Ingeborg Motzfeldt Løchen

Ingeborg Motzfeldt Løchen
Narození	26. srpna 1875 Norderhov Municipality
Úmrtí	6. února 1946 (ve věku 70 let)
Povolání	fotografka a spisovatelka
Rodiče	Ernst Motzfeldt
Manžel(ka)	Thorvald Løchen (od 1909)
Příbuzní	Ulrik Anton Motzfeldt[1] (sourozenec) Jens Jensen Gram (praděd)
Významná díla	Fridtjof Nansen photo collection
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ingeborg Mathia Motzfeldt Løchen (26. srpna 1875 – 6. února 1946) byla norská fotografka a spisovatelka. Je známá svými portrétními fotografiemi, mimo jiné polárníka Fridtjofa Nansena nebo malíře Erika Werenskiolda.

Løchen se narodila v roce 1875 jako dcera právníka a politika Ernsta Motzfeldta a Else Motzfeldt, rozené Gram. Byla mladší sestrou právníka Ulrika Antona Motzfeldta (1871–1942). Její dědeček byl Ulrik Anton Motzfeldt. Matka matky pocházela z farmy Ask in Ringerike, kde se také narodil Løchen.^[2]

Byla pokřtěna v kostele Norderhov 3. října 1875.^[3] Její otec Ernst byl ministrem v druhé vládě Emila Stanga od roku 1893 do roku 1894.^[4]

Løchen vyrůstala v Kristianii (Oslo). Elseina matka zemřela brzy a její otec se znovu oženil s Elseinou sestrou Margrethou. Podle samotné Løchen se její teta stala „druhou matkou“.^[2]

Dne 24. srpna 1909 si Løchen vzala právníka Thorvalda Løchena.^[5] Od roku 1902 do roku 1916 byl hejtmanem kraje v okrese Nordre Trondhjem a diecézním hejtmanem v kraji Hedmark od roku 1916 do roku 1926. Pár neměl děti.

Løchen působila jako fotografka a mimo jiné pořídila několik portrétních fotografií polárního cestovatele a dobrodruha Fridtjofa Nansena a jeho rodiny, stejně jako karikaturisty Erika Werenskiolda. Většinou jsou fotografie pořízené v letech 1900–1910. Její sbírka fotografií je součástí Národní knihovny.

• 
  Malíř Erik Werenskiold se svým synem Dagfinem Werenskioldem v náručí, asi 1900
• 
  Fridtjof Nansen, kolem roku 1900
• 
  Fridtjof Nansen děti Irmelin Nansen (sedící) a Bob Nansen, asi 1902
• 
  Fridtjof Nansen na koni, Hemingen, Polhøgda, asi 1902
• 
  Fridtjof Nansen doma u stolu, Polhøgda, před 1904
• 
  Fridtjof Nansen a Erik Werenskiold v malířském ateliéru, někdy před rokem 1907
• 
  Fridtjof Nansen s pěti dětmi Liv Nansen (později Hoyer), Odd Nansen, Åsmund Nansen, Bob Nansen a Irmelin Nansen (později Revold), asi 1908
• 
  Erik Werenskiold ve svém ateliéru, před rokem 1908
• 
  Erik Werenskiold, před rokem 1908
• 
  Fridtjof Nansen na lyžích v Lysaker, před rokem 1910
• 
  Fridtjof Nansen, před rokem 1914

Ke konci svého života Løchen také psala knihy, mimo jiné o Fridtjofovi a Evě Nansenové, se kterou prožila celoživotní přátelství, a o rodinné farmě Ask. Kromě toho vydala knižně několik dopisů, které si psala s rodiči. Dvě knihy byly na základě jejích poznámek vydány po její smrti.^[6]

• Somre og vintre på Ask: optegnelser fra en Ringeriksgård, Aschehoug 1940
• To unge i en svunnen tid : brevveksling mellom Else Gram og Ernst Motzfeldt, Aschehoug 1945
• Minner fra et vennskap: Eva og Fridtjof Nansen, Aschehoug 1962
• Fridtjof Nansen: kunstner og vitenskapsmann, Labyrinth Press 2011

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ingeborg Motzfeldt Løchen na norské (bokmål) Wikipedii.

• Fotografie v Norsku
• Ženy ve fotografii
• Seznam norských fotografek

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ingeborg Motzfeldt Løchen na Wikimedia Commons