Indicko-arabská číselná soustava
Indicko-arabská číselná soustava[1] nebo také indická číselná soustava[2], poziční desítková číselná soustava, je celosvětově nejrozšířenější systém pro symbolickou reprezentaci čísel. Soustava byla vynalezena indickými matematiky mezi 1. a 4. stoletím. Tento systém byl přejat perskými matematiky (Al-Chorezmího kniha O výpočtech s indickými číslicemi kolem r. 825) a arabskými matematiky (Al-Kindího kniha O používání indických číslic kolem r. 825) v 9. století. Do období vrcholného středověku se tento systém rozšířil do středověké Evropy.
Systém je založen na deseti (původně devíti) rozdílných glyfech. Symboly (glyfy) použité tak, aby reprezentovaly soustavu, jsou v zásadě nezávislé na samotném systému. Znaky aktuálně používané vychází z číslic písma bráhmí a od středověku se rozdělily na různé typografické varianty.
Tyto symboly lze rozdělit do tří hlavních skupin: západní arabské číslice používané v oblasti velkého Maghrebu a v Evropě, východoarabské číslice používané na středním Východě a indické číslice používané na indickém subkontinentu.
Tato číselná soustava se dodnes používá po celém světě.
Etymologie
Indicko-arabské číslice byly vynalezeny matematiky v Indii. Persko-arabští matematici je nazývali „číslice Hindů“ (kde „Hind“ bylo označení pro Indy). Později se jim v Evropě začalo říkat „arabské číslice“, protože na Západě byly představeny arabskými obchodníky.[3]
Porovnání znaků
0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | písmo | viz |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
○/零 | 一 | 二 | 三 | 四 | 五 | 六 | 七 | 八 | 九 | východní Asie | čínské, japonské, korejské číslice |
ο/ō | Αʹ | Βʹ | Γʹ | Δʹ | Εʹ | Ϛʹ | Ζʹ | Ηʹ | Θʹ | novořečtina | řecké číslice |
א | ב | ג | ד | ה | ו | ז | ח | ט | hebrejština | hebrejské číslice | |
० | १ | २ | ३ | ४ | ५ | ६ | ७ | ८ | ९ | dévanágarí | indické číslice |
૦ | ૧ | ૨ | ૩ | ૪ | ૫ | ૬ | ૭ | ૮ | ૯ | gudžarátština | |
੦ | ੧ | ੨ | ੩ | ੪ | ੫ | ੬ | ੭ | ੮ | ੯ | gurmukhí | |
༠ | ༡ | ༢ | ༣ | ༤ | ༥ | ༦ | ༧ | ༨ | ༩ | tibetština | |
০ | ১ | ২ | ৩ | ৪ | ৫ | ৬ | ৭ | ৮ | ৯ | ásámština/ bengálština/ siletština | Bengálsko-ásámské číslice |
୦ | ୧ | ୨ | ୩ | ୪ | ୫ | ୬ | ୭ | ୮ | ୯ | urijština | |
൦ | ൧ | ൨ | ൩ | ൪ | ൫ | ൬ | ൭ | ൮ | ൯ | malajálamština | |
௦ | ௧ | ௨ | ௩ | ௪ | ௫ | ௬ | ௭ | ௮ | ௯ | tamilština | tamilské číslice |
0 | ౧ | ౨ | ౩ | ౪ | ౫ | ౬ | ౭ | ౮ | ౯ | telugština | |
೦ | ೧ | ೨ | ೩ | ೪ | ೫ | ೬ | ೭ | ೮ | ೯ | kannadština | |
០ | ១ | ២ | ៣ | ៤ | ៥ | ៦ | ៧ | ៨ | ៩ | khmerština | khmerské číslice |
๐ | ๑ | ๒ | ๓ | ๔ | ๕ | ๖ | ๗ | ๘ | ๙ | thajština | thajské číslice |
໐ | ໑ | ໒ | ໓ | ໔ | ໕ | ໖ | ໗ | ໘ | ໙ | laoština | |
၀ | ၁ | ၂ | ၃ | ၄ | ၅ | ၆ | ၇ | ၈ | ၉ | barmština | |
٠ | ١ | ٢ | ٣ | ٤ | ٥ | ٦ | ٧ | ٨ | ٩ | arabština | arabské číslice |
۰ | ۱ | ۲ | ۳ | ۴ | ۵ | ۶ | ۷ | ۸ | ۹ | moderní perština (fársí)/ | |
urdština (písmo šáhmukhí) |
Stejně jako v mnoha systémech číslování, číslice 1, 2 a 3 představují jednoduché záznamy značek; 1 je jedna čára, 2 jsou dvě čáry (nyní spojené úhlopříčkou) a 3 jsou tři čáry (nyní spojené dvěma svislými čarami). Po třech číslech symboly mají tendenci se stát složitějšími (příkladem jsou čínské číslice a římské číslice). Teoretici věří, že je to proto, že je obtížné okamžitě počítat předměty o větším počtu než tři.[4]
Historie
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hindu–Arabic_numeral_system na anglické Wikipedii.
- ↑ David Eugene Smith and Louis Charles Karpinski, The Hindu–Arabic Numerals, 1911
- ↑ William Darrach Halsey, Emanuel Friedman. Collier's Encyclopedia, with bibliography and index. [s.l.]: [s.n.], 1983. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ROWLETT, Russ. Roman and "Arabic" Numerals. [s.l.]: University of North Carolina at Chapel Hill, 2004-07-04. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-31. (anglicky)
- ↑ Language may shape human thought Archivováno 17. 4. 2008 na Wayback Machine., New Scientist, news service, Celeste Biever, 19:00 19 August 2004.
- Flegg, Graham (2002). Numbers: Their History and Meaning. Courier Dover Publications. ISBN 0-486-42165-1.
- The Arabic numeral system – MacTutor History of Mathematics
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hindsko-arabská číselná soustava na Wikimedia Commons
Bibliografie
- Menninger, Karl W. (1969). Number Words and Number Symbols: A Cultural History of Numbers. MIT Press. ISBN 0-262-13040-8.
- On the genealogy of modern numerals by Edward Clive Bayley
Média použitá na této stránce
Autor: Syed Wamiq Ahmed Hashmi, Licence: CC BY-SA 3.0
The Urdu numeral 'three' in Nastaliq
Autor: Syed Wamiq Ahmed Hashmi, Licence: CC BY-SA 3.0
The Urdu numeral 'two' in Nastaliq
Autor: Syed Wamiq Ahmed Hashmi, Licence: CC BY-SA 3.0
The Urdu numeral 'zero' in Nastaliq
Autor: Syed Wamiq Ahmed Hashmi, Licence: CC BY-SA 3.0
The Urdu numeral 'seven' in Nastaliq
Autor: Syed Wamiq Ahmed Hashmi, Licence: CC BY-SA 3.0
The Urdu numeral 'four' in Nastaliq
Autor: Syed Wamiq Ahmed Hashmi, Licence: CC BY-SA 3.0
The Urdu numeral 'one' in Nastaliq
Autor: Syed Wamiq Ahmed Hashmi, Licence: CC BY-SA 3.0
The Urdu numeral 'six' in Nastaliq
Autor: Syed Wamiq Ahmed Hashmi, Licence: CC BY-SA 3.0
The Urdu numeral 'five' in Nastaliq
Autor: Psiĥedelisto, Licence: CC BY-SA 4.0
- Braille numerals
- Hindu Arabic numerals
- Devanagari numerals
- Eastern Arabic numerals
- Chinese numerals
- Chinese financial numerals
- Roman numerals
Autor: Syed Wamiq Ahmed Hashmi, Licence: CC BY-SA 3.0
The Urdu numeral 'eight' in Nastaliq
The Brahmi numeral system and its descendants
Autor: Syed Wamiq Ahmed Hashmi, Licence: CC BY-SA 3.0
The Urdu numeral 'nine' in Nastaliq