Pěchota

Pěchota (cizím slovem též infantérie) tvoří obvykle nejpočetnější součást armád. Její příslušníci – vojáci – jsou vybaveni ručními zbraněmi a během boje se pohybují po vlastních nohou. Vzhledem k velké operativnosti a flexibilitě nasazení je páteří všech moderních armád. Území je považováno za dobyté, pokud je obsazeno pěchotou.

Ve 20. století začala být pěchota vybavována lehce pancéřovanými motorovými přepravními prostředky. Říká se jí proto motorizovaná pěchota. Zejména od druhé světové války se prosazuje také námořní pěchota, a tzv. výsadkáři.

Formace pěchoty představuje uspořádání (seřazení), které pěchota vytvoří. Rozlišujeme pochodovou formaci a bojovou formaci.

Některé typy bojových formací:

• falanga pěchoty
• manipul
• schiltron
• štítová hradba
• želva

Ve starověké řecké a římské armádě byla pěchota hlavní složkou vojska.

Raný a vrcholný středověk znamená ústup ve využívání pěchoty, když hlavní roli hraje jízda. V českém středověku měla největší úspěch pěchota v husitství.

Pěchota opět získává převahu nad jízdou, která je nakonec úplně vytlačena.

• FRANKENBERGER, Otakar. Husitské válečnictví po Lipanech : Vývoj husitského válečnictví po skončení husitské revoluce a jeho význam pro válečnictví vůbec. Praha: Naše vojsko, 1960. 196 s. Kapitola Období vzniku samostatné pěchoty, s. 132–141. 

• Armáda
• Artilerie
• Granátník
• Jízdní vojsko
• Mušketýr
• Ostrostřelec
• Pikenýr
• Polní myslivec

• Obrázky, zvuky či videa k tématu pěchota na Wikimedia Commons
• Téma Pěšák ve Wikicitátech
• Slovníkové heslo pěchota ve Wikislovníku
• Encyklopedické heslo Pěchota v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Galerie pěchota na Wikimedia Commons