Informační systém o průměrném výdělku

Informační systém o průměrném výdělku (ISPV) je systém čtvrtletních statistických šetření zpracovávaných pro Ministerstvo práce a sociálních věcí. Toto statistické zjišťování (šetření) sleduje a poublikuje informace o odměňování zaměstnanců v České republice, vstupem jsou platy a mzdy na úrovni jednotlivců i celých organizací.

Legislativa

Šetření se koná podle zákona o státní statistické službě č. 89/1995 Sb. Detaily stanoví Program statistických zjišťování na daný rok, a to vyhláškou, např. viz číslo 373/2017 Sb. Čtvrtletní šetření souvisí s nařízením Komise (ES) č. 1916/2000.[1]

Vkládání dat

V podnikatelské sféře probíhá šetření výběrově, se čtvrtletní periodou se zjišťují celopodnikové údaje a pololetně údaje o jednotlivých zaměstnancích, ve sféře nepodnikatelské pouze pololetně a je plošné. Výběrové šetření zahrnuje ekonomické subjekty do 249 zaměstnanců, plošné šetření subjekty, které mají 250 zaměstnanců a více. Výběr je údajně náhodný.[2][3]

Zdrojem dat pro nepodnikatelskou sféru je Informační systém o platech, údaje o subjektech se berou ze systému ARIS.[2]

Kromě mzdy nebo platu jsou sledovány i odměny, příplatky a náhrady. U pracovní doby je sledována její délka, přesčasy, pracovní neschopnost a dovolené. Přehledy jsou publikovány jak souhrnně, tak podle pracovních pozic. Takzvaná Regionální statistika ceny práce (RSCP)[4] doplňuje ISPV čísly z jednotlivých krajů ČR.

Výpis dat

Výsledkem šetření ISPV jsou přehledy o

  • struktuře mezd a platů,
  • hodinovém výdělku,
  • odpracované a neodpracované době.

Výsledky jsou publikovány na stránkách ISPV.[5] Šetření ISPV se liší od mzdové statistiky Českého statistického úřadu v důsledky jiného posuzování odpracované doby (v ISPV jsou vyloučeny všechny krátkodobé absence).[6]

Informační systém

Současným zpracovatelem ISPV je firma TREXIMA, spol. s .r.o.[3]

Součástí ISPV je i takzvané Metodické centrum pro klasifikaci zaměstnání, které poskytuje kopii statistického číselníku CZ-ISCO.

Význam a kritika

ISPV plní povinnost České republiky vůči EU zejména s ohledem na nařízení ke strukturální statistice výdělků (č. 530/1999), a dále na mezidnárodní požadavky na sledování rozdílů mezi mzdami žen a mužů (tzv. Gender Pay Gap) a statistiku minimálních mezd (přesněji na podíl zaměstnanců pobírajích minimální mzdu). Výsledky šetření mohou být i jedním z

  • podkladů pro valorizaci důchodů, stanovení inflace nebo úpravu platů státních zaměstnanců,
  • argumentů při kolektivním vyjednávání,
  • argumentů při žádosti o zvýšení mzdy atd.[7]

Kritici poukazují na fakt, že metodika ISPV v roce 2018 stále spoléhá na systém ARIS, který byl nahrazen systémem IISSP již v roce 2010. Dále není jasné, proč MPSV tolik let provozuje statistické šetření v části podobné mzdové statistice Českého statistického úřadu, tedy proč dvě různé státní instituce dělají stejnou práci.

Reference

  1. ↑ Nařízení Komise (ES) č. 1916/2000
  2. ↑ a b Metodika ISPV
  3. ↑ a b Trexima, dodavatel ISPV. www.trexima.cz [online]. [cit. 2018-12-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-01-30. 
  4. ↑ MPSV: Regionální statistika ceny práce, výdělky podle krajů Archivováno 26. 12. 2018 na Wayback Machine.
  5. ↑ Výsledky šetření ISPV
  6. ↑ Rozdíly mezi mzdovými šetřeními ČSÚ a ISPV, pdf
  7. ↑ Využití šetření ISPV