Inez Tuschnerová

Inez Tuschnerová
Narození6. května 1932
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí25. listopadu 2015 (ve věku 83 let) nebo 21. listopadu 2015 (ve věku 83 let)
Brno
ČeskoČesko Česko
Alma materVŠUP
Povolánívýtvarnice, návrhářka kostýmů
OceněníDIVA
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Inez Tuschnerová (6. května 1932 Brno25. listopadu 2015 Brno) byla česká textilní výtvarnice, kostýmní návrhářka a akademická malířka.

Život

V letech 1949–1953 studovala na Vyšší škole uměleckého průmyslu v Brně.[1] Poté v letech 1953–1958 studovala na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze u prof. Aloise Fišárka a Hedviky Vlkové. Studovala také u Oskara Kokoschky na Mezinárodní umělecké akademii v Salcburku. V letech 1961–1967 působila jako pedagog na Střední průmyslové škole textilní v Brně. S brněnským Národním divadlem spolupracovala v letech 1965–1974 a 1987–1994.[1] Vytvořila kostýmy i pro Národní divadlo v Ostravě.[2]

Později působila na Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, kde vyučovala budoucí scenografy.[3] Je autorkou mnoha divadelních i televizních kostýmů. Věnovala se také tapisériím a dalším textilním formám, často spolupracovala s architekty.[3]

Ocenění

Dílo

Zastoupení ve sbírkách

  • Galerie Hurschler, Pasadena
  • Horácká galerie v Novém Městě na Moravě
  • Ministerstvo kultury České republiky
  • Moravské zemské muzeum, Brno
  • Muzeum města Brna
  • Národní galerie v Praze, Sbírka Jiřího Valocha, Praha
  • Uměleckoprůmyslové museum v Praze
  • soukromé sbírky doma a v zahraničí

Kostýmy k inscenacím v Národním divadle Brno (výběr)[5]

  • 1953, Hejtman Šarovec
  • 1954, Puškin
  • 1955, Zkrocení zlé ženy
  • 1957, Lež má dlouhé nohy
  • 1960, Pohádka o Honzovi
  • 1963, Hoffmannovy povídky
  • 1963, Hamlet
  • 1963, Pán z Prasečkova
  • 1964, Don Juan
  • 1965, Pronásledování a zavraždění Jeana-Paula Marata
  • 1966, Androkles a lev
  • 1966, Peer Gynt
  • 1967, Jak se vám líbí
  • 1967, Zkrocení zlé ženy
  • 1968, Léto
  • 1969, Dvě uši, dvě svatby
  • 1969, Glagolská mše
  • 1969, Jana z Arcu na hranici
  • 1969, Král Lear
  • 1974, Pimpinone
  • 1974, Pulcheria
  • 1986, Ipermestra
  • 1987, Osud
  • 1989, Život prostopášníka
  • 1991, Netopýr
  • 1991, Žebravý student
  • 1992, La rappresentazione di anima e di corpo aneb Představení o duši a těle
  • 1993, Hubička

Kostýmy pro film a televizi[6][7]

  • 1986, Starorůžová historie
  • 1972, Strýčkův sen
  • 1972, Tím hůř, když padnou
  • 1971, Pařížská komuna
  • 1969, Čepice pro kašpárka
  • 1969, Kníže Kníže
  • 1968, Moudrý Engelbert
  • 1968, Pozvání spravedlivých
  • 1967, Okénko od pí Olgy Scheinpflugové
  • 1966, Sjezd abiturientů
  • 1965, Čtvrtý obratel

Katalogy

  • Inez Tuschnerová: Tapiserie / Textilní objekty, 1972, Čubrda Z, kat. 20 s., ČFVU, Brno
  • Inez Tuschnerová: Tapisérie, 1982, Valoch J, kat. 16 s., Svaz českých výtvarných umělců, Praha

Odkazy

Reference

  1. a b Životopis na stránkách www.galerievibc.cz
  2. Profil na stránkách Národního moravskoslezského divadla
  3. a b Zemřela výtvarnice Inez Tuschnerová, autorka mnoha divadelních i televizních kostýmů [online]. lidovky.cz, 2015-11-25 [cit. 2015-11-26]. Dostupné online. 
  4. Ceny města Brna
  5. Profil na stránkách Národního divadla Brno. www.ndbrno.cz [online]. [cit. 2015-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-11-26. 
  6. Inez Tuschnerová v Česko-Slovenské filmové databázi
  7. Profil na cstránkách fdb.cz

Literatura

  • Kybalová Ludmila, Československá gobelínová tvorba, Nakladatelství československých výtvarných umělců, Praha 1963
  • Tašlová Věra, Vítová Eva, Jevištní a kostýmní výtvarníci českých divadel 83, Divadelní ústav, Praha 1983

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“