Inge de Bruijnová
Inge de Bruijnová | |
---|---|
Narození | 24. srpna 1973 (50 let) Barendrecht |
Povolání | plavkyně |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Plavání na LOH | ||
zlato | LOH 2000 | 50 m volný způsob |
zlato | LOH 2000 | 100 m volný způsob |
zlato | LOH 2000 | 100 m motýlek |
zlato | LOH 2004 | 50 m volný způsob |
stříbro | LOH 2000 | 4 × 100 m volný způsob |
stříbro | LOH 2004 | 4 × 100 m volný způsob |
bronz | LOH 2004 | 100 m motýlek |
bronz | LOH 2004 | 4 × 100 m volný způsob |
Mistrovství světa v plavání | ||
zlato | MS 2001 | 50 m volný způsob |
zlato | MS 2001 | 100 m volný způsob |
zlato | MS 2001 | 50 m motýlek |
zlato | MS 2003 | 50 m motýlek |
zlato | MS 2003 | 50 m volný způsob |
bronz | MS 1991 | 4 × 100 m volný způsob |
Inge de Bruijnová (* 24. srpna 1973, Barendrecht) je bývalá nizozemská plavkyně, čtyřnásobná olympijská vítězka a osminásobná olympijská medailistka.
Závodní kariéra
Na světové scéně se poprvé představila na mistrovství světa v Perthu 1991, kde jako členka nizozemské štafety na 4 × 100 m volný způsob vybojovala bronzovou medaili. V následujících letech získávala medaile na evropských šampionátech, ale na světové scéně se na nejvyšší příčky neprosadila - na olympiádě v roce 1992 skončila nejvýše osmá, o čtyři roky později v Atlantě nestartovala. Zlom nastal v roce 1999, kdy na mistrovství světa v krátkém bazénu získala medaile na nejkratších tratích - zlato na 50 m volný způsob a bronz na 50 m motýlek, ze štafety přidala stříbro. Ve stejném roce také vyhrála dvě disciplíny na mistrovství Evropy a vytvořila světový rekord na 50 m volný způsob. To bylo předzvěstí úspěchu na následujících hrách v Sydney. Tam zvítězila ve sprinterských tratích - na 50 a 100 m volný způsob a na 100 m motýlek. Ve všech třech disciplínách překonala světový rekord. Získala přezdívku Invincible Inky - Nepřemožitelná Inky. V souvislosti s jejím zlepšením v období olympiády v Sydney i úspěchy jejího reprezentačního kolegy Pietera van den Hoogenbanda se objevilo u obou podezření z užívání zakázaných prostředků, [1] ani u jednoho se však pozitivní test či jiný důkaz nikdy nepotvrdil. Úspěchy slavila na sprinterských tratích i na následujících dvou světových šampionátech - v letech 2001 a 2003 získala celkem 5 světových titulů. Na olympiádě 2004 v Aténách obhájila zlato v nejkratším kraulařském závodě a přidala stříbrnou a dvě bronzové na dalších oblíbených tratích. Svou olympijskou medailovou bilancí (4 zlaté, 2 stříbrné a 2 bronzové) se stala nejúspěšnější nizozemskou olympioničkou historie. V roce 2007 ukončila aktivní kariéru. Krom plavání byla mediálně známá také jako reklamní tvář značky spodního prádla Sapph.
Mimořádné výkony a ocenění
- držitelka světového rekordu na 50 m volný způsob (24,13), 100 m volný způsob (53,77) a 100 m motýlek (56,61) (vše z olympijských her 2000 v Sydney)
- nejlepší světová plavkyně 2000, 2001
- nejlepší evropská plavkyně 1999, 2000, 2001
- nejlepší sportovkyně Evropy (podle ankety Asociace evropských sportovních novinářů i polské agentury PAP)
- nizozemská sportovkyně roku 2001
Osobní rekordy
- 50 m volný způsob - 24,13 (2000, Sydney)
- 100 m volný způsob - 53,77 (2000, Sydney)
- 50 m motýlek - 25,64 (2000, Sheffield)
- 100 m motýlek - 56,61 (2000, Sydney)
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Inge de Bruijn na anglické Wikipedii.
- ↑ Dutch defence after drug talk. BBC News. 21 September 2000. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Inge de Bruijnová v databázi Olympedia (anglicky)
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Inge de Bruijnová na Wikimedia Commons
- Profil na www.swimrankings.net (anglicky)
- Profil na www.zwemkronioek.com (anglicky)
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
Variant version of a flag of Japan, used between January 27, 1870 and August 13, 1999 (aspect ratio 7:10).
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Finská vlajka
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Autor:
- Inge_de_Bruijn_en_Jacco_Verhaeren_1.jpg: Miho NL
- derivative work: Materialscientist
Former dutch swimmer Inge de Bruijn at the European LC Championships 2008 in Eindhoven
Flag used in 1908–12 Olympic games to represent Australasian team