandslamu, jež trvají déle než osm dní. Ženská hlavní část turnaje začíná zpravidla ve středu, mužská pak ve čtvrtek. Obě finále se konají v neděli následujícího týdne. Ženská část původně o týden předcházela mužské. V roce 1996 byly termíny obou polovin sjednoceny po dohodě ATP a WTA, čímž se turnaj zařadil mezi první společné akce mužů a žen v tenisovém kalendáři.
Singlových soutěží se účastní devadesát šest hráčů, z toho třicet dva nasazených obdrží volný los do druhého kola. Do čtyřher nastupuje třicet dva párů. Indian Wells Masters je také přezdíván jako „Grand Slam Západu“.[11][12] V březnovém termínu události v Indian Wells a Miami otevírají mužskou sezónu Mastersů. V ženském kalendáři kategorie WTA 1000 navazují na arabské Qatar Open a Dubai Championships.
Turnaj je nejnavštěvovanější akcí mimo čtyři grandslamy.[3] Během ročníku 2019 do areálu zavítalo 475 372 tisíc diváků.[13] V sezóně 2020 se turnaj nehrál kvůli přerušení sezóny pro pandemii covidu-19. Pokračující průběh infekce ve Spojených státech pak v sezóně 2021 vedl k přesunu tradičního březnového termínu na říjen.[14] V roce 2024 se poprvé uskutečnila smíšená čtyřhra, v době zavedení pravidelně hraná pouze na grandslamu, olympijských hrách a United Cupu. Ve formě exhibice se jí zúčastnilo osm pozvaných dvojic.[15][16]
2002–2014: Bojkot Sereny a Venus Williamsových
Americké tenistky Serena a Venus Williamsovy po odehrání ročníku 2001 turnaj bojkotovaly až do sezóny 2015, respektive 2016 u starší ze sester, navzdory hrozbě finančního postihu a bodovému trestu ze strany řídících tenisových organizací.
Důvodem se stal incident z roku 2001. Po lednovém Australian Open 2001 Serena Williamsová nehrála až do března, kdy se zúčastnila Indian Wells Masters. Do finále prošla bez boje, když čtyři minuty před semifinálovým utkáním odstoupila Venus, proti níž měla nastoupit. Starší sourozenkyně za příčinu odstoupení uvedla zranění limitující ji při hře. Zdůvodnění se stalo cílem spekulací a bylo terčem podezření. Během vítězného finále Sereny Williamsové proti Belgičance Kim Clijstersové pak diváci „bučeli“ na jejich otce i obě sestry, když starší ze sourozenkyň byla přítomna v hledišti. Nesouhlasné reakce rovněž zazněly na slavnostním vyhlášení.[17] Otec a tenisový trenér dcer Richard Williams to později označil za projev rasismu.[17][18][19]
Žádná ze sester se dalších ročníků turnaje neúčastnila.[20] Bojkot nejdříve ukončila Serena Williamsová v roce 2015. Venus Williamsová ji následovala v sezóně 2016.[21]
Místo konání
Indian Wells leží v jihokalifornském pouštním údolí Coachella Valley, oblasti Palm Springs, přibližně 125 mil východně od centra Los Angeles.[22]
Dějištěm se stal areál Indian Wells Tennis Garden, postavený v roce 2000, jenž obsahuje 29 tenisových dvorců s tvrdým povrchem Plexipave. Centrální kurt s kapacitou šestnáct tisíc návštěvníků je po newyorském Arthur Ashe Stadium druhým největším stadionem světa, určeným výhradně k tenisovým účelům.[23] Po odehrání BNP Paribas Open 2013 začala rekonstrukce a modernizace celého komplexu, včetně výstavby nového dvorce č. 2 (Stadium 2) pro osm tisíc diváků.[24]
Přehled dějišť
- Tucson (1974–1975)
- Palm Springs (1976–1978)
- Rancho Mirage (1979–1980)
- La Quinta (1981–1986)
- Indian Wells (od 1987)
Přehled vývoje názvu
|
|
Přehled finále
Mužská dvouhra
Rok | vítěz | finalista | výsledek | název |
---|---|---|---|---|
1974 | John Newcombe | Arthur Ashe | 6–3, 7–6 | American Airlines Tennis Games |
1975 | John Alexander | Ilie Năstase | 7–5, 6–2 | |
1976 | Jimmy Connors | Roscoe Tanner | 6–4, 6–4 | |
1977 | Brian Gottfried | Guillermo Vilas | 2–6, 6–1, 6–3 | |
1978 | Roscoe Tanner | Raúl Ramírez | 6–1, 7–6 | |
1979 | Roscoe Tanner (2) | Brian Gottfried | 6–4, 6–2 | Congoleum Classic |
1980 | finále nehráno pro déšť | |||
1981 | Jimmy Connors (2) | Ivan Lendl | 6–3, 7–6 | Grand Marnier Tennis Games |
1982 | Yannick Noah | Ivan Lendl | 6–4, 2–6, 7–5 | Congoleum Classic |
1983 | José Higueras | Eliot Teltscher | 6–4, 6–2 | |
1984 | Jimmy Connors (3) | Yannick Noah | 6–2, 6–7(7–9), 6–3 | |
1985 | Larry Stefanki | David Pate | 6–1, 6–4, 3–6, 6–3 | Pilot Pen Classic |
1986 | Joakim Nyström | Yannick Noah | 6–1, 6–3, 6–2 | |
1987 | Boris Becker | Stefan Edberg | 6–4, 6–4, 7–5 | |
1988 | Boris Becker (2) | Emilio Sánchez | 7–5, 6–4, 2–6, 6–4 | Newsweek Champions Cup |
1989 | Miloslav Mečíř | Yannick Noah | 3–6, 2–6, 6–1, 6–2, 6–3 | |
1990 | Stefan Edberg | Andre Agassi | 6–4, 5–7, 7–6(7–1), 7–6(8–6) | |
1991 | Jim Courier | Guy Forget | 4–6, 6–3, 4–6, 6–3, 7–6(7–4) | |
1992 | Michael Chang | Andrej Česnokov | 6–3, 6–4, 7–5 | |
1993 | Jim Courier (2) | Wayne Ferreira | 6–3, 6–3, 6–1 | |
1994 | Pete Sampras | Petr Korda | 4–6, 6–3, 3–6, 6–3, 6–2 | |
1995 | Pete Sampras (2) | Andre Agassi | 7–5, 6–3, 7–5 | |
1996 | Michael Chang (2) | Paul Haarhuis | 7–5, 6–1, 6–1 | |
1997 | Michael Chang (3) | Bohdan Ulihrach | 4–6, 6–3, 6–4, 6–3 | |
1998 | Marcelo Ríos | Greg Rusedski | 6–3, 6–7(15–17), 7–6(7–4), 6–4 | |
1999 | Mark Philippoussis | Carlos Moyà | 5–7, 6–4, 6–4, 4–6, 6–2 | |
2000 | Àlex Corretja | Thomas Enqvist | 6–4, 6–4, 6–3 | TMS Indian Wells |
2001 | Andre Agassi | Pete Sampras | 7–6(7–5), 7–5, 6–1 | |
2002 | Lleyton Hewitt | Tim Henman | 6–1, 6–2 | Pacific Life Open |
2003 | Lleyton Hewitt (2) | Gustavo Kuerten | 6–1, 6–1 | |
2004 | Roger Federer | Tim Henman | 6–3, 6–3 | |
2005 | Roger Federer (2) | Lleyton Hewitt | 6–2, 6–4, 6–4 | |
2006 | Roger Federer (3) | James Blake | 7–5, 6–3, 6–0 | |
2007 | Rafael Nadal | Novak Djoković | 6–2, 7–5 | |
2008 | Novak Djoković | Mardy Fish | 6–2, 5–7, 6–3 | |
2009 | Rafael Nadal (2) | Andy Murray | 6–1, 6–2 | BNP Paribas Open |
2010 | Ivan Ljubičić | Andy Roddick | 7–6(7–3), 7–6(7–5) | |
2011 | Novak Djoković (2) | Rafael Nadal | 4–6, 6–3, 6–2 | |
2012 | Roger Federer (4) | John Isner | 7–6(9–7), 6–3 | |
2013 | Rafael Nadal (3) | Juan Martín del Potro | 4–6, 6–3, 6–4 | |
2014 | Novak Djoković (3) | Roger Federer | 3–6, 6–3, 7–6(7–3) | |
2015 | Novak Djoković (4) | Roger Federer | 6–3, 6–7(5–7), 6–2 | |
2016 | Novak Djoković (5) | Milos Raonic | 6–2, 6–0 | |
2017 | Roger Federer (5) | Stan Wawrinka | 6–4, 7–5 | |
2018 | Juan Martín del Potro | Roger Federer | 6–4, 6–7(8–10), 7–6(7–2) | |
2019 | Dominic Thiem | Roger Federer | 3–6, 6–3, 7–5 | |
2020 | zrušeno kvůli pandemii koronaviru | |||
2021 | Cameron Norrie | Nikoloz Basilašvili | 3–6, 6–4, 6–1 | |
2022 | Taylor Fritz | Rafael Nadal | 6–3, 7–6(7–5) | |
2023 | Carlos Alcaraz | Daniil Medveděv | 6–3, 6–2 | |
2024 | Carlos Alcaraz (2) | Daniil Medveděv | 7–6(7–5), 6–1 |
Ženská dvouhra
Mužská čtyřhra
Rok | vítězové | finalisté | výsledek | název |
---|---|---|---|---|
1974 | Charlie Pasarell Sherwood Stewart | Tom Edlefsen Manuel Orantes | 6–4, 6–4 | American Airlines Tennis Games |
1975 | William Brown Raúl Ramírez | Raymond Moore Dennis Ralston | 2–6, 7–6, 6–4 | |
1976 | Colin Dibley Sandy Mayer | Raymond Moore Erik van Dillen | 6–3, 7–5 | |
1977 | Bob Hewitt Frew McMillan | Marty Riessen Roscoe Tanner | 7–6, 7–6 | |
1978 | Raymond Moore Roscoe Tanner | Bob Hewitt Frew McMillan | 6–4, 6–4 | |
1979 | Gene Mayer Sandy Mayer (2) | Cliff Drysdale Bruce Manson | 6–4, 7–6 | Congoleum Classic |
1980 | finále nehráno pro déšť | |||
1981 | Bruce Manson Brian Teacher | Terry Moor Eliot Teltscher | 7–6, 6–2 | Grand Marnier Tennis Games |
1982 | Brian Gottfried Raúl Ramírez (2) | John Lloyd Dick Stockton | 6–4, 3–6, 6–2 | Congoleum Classic |
1983 | Brian Gottfried (2) Raúl Ramírez (3) | Tian Viljoen Danie Visser | 6–3, 6–3 | |
1984 | Bernard Mitton Butch Walts | Scott Davis Ferdi Taygan | 4–6, 6–4, 7–6 | |
1985 | Heinz Günthardt Balázs Taróczy | Ken Flach Robert Seguso | 7–6, 7–5 | Pilot Pen Classic |
1986 | Peter Fleming Guy Forget | Yannick Noah Sherwood Stewart | 7–6, 6–2 | |
1987 | Guy Forget (2) Yannick Noah | Boris Becker Eric Jelen | 5–7, 7–6, 7–5 | |
1988 | Boris Becker Guy Forget (3) | Jorge Lozano Todd Witsken | 6–3, 6–3 | Newsweek Champions Cup |
1989 | Boris Becker (2) Jakob Hlasek | Kevin Curren David Pate | 3–6, 6–3, 6–4 | |
1990 | Boris Becker (3) Guy Forget (4) | Jim Grabb Patrick McEnroe | 6–4, 6–3 | |
1991 | Jim Courier Javier Sánchez | Guy Forget Henri Leconte | 7–6, 6–1 | |
1992 | Steve DeVries David Macpherson | Kent Kinnear Sven Salumaa | 6–3, 2–6, 6–4 | |
1993 | Guy Forget (5) Henri Leconte | Luke Jensen Scott Melville | 4–6, 6–2, 7–6 | |
1994 | Grant Connell Patrick Galbraith | Byron Black Jonathan Stark | 3–6, 6–1, 7–6 | |
1995 | Tommy Ho Brett Steven | Gary Muller Piet Norval | 7–6, 6–7, 6–4 | |
1996 | Todd Woodbridge Mark Woodforde | Brian MacPhie Michael Tebbutt | 6–3, 6–4 | |
1997 | Mark Knowles Daniel Nestor | Mark Philippoussis Patrick Rafter | 7–5, 6–4 | |
1998 | Jonas Björkman Patrick Rafter | Todd Martin Richey Reneberg | 6–4, 7–6 | |
1999 | Wayne Black Sandon Stolle | Ellis Ferreira Rick Leach | 6–3, 6–4 | |
2000 | Alex O'Brien Jared Palmer | Paul Haarhuis Sandon Stolle | 6–4, 7–6(7–5) | TMS Indian Wells |
2001 | Wayne Ferreira Jevgenij Kafelnikov | Jonas Björkman Todd Woodbridge | 6–2, 7–5 | |
2002 | Mark Knowles (2) Daniel Nestor (2) | Roger Federer Max Mirnyj | 6–4, 6–4 | Pacific Life Open |
2003 | Wayne Ferreira (2) Jevgenij Kafelnikov (2) | Bob Bryan Mike Bryan | 3–6, 7–5, 6–4 | |
2004 | Arnaud Clément Sébastien Grosjean | Wayne Black Kevin Ullyett | 6–3, 4–6, 7–5 | |
2005 | Mark Knowles (3) Daniel Nestor (3) | Wayne Arthurs Paul Hanley | 7–6(8–6), 7–6(7–2) | |
2006 | Mark Knowles (4) Daniel Nestor (4) | Bob Bryan Mike Bryan | 6–4, 6–4 | |
2007 | Martin Damm Leander Paes | Jonatan Erlich Andy Ram | 6–4, 6–4 | |
2008 | Jonatan Erlich Andy Ram | Daniel Nestor Nenad Zimonjić | 6–4, 6–4 | |
2009 | Mardy Fish Andy Roddick | Max Mirnyj Andy Ram | 3–6, 6–1, 14–12 | BNP Paribas Open |
2010 | Marc López Rafael Nadal | Daniel Nestor Nenad Zimonjić | 7–6(10–8), 6–3 | |
2011 | Alexandr Dolgopolov Xavier Malisse | Roger Federer Stanislas Wawrinka | 6–4, 6–7(5–7), [10–7] | |
2012 | Marc López (2) Rafael Nadal (2) | John Isner Sam Querrey | 6–2, 7–6(7–3) | |
2013 | Bob Bryan Mike Bryan | Treat Conrad Huey Jerzy Janowicz | 6–3, 3–6, [10–6] | |
2014 | Bob Bryan (2) Mike Bryan (2) | Alexander Peya Bruno Soares | 6–4, 6–3 | |
2015 | Vasek Pospisil Jack Sock | Simone Bolelli Fabio Fognini | 6–4, 6–7(3–7), [10–7] | |
2016 | Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut | Vasek Pospisil Jack Sock | 6–4, 7–6(7–5) | |
2017 | Raven Klaasen Rajeev Ram | Łukasz Kubot Marcelo Melo | 6–7(1–7), 6–4, [10–8] | |
2018 | John Isner Jack Sock | Bob Bryan Mike Bryan | 7–6(7–4), 7–6(7–2) | |
2019 | Nikola Mektić Horacio Zeballos | Łukasz Kubot Marcelo Melo | 4–6, 6–4, [10–3] | |
2020 | zrušeno kvůli pandemii koronaviru | |||
2021 | John Peers Filip Polášek | Aslan Karacev Andrej Rubljov | 6–3, 7–6(7–5) | |
2022 | John Isner (2) Jack Sock (3) | Santiago González Édouard Roger-Vasselin | 7–6(7–4), 6–3 | |
2023 | Rohan Bopanna Matthew Ebden | Wesley Koolhof Neal Skupski | 6–3, 2–6, [10–8] | |
2024 | Wesley Koolhof Nikola Mektić (2) | Marcel Granollers Horacio Zeballos | 7–6(7–2), 7–6(7–4) |
Ženská čtyřhra
Smíšená čtyřhra
Rok | vítězové | finalisté | výsledek |
---|---|---|---|
2024 | Storm Hunterová Matthew Ebden | Caroline Garciaová Édouard Roger-Vasselin | 6–3, 6–3 |
Rekordy
- Související informace naleznete také v sekci Vítězové Sunshine double.
Mužská dvouhra
Mužská dvouhra[25] | ||
---|---|---|
Nejvíce titulů | Novak Djoković | 5 |
Roger Federer | ||
Nejvíce finále | Roger Federer | 9 |
Nejvíce titulů v řadě | Roger Federer (2004, 2005, 2006) | 3 |
Novak Djoković (2014, 2015, 2016) | ||
Nejvíce finále v řadě | Roger Federer (2004, 2005, 2006) (2017, 2018, 2019) | 3 |
Novak Djoković (2014, 2015, 2016) | ||
Nejvíce odehraných zápasů | Roger Federer | 79 |
Nejvíce vyhraných zápasů | Roger Federer | 66 |
Nejdelší zápasová neporazitelnost | Novak Djoković | 19 |
Nejvíce odehraných ročníků | Roger Federer | 18 |
Nejvyšší % výhraných zápasů | Carlos Alcaraz | 88,89 % (16–2) |
Nejmladší vítěz | Boris Becker | 19 let, 2 měsíce a 2 dny (1987) |
Nejstarší vítěz | Roger Federer | 35 let, 7 měsíců a 11 dnů (2017) |
Nejvýše postavený vítěz | 12 světových jedniček | 1. ATP (naposledy 2016) |
Nejníže postavený vítěz | Larry Stefanki | 143. ATP (1985) |
|
|
Ženská dvouhra
Ženská dvouhra[26] | ||
---|---|---|
Nejvíce titulů | Martina Navrátilová | 2 |
Mary Joe Fernandezová | ||
Steffi Grafová | ||
Lindsay Davenportová | ||
Serena Williamsová | ||
Kim Clijstersová | ||
Daniela Hantuchová | ||
Maria Šarapovová | ||
Viktoria Azarenková | ||
Iga Świąteková | ||
Nejvíce titulů v řadě | Martina Navrátilová (1990, 1991) | 2 |
Vítězky hrající na divokou kartu | Bianca Andreescuová | 2019 |
Vítězky bez ztráty setu | Maria Šarapovová | 2006, 2013 |
Iga Świąteková | 2024 | |
Nejvíce finále | Lindsay Davenportová | 6 |
Nejvíce finále v řadě | Lindsay Davenportová (2003, 2004, 2005) | 3 |
Kvalifikantky ve finále | Jenny Byrneová | 1989 |
Nejvíce vyhraných zápasů | Lindsay Davenportová | 47 |
Nejdelší zápasová neporazitelnost | Martina Navrátilová | 10 |
Ana Ivanovićová | ||
Iga Świąteková | ||
Nejvíce odehraných ročníků | Jelena Jankovićová | 16 |
Nejvyšší % výhraných zápasů | Martina Navrátilová | 100 % (10–0) |
Nejmladší vítězka | Martina Hingisová | 17 let, 5 měsíců a 13 dnů (1998) |
Nejstarší vítězka | Martina Navrátilová | 34 let, 4 měsíce a 26 dnů (1991) |
Nejméně prohraných gamů při titulu | Monika Selešová | 12 (1992) |
Nejvíce prohraných gamů při titulu | Jelena Vesninová | 63 (2017) |
Galerie
- Dominika Cibulková, 2014
- Ana Ivanovićová, 2014
- Agnieszka Radwańská, 2013
- Petra Cetkovská, 2012
- Michaël Llodra, 2012
- Lukáš Rosol, 2016
- Novak Djoković, 2015
- Belinda Bencicová, 2017
Panoráma
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Indian Wells Masters na anglické Wikipedii.
- ↑ Charlie Pasarell and Co. keep tennis' desert palace glittering. Los Angeles Times [online]. 2012-03-05 [cit. 2024-03-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ JOHN, Andrew L. Larry Ellison bought the BNP Paribas Open 10 years ago. Here's what he's done with it. The Desert Sun [online]. 2019-03-04 [cit. 2024-03-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b DOBEŠ, Václav. Čím je speciální turnaj v Indian Wells? "Pátý grandslam" se hraje v poušti a patří k nejoblíbenějším v kalendáři. Tiebreak Tennis [online]. 2024-03-07 [cit. 2024-03-18]. Dostupné online.
- ↑ FUTTERMAN, Matthew. Is Indian Wells the 'Fifth Slam' in tennis?. The Athletic [online]. 2024-03-15 [cit. 2024-03-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ATP Announces Record $37.5 Million Prize Money Increase For 2023. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-11-17 [cit. 2022-12-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-11-17. (anglicky)
- ↑ JIRÁSEK, Ondřej. Mužský tenisový okruh slibuje rekordní nárůst odměn, projeví se zejména na challengerech. TenisPortal.cz [online]. 2022-11-17 [cit. 2022-12-24]. Dostupné online.
- ↑ Neelabhra Roy. 10 tennis players who have completed the Sunshine Double [online]. Sports Keeda, 2017-03-28 [cit. 2018-03-29]. Dostupné online.
- ↑ Indian Wells, London-Queen's Club, Bastad Win 2023 ATP Tournaments Of The Year. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-12-15 [cit. 2024-03-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 2021 WTA tournament award winners announced. Women's Tennis Association [online]. 2021-12-09 [cit. 2024-03-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 2023 WTA Tournament Award winners announced. Women's Tennis Association [online]. 2023-12-15 [cit. 2024-03-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MAGUIRE, Jan. 5 Things to Watch for at the BNP Paribas Open. La Quinta [online]. 2022-03-15 [cit. 2024-03-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ When is the Indian Wells Masters? Is Federer playing? How to watch online. The Sun [online]. 2020-03-09 [cit. 2024-03-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 2023 BNP Paribas Open marked by return to normalcy, bustling crowds. The Desert Sun [online]. 2023-03-19 [cit. 2024-03-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ JOHN, Andrew L. BNP Paribas Open tennis tournament rescheduled for October 2021 at Indian Wells. The Desert Sun [online]. 2021-05-20 [cit. 2021-10-05]. Dostupné online.
- ↑ ROY, Neelabhra. Indian Wells to host surprise mixed doubles event with prize pool of $150,000. Sportskeeda [online]. 2024-03-12 [cit. 2024-03-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Indian Wells adding 'very cool' mixed doubles invitational with $150,000 purse. Tennis.com [online]. 2024-03-13 [cit. 2024-03-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Drucker: The story behind the Williamses and Indian Wells. ESPN.com [online]. 2009-03-11 [cit. 2024-03-18]. Dostupné online.
- ↑ DESMOND-HARRIS, Jenée. Serena Williams is constantly the target of disgusting racist and sexist attacks. Vox [online]. 2015-03-11 [cit. 2024-03-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ABAD-SANTOS, Alex. How Richard Williams fought for Venus and Serena. Vox [online]. 2021-11-20 [cit. 2024-03-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Indian Wells boycott hurts Williamses more than it helps [online]. Yahoo, 19-3-2009 [cit. 2009-04-22]. Dostupné online.
- ↑ Po Sereně ukončí bojkot Indian Wells i Venus Williamsová. Sport.cz [online]. 2016-01-28 [cit. 2016-03-08]. Dostupné online.
- ↑ Google Maps [online]. [cit. 2016-02-08]. Dostupné online.
- ↑ Indian Wells Tennis Garden - Site Facts [online]. [cit. 2016-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 03-03-2016.
- ↑ 2014 Indian Wells Tennis Garden Expansion [online]. ATP, 03-03-2013. Dostupné online.
- ↑ BNP PARIBAS OPEN – ATP MEDIA NOTES PREVIEW & DAY 1 [PDF]. ATP Tour, Inc., 2024-03-06 [cit. 2024-03-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PREVIEW NOTES | BNP PARIBAS OPEN | INDIAN WELLS, CA, USA [PDF]. WTA Tour, Inc. Dostupné online. (anglicky) [cit. 2024-03-16]
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Indian Wells Masters na Wikimedia Commons
- Indian Wells Masters – oficiální stránky (anglicky)
- Indian Wells Masters na ATP Tour (anglicky)
- Indian Wells Masters na WTA Tour (anglicky)
- Indian Wells Tennis Garden (anglicky)
Média použitá na této stránce
Autor: Christian Mesiano, Licence: CC BY-SA 2.0
2014 BNP Paribas Open
Autor: Christian Mesiano, Licence: CC BY-SA 2.0
2014 BNP Paribas Open
Autor: Christian Mesiano, Licence: CC BY-SA 2.0
BNP Paribas Open 2013
Autor: Christian Mesiano, Licence: CC BY-SA 2.0
Petra Cetkovská at the BNP Paribas Open 2012
Autor: Christian Mesiano, Licence: CC BY-SA 2.0
BNP Paribas Open 2012
Autor: Christian Mesiano, Licence: CC BY-SA 2.0
2015 BNP Paribas Open
Autor: Christian Mesiano, Licence: CC BY-SA 2.0
Belinda Bencic in 2017 BNP Paribas Open
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
černá | rendered as RGB 0 0 0 |
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Georgian flag in Pantone MS.
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1971-1990). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1971.
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1971-1990). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1971.
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of South Africa, used between 1928 and 1982. It is identical to the 1982 to 1994 version except that the shade of blue is darker. It is also known as the "Oranje-Blanje-Blou".
Flag of Belarus in 1991—1995
Flag of Belarus in 1991—1995
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Autor: IvanAndreevich, Licence: CC BY 3.0
Indian Wells Tennis Garden grounds in the evening.