Infantilismus

Infantilismus (z lat. infans, doslova nemluvně) označuje většinou různé vývojové poruchy, případně infantilní čili „dětinské“ jednání.

V lékařství

  • V dětském lékařství označuje infantilismus vývojovou poruchu, při níž se tělesný růst zastaví v dětském stádiu. To může být způsobeno různými nemocemi srdce, jater nebo poškozením mozku. Infantilismus je častým symptomem Turnerova syndromu („mongolismu“).
  • Infantilizace označuje stavy dlouhodobě nemocných pacientů, odkázaných na péči jiných. Někteří pacienti to špatně snášejí a reagujíi podrážděním, depresí nebo naopak agresivním chováním.

V psychiatrii

  • Infantilismus je psychologicky definován jako bezuzdné, neukázněné emotivní chování, například vzdor, egocentrismus nebo naopak „imponující chování“ („vytahování“). Jedná se obvykle o různé formy sociální a/nebo emotivní nedospělosti, jež se může ovšem projevovat také jako „naučená bezmoc“.
  • V sexuologii se infantilismem obvykle rozumí sklon dospělé osoby, představovat si v sexuálních fantaziích samu sebe jako dítě. Příčinou podle S. Freuda může být příliš časná (předpubertální) sexuální zkušenost. Infantilismus ale není pedofilie, sexuální zájem dospělého o dítě.

Ve filosofii

Nizozemský filosof Johan Huizinga kritizuje moderního člověka, že se v mnoha ohledech chová jako dítě: vyhledává banální rozptýlení, senzace a masová představení, podkládá druhým špatné úmysly, je netrpělivý vůči jiným názorům; je vrtkavý, ale svéhlavě prosazuje svoji svobodu, kterou chápe jako naprostou volnost v jednání. Huizinga používá označení puerilismus.[1]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Infantilismus na německé Wikipedii.

  1. ↑ J. Huizinga, Homo ludens. Praha 1993.

Související články

Externí odkazy