Ingrid Krämerová

Ingrid Krämerová-Gulbinová
Ingrid Krämerová v roce 1962
(c) Bundesarchiv, Bild 183-A0815-0091-001 / Schaar, Helmut / CC-BY-SA 3.0
Ingrid Krämerová v roce 1962
Osobní informace
Datum narození29. července 1943 (81 let)
Místo narozeníDrážďany
ObčanstvíVýchodní NěmeckoVýchodní Německo Východní Německo
ChoťHein Engel (1963–1965)
Výška158 cm
Hmotnost56 kg
Sportovní informace
Sportskoky do vody
Účast na LOH1960, 1964, 1968
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Skoky do vody na LOH
zlatoLOH 1960prkno 3 m
zlatoLOH 1960věž 10 m
zlatoLOH 1964prkno 3 m
stříbroLOH 1964věž 10 m
Mistrovství Evropy
zlatoME 1962prkno 3 m
zlatoME 1962věž 10 m

Ingrid Krämerová, provdaná Engelová, později Gulbinová (* 29. července 1943 Drážďany), je bývalá skokanka do vody, reprezentující Německou demokratickou republiku.

Začínala ve dvanácti letech v klubu SC Einheit Drážďany, později přešla do Emporu Rostock. V patnácti se stala juniorskou mistryní NDR a na evropském šampionátu obsadila čtvrté místo ve skoku z prkna. Na Letních olympijských hrách 1960 vyhrála soutěž ve skocích z třímetrového prkna i desetimetrové věže. Prolomila tak dlouholetou dominanci amerických skokanek a je jednou ze čtyř žen v historii, které dokázaly na olympiádě vyhrát obě individuální skokanské soutěže. Za jejím úspěchem byl intenzivní trénink, který zahrnoval okolo pěti set skoků týdně a byl doplněn gymnastikou a posilováním – díky tomu dokázala eliminovat nevýhodu, kterou byl na skokanku poměrně vysoký index tělesné hmotnosti.[1]

Dvojnásobné vítězství získala také na domácím mistrovství Evropy v plavání v roce 1962 v Lipsku. V roce 1963 se provdala za vzpěračského reprezentanta Heina Engela. Na Letních olympijských hrách 1964 vyhrála skoky z prkna a ve skocích z věže obsadila druhé místo za Lesley Bushovou z USA. Následovala mateřská pauza, po níž se vrátila k závodění, v roce 1967 vyhrála Evropský pohár a na Letních olympijských hrách 1968 skončila pátá ve skocích z prkna. Poté ukončila závodní činnost a stala se trenérkou – její svěřenkyně Martina Jäschkeová byla olympijskou vítězkou v roce 1980. Po zániku NDR a rozpadu tělovýchovného systému v zemi pracovala jako bankovní úřednice.

Byla zvolena sportovkyní roku v NDR v letech 1960, 1962, 1963 a 1964. Protože na římské olympiádě startovala za Společné německé družstvo, získala v roce 1960 titul sportovkyně roku také v západním Německu.[2] Obdržela Vlastenecký záslužný řád, v roce 1975 se stala první východoněmeckou zástupkyní v Mezinárodní síni slávy plaveckého sportu a v roce 2011 byla uvedena do Síně slávy německého sportu. Na střeše drážďanského plaveckého stadionu je umístěna její bronzová socha od Hanse Stegera.

Odkazy

Reference

  1. Der Spiegel, 24. 10. 1964 Dostupné online
  2. Wir sind Sportdeutschland Dostupné online

Literatura

  • ONDÍK, Antonín; DOBROVODSKÝ, Vladimír. XVII. Olympijské hry. 1. vyd. Praha: STN, 1961. 178 s. Kapitola Žeň rekordů v plaveckém bazénu; Ingrid Krämerová překvapila ve skocích do vody; vodní pólisté Itálie získali zlaté medaile. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Olympic rings.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic rings without rims.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
US flag 48 stars.svg
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
Flag of the United States (1912-1959).svg
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
German Olympic flag (1959-1968).svg
Flag of the unified Team of Germany for the Olympic Games, 1960–1968.
Flag of Czechoslovakia.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of the Soviet Union 1955.svg
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Schematic of the flag as adopted in 1955.
Flag of the Soviet Union (dark version).svg
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Schematic of the flag as adopted in 1955.
Bundesarchiv Bild 183-A0815-0091-001, Leipzig, Ingrid Krämer zum Tod von Hauptmann Rudi Arnstadt.jpg
(c) Bundesarchiv, Bild 183-A0815-0091-001 / Schaar, Helmut / CC-BY-SA 3.0
Pro dokumentární účely německý Spolkový archiv často ponechal původní popisky obrázků, které mohou být chybné, neobjektivní, zastaralé nebo politicky extrémní.
Zentralbild-Leipzig-Schaar FS-Kt 15.8.1962 Leipzig: Ingrid Krämer zum feigen Mord an Hauptmann Rudi Arnstadt: Während die übergroße Mehrheit der Menschen auf der ganzen Welt sich für die Erhaltung des Friedens einsetzt, während wir europäischen Schwimmsportler uns hier in Leipzig zu den europäischen Schwimmmeisterschaften treffen, um im friedlichen Wettkampf unseren Sport auszuführen, erfahren wir voller Empörung von der neuen schweren Provokation der Bonner Ultras an der Staatsgrenze unserer Republik, vom Mord an Hauptmann Rudi Arnstadt. Wir Schwimmsportler in Leipzig hätten gern erfahren, daß die Westdeutschen Schwimmer doch noch an den Wettkämpfen teilnehmen können, stattdessen hören wir von diesem neuen gefährlichen Gewaltakt Bonns, den ich aufs schärfste verurteile.