Inge de Bruijnová

Inge de Bruijnová
Narození24. srpna 1973 (50 let)
Barendrecht
Povoláníplavkyně
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Plavání na LOH
zlatoLOH 200050 m volný způsob
zlatoLOH 2000100 m volný způsob
zlatoLOH 2000100 m motýlek
zlatoLOH 200450 m volný způsob
stříbroLOH 20004 × 100 m volný způsob
stříbroLOH 20044 × 100 m volný způsob
bronzLOH 2004100 m motýlek
bronzLOH 20044 × 100 m volný způsob
Mistrovství světa v plavání
zlatoMS 200150 m volný způsob
zlatoMS 2001100 m volný způsob
zlatoMS 200150 m motýlek
zlatoMS 200350 m motýlek
zlatoMS 200350 m volný způsob
bronzMS 19914 × 100 m volný způsob

Inge de Bruijnová (* 24. srpna 1973, Barendrecht) je bývalá nizozemská plavkyně, čtyřnásobná olympijská vítězka a osminásobná olympijská medailistka.

Závodní kariéra

Na světové scéně se poprvé představila na mistrovství světa v Perthu 1991, kde jako členka nizozemské štafety na 4 × 100 m volný způsob vybojovala bronzovou medaili. V následujících letech získávala medaile na evropských šampionátech, ale na světové scéně se na nejvyšší příčky neprosadila - na olympiádě v roce 1992 skončila nejvýše osmá, o čtyři roky později v Atlantě nestartovala. Zlom nastal v roce 1999, kdy na mistrovství světa v krátkém bazénu získala medaile na nejkratších tratích - zlato na 50 m volný způsob a bronz na 50 m motýlek, ze štafety přidala stříbro. Ve stejném roce také vyhrála dvě disciplíny na mistrovství Evropy a vytvořila světový rekord na 50 m volný způsob. To bylo předzvěstí úspěchu na následujících hrách v Sydney. Tam zvítězila ve sprinterských tratích - na 50 a 100 m volný způsob a na 100 m motýlek. Ve všech třech disciplínách překonala světový rekord. Získala přezdívku Invincible Inky - Nepřemožitelná Inky. V souvislosti s jejím zlepšením v období olympiády v Sydney i úspěchy jejího reprezentačního kolegy Pietera van den Hoogenbanda se objevilo u obou podezření z užívání zakázaných prostředků, [1] ani u jednoho se však pozitivní test či jiný důkaz nikdy nepotvrdil. Úspěchy slavila na sprinterských tratích i na následujících dvou světových šampionátech - v letech 2001 a 2003 získala celkem 5 světových titulů. Na olympiádě 2004 v Aténách obhájila zlato v nejkratším kraulařském závodě a přidala stříbrnou a dvě bronzové na dalších oblíbených tratích. Svou olympijskou medailovou bilancí (4 zlaté, 2 stříbrné a 2 bronzové) se stala nejúspěšnější nizozemskou olympioničkou historie. V roce 2007 ukončila aktivní kariéru. Krom plavání byla mediálně známá také jako reklamní tvář značky spodního prádla Sapph.

Mimořádné výkony a ocenění

  • držitelka světového rekordu na 50 m volný způsob (24,13), 100 m volný způsob (53,77) a 100 m motýlek (56,61) (vše z olympijských her 2000 v Sydney)
  • nejlepší světová plavkyně 2000, 2001
  • nejlepší evropská plavkyně 1999, 2000, 2001
  • nejlepší sportovkyně Evropy (podle ankety Asociace evropských sportovních novinářů i polské agentury PAP)
  • nizozemská sportovkyně roku 2001

Osobní rekordy

  • 50 m volný způsob - 24,13 (2000, Sydney)
  • 100 m volný způsob - 53,77 (2000, Sydney)
  • 50 m motýlek - 25,64 (2000, Sheffield)
  • 100 m motýlek - 56,61 (2000, Sydney)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Inge de Bruijn na anglické Wikipedii.

  1. Dutch defence after drug talk. BBC News. 21 September 2000. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Olympic rings.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
Olympic rings without rims.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
US flag 48 stars.svg
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
Flag of the United States (1912-1959).svg
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
Flag of Hungary (1949-1956).svg
Flag of Hungary from 20 August 1949 to 12 November 1956.
Flag of Japan (1870–1999).svg
Variant version of a flag of Japan, used between January 27, 1870 and August 13, 1999 (aspect ratio 7:10).
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Ireland.svg
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
Flag of Portugal (alternate).svg
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Flag of Australasian team for Olympic games.svg
Flag used in 1908–12 Olympic games to represent Australasian team