Informační asymetrie

Informační asymetrie se týká přijímání rozhodnutí v případech, kdy jedna strana má více nebo lepší informace než ta druhá. Je to pojem z teorie smluv nebo ekonomie. Tato asymetrie u transakcí porušuje rovnováhu sil, což může někdy způsobit, že transakce budou neefektivní a v nejhorším případě to způsobí až selhání trhu.[1]

Informační asymetrii lze ukázat na situaci, kdy jedna strana je prodávající a druhá kupující. Když má prodávající lepší informace, transakce s větší pravděpodobností proběhne ve prospěch prodávajícího. Například když se prodává ojetý vůz, stav vozu a tedy i jeho tržní hodnotu zná prodávající pravděpodobně mnohem lépe než kupující. Prodávající má tedy informační převahu, kterou může využít.[2][3]

Naopak při sjednávání vlastního zdravotního pojištění není pojistník (kupující) vždy povinen uvádět úplné údaje o svých zdravotních rizicích. Neposkytnutím těchto informací pojišťovně pojistník zaplatí stejné pojistné jako někdo, kdo bude s mnohem menší pravděpodobností v budoucnu požadovat výplatu plnění.[4]

Informační asymetrie se rozšiřuje i na chování mimo ekonomiku. Z teorie mezinárodních vztahů vyplynulo, že i války mohou být způsobeny asymetrickými informacemi[5] a že „většina velkých válek moderní doby byla výsledkem toho, že si vůdci špatně spočítali své vyhlídky na vítězství“. Mezi národními vůdci existují asymetrické informace, když existují rozdíly v tom, co vědí (neboli čemu věří) o vzájemné výzbroji, kvalitě a taktice vojenského personálu, odhodlání, geografické situaci, politickém klimatu nebo třeba jen o relativní pravděpodobnosti různých výsledků, anebo kde mají neúplné informace o motivaci ostatních.[6]

Informační asymetrie je protikladem k dokonalé informaci, která je klíčovým předpokladem neoklasické ekonomie. V roce 1996 byla udělena Nobelova pamětní cena za ekonomii Jamesi A. Mirrleesovi a Williamu Vickreymu za jejich „zásadní příspěvky k ekonomické teorii pobídek pokud účastníci trhu mají asymetrické informace“.[7] To vedlo Nobelův výbor k uznání důležitosti informačních problémů v ekonomii. Později dostali další Nobelovu cenu v roce 2001 George Akerlof, Michael Spence a Joseph E. Stiglitz za jejich „analýzy trhů s asymetrickými informacemi“.[8]

Z historie

1963
Kenneth Arrow analyzoval pro lékařskou péči problém fungování trhu s asymetrickými informacemi a napsal o tom článek pro časopis American Economic Review.[4]
1986
Vznikla teorie zvaná vítězovo prokletí. Předpokládá, že na trhu cenných papírů jsou jak investoři informovaní, tak i ti, kteří jsou informovaní méně, a skutečnost, že na trhu se obchodují jak tituly podhodnocené, správně oceněné, tak i tituly nadhodnocené. Informovaní investoři dokáží identifikovat nadhodnocené tituly a neinvestují do nich své prostředky. Naopak málo informovaní investoři investují do trhu jako celku, tedy do každého instrumentu poměrnou část svých prostředků. Aby méně informovaní investoři neprodělávali a neodcházeli pak z trhu a tím nesnižovali poptávku po akciích, musí být některé tituly právě tak podhodnocené, aby těmto investorům kompenzovaly ztráty.[9]
1996, 2001
Udělení Nobelovy ceny za ekonomii[10]

Řešení

Akademická obec široce diskutovala používaná protiopatření ke snížení informační asymetrie.[11][12]

  • Signalizace
  • Screening
  • Záruky
  • Povinné sdělování informací

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Information asymmetry na anglické Wikipedii.

  1. ↑ John O. Ledyard (2008). "market failure,"  The New Palgrave Dictionary of Economics, 2nd Ed.  Abstract.
  2. ↑ AKERLOF, George A. The Market for "Lemons": Quality Uncertainty and the Market Mechanism. The Quarterly Journal of Economics. 1970-08-01, s. 488–500. Dostupné online. ISSN 0033-5533. DOI 10.2307/1879431. JSTOR 1879431. (anglicky) 
  3. ↑ PETTINGER, Tejvan. Asymmetric information problem - Economics Help [online]. [cit. 2019-11-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b ARROW, Kenneth J. Uncertainty and the Welfare Economics of Medical Care. American Economic Review. American Economic Association, 1963, s. 941–973. JSTOR 1812044. 
  5. ↑ Jackson, s. 35, 40-43.
  6. ↑ Jackson, s. 40, 42.
  7. ↑ The Sveriges Riksbank Prize in Economic Sciences in Memory of Alfred Nobel 1996 [online]. [cit. 2020-11-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ "The Sveriges Riksbank Prize in Economic Sciences in Memory of Alfred Nobel 2001: Information for the Public", press release from the Royal Swedish Academy of Sciences, Nobel Foundation, nobelprize.org, October 2001, accessed November 12, 2007.
  9. ↑ THALER, Richard. Anomalies: The Winner's Curse. Journal of Economic Perspectives. 1988, s. 191–202. Dostupné online [cit. 2018-10-19]. DOI 10.1257/jep.2.1.191. 
  10. ↑ Nobelova pamětní cena za ekonomii, oficiální stránky, anglicky
  11. ↑ Johannes Hörne (2008). "signalling and screening" The New Palgrave Dictionary of Economics, 2nd Edition. Abstract.
  12. ↑ ZHU, Xufeng; ZHANG, Chao. Reducing information asymmetry in the power industry: Mandatory and voluntary information disclosure regulations of sulfur dioxide emission. Energy Policy. 2012, s. 704–713. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

  • The Economist: Information asymmetry, Secrets and agents
  • JACKSON, Matthew O.; MORELLI, Massimo. The Handbook on the Political Economy of War. Redakce Coyne Chris J.. [s.l.]: Edward Elgar Publishing, 2011. ISBN 978-1849808323. Kapitola The Reasons for Wars – an Updated Survey, s. 34–57. 
  • KRCHOVÁ, Hana. Jak informační asymetrie mění pravidla hry [online]. 2024-01-15 [cit. 2024-04-14]. Dostupné online.