Indoíránské jazyky
Indoíránské jazyky jsou jednou ze skupin indoevropských jazyků. Představují jejich největší a nejvýchodnější větev s více než miliardou mluvčích.
Dělení
- indoárijské jazyky
- védský sanskrt
- sanskrt
- páli
- pahárské jazyky (severní indoárijské jazyky)
- východopahárské jazyky
- nepálština (népálí)
- středopahárské jazyky
- garhválština (garhválí)
- téhrí
- kumáónština (kumáoní)
- západopahárské jazyky
- dógrí (dugarština)
- kángrí (kángerština)
- kullví (kulluština)
- čambeálí (čambština)
- východopahárské jazyky
- severozápadní indoárijské jazyky
- paňdžábština (pandžábí, vč. pákistánských dialektů jako mádžhí)
- saráikí, hindkó, póthóhárí (seskupované pod teoretiky vytvořený název „lahndá“)
- sindhština (sindhí)
- kaččhština (kaččhí)
- rádžasthánština (marvárí, mévárí, mévátí, šékhávatí ad.)
- gudžarátština (gudžarátí)
- západní indoárijské jazyky
- střední indoárijské jazyky
- bhílské jazyky
- barélština
- baurijština
- bhilálština bhilálí
- bhílština
- bhilórština
- čódrijština
- dhódijština
- dublijština
- gamitština
- ádivásijská garasijština (garasijá)
- rádžputská garasijština
- pardhijština
- rathavština
- wagdijština
- gudžarátské jazyky
- aerština
- gudžarátština
- džandavra
- parkarská kolijština
- sauráštra
- vasavština
- vaghrijština
- wadijarská kolijština
- khándéšské jazyky
- ahiranština
- dhankština
- khándéšština
- rádžasthánština
- romština
- severní romština
- baltská romština
- karpatská romština
- kalo-finská romština
- sintská romština
- velšská romština
- balkánská romština
- valašská romština
- severní romština
- západohindské jazyky
- hindustánština (hindustání, kharí bólí)
- východohindské jazyky
- avadhština (avadhí)
- baghélština (baghélí, bághélí)
- čhattísgarhština (čhattísgarhí)
- bhílské jazyky
- východní indoárijské jazyky
- bihárské jazyky
- bhódžpurština (bhódžpurí)
- karibská hindustánština
- fidžijská hindština (angl. Fiji Hindi)
- Angičtina
- magahština (magahí)
- maithilština (maithilí, mithilština)
- sádrijština (sádrí, též nágpurí, džhárí)
- oráonská sádrijština
- pančpargania (kurmálí, kudmálí)
- bengálsko-ásámské jazyky
- ásámština (ochomija)
- bengálština
- bišnuprijská manipurština (bišnuprija manipurí thár)
- čakma
- čatgaija (čitagonská bengálština, angl. Chittagonian)
- hadžong
- siletština (siletí, angl. sylheti)
- tangčangja
- rádžbansijština (rádžbonší, rangpurí)
- urijské jazyky
- urijština
- adivásijská urijština
- bhatrijština
- bhundžia
- bodo parja
- kupia
- relijština
- bote-madžhijština
- buksa
- degaru
- tharuština
- bihárské jazyky
- jižní indoárijské jazyky
- divéhí
- sinhálština (sinhala)
- dardské jazyky
- damélí
- domákí
- gawar-bati
- kalaša
- kašmírština
- khowar
- kóhistánština
- ningalámština
- pašajština
- phalura
- šina
- šumaštština
- íránské jazyky
- východoíránské jazyky
- severovýchodní íránské jazyky
- avestština – vymřelá
- skythština – vymřelá
- sakština – vymřelá
- osetština (iron)
- sogdština – vymřelá
- jagnóbština
- baktrijština – vymřelá
- jihovýchodní íránské jazyky
- paštština (paštó)
- pamírština (pámírí)
- severovýchodní íránské jazyky
- západoíránské jazyky
- severozápadní íránské jazyky
- zoroastrijské darí
- balúčština (balóčí)
- gilačtina (gilakí)
- kurdština
- talyština
- jihozápadní íránské jazyky
- staroperština
- pahlavština – středoperština
- perština (fársí)
- afghánské darí
- tádžičtina
- hazárština – hazáragí
- bucharština (buchórí)
- lurština (lorí)
- tatština (tátí)
- severozápadní íránské jazyky
- východoíránské jazyky
- núristánské jazyky
- aškun
- kamkata-viri (bašgali)
- kata-vari
- kamviri
- mumviri
- prasuni (vasi-vari)
- tregami (gambiri)
- waigali (kalaša-ala)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu indoíránské jazyky na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Indo-European branches map.png: Hayden120
- Georgia (orthographic--projection).svg: Giorgi Balakhadze, Flappiefh
- derivative work: Alphathon
A map showing the approximate present-day distribution of the Indo-European branches within their homelands of Europe and Asia. The following legend is given in the chronological order of the earliest surviving written attestations of each branch: