Ingrid Neelová

Ingrid Neelová
Ingrid Neelová na Orange Bowlu 2014
Stát	Spojené státy americké Spojené státy americké    (2014 – březen 2023) Estonsko Estonsko (od dubna 2023)
Datum narození	16. června 1998 (25 let)
Místo narození	Oyster Bay, New York Spojené státy americké
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	264 598 USD
Dvouhra
Poměr zápasů	104–91
Tituly	0 WTA, 2 ITF
Nejvyšší umístění	501. místo (8. června 2015)
Čtyřhra
Poměr zápasů	205–158
Tituly	3 WTA, 3 WTA 125, 12 ITF
Nejvyšší umístění	34. místo (29. ledna 2024)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	1. kolo (2022)
French Open	2. kolo (2023)
Wimbledon	2. kolo (2021, 2022)
US Open	2. kolo (2015, 2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240210a10. února 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ingrid Neelová (* 16. června 1998 Oyster Bay, New York) je estonská profesionální tenistka, deblová specialistka, která do března 2023 reprezentovala rodné Spojené státy americké. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála tři deblové turnaje. V sérii WTA 125 vybojovala tři trofeje ve čtyřhře. V rámci okruhu ITF získala dva tituly ve dvouhře a dvanáct ve čtyřhře.^[1]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červnu 2015 na 501. místě a ve čtyřhře v lednu 2024 na 34. místě.^[2]

V estonském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2023 utkáním základního bloku 2. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Jihoafrické republice, v němž vyhrála čtyřhru s Maileen Nuudiovou. Estonky zvítězily 3:0 na zápasy. Do dubna 2024 v soutěži nastoupila ke čtyřem mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 4–0 ve čtyřhře.^[3]

Soukromý život

Po babičce, která v roce 1944 emigrovala ze Saaremay do Spojených států, má estonský původ. Estonský tenisový svaz jí nabídl reprezentovat tento východoevropský stát^[4] a od dubna 2023 začala za Estonsko hrát.^[5]

Akademický tenis hrála od ledna 2017^[6] za tým Aligátorů na Floridskě univerzitě.^[7] V akademické sezóně 2017 pomohla Aligátorům získat sedmý celostátní titul NCAA po finálové výhře nad ženským družstvem Kardinálů Stanfordovy univerzity.^[8]

Tenisová kariéra

V juniorském tenise, kdy se připravovala v bradentonské IMG akademii, prohrála finále Orange Bowlu 2014 se Sofií Keninovou. Společně pak v roce 2015 ovládly čtyřhru turnaje Eddieho Herra.^[6]

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v červnu 2014, když na turnaji v delawarském Bethany Beach dotovaném 10 tisíci dolary obdržela divokou kartu. V semifinále podlehla krajance Josie Kuhlmanové z deváté světové stovky. Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala během září 2014 na floridském Amelia Island, turnaji s rozpočtem 10 tisíc dolarů. Celkem zvládla osm zápasů v řadě, když musela projít tříkolovou kvalifikací. V úvodním setu finále jí skrečovala krajanka Edina Gallovitsová-Hallová.^[9][1]

V kvalifikaci okruhu WTA Tour debutovala na březnovém Miami Open 2015 v Key Biscayne. Po první výhře nad členkou světové stovky, osmdesátou pátou Donnou Vekićovou z Chorvatska, ji do dvouhry nepustila Belgičanka Alison Van Uytvancková.^[9] Grandslamovou premiéru prožila v ženském deblu US Open 2015, do něhož s krajankou Tornado Aliciou Blackovou obdržely divokou kartu.^[10] Po výhře nad Černohorkou Dankou Kovinićovou s Kazachstánkou Julií Putincevovou nenašla ve druhé fázi recept na sedmé nasazené Andreu Hlaváčkovou a Lucii Hradeckou. Jednalo se o její první hlavní soutěž na túře WTA.^[9]

Vyjma majorů do hlavní soutěže WTA Tour poprvé zasáhla v deblu washingtonského Citi Open 2019. Do čtvrtfinále se premiérově podívala v páru se Sabrinou Santamariovou na Monterrey Open 2020, kde je vyřadily Australanky Ellen Perezová a Storm Sandersová.^[9][1] Jako vítězka odešla s Francouzkou Elixane Lechemiovou ze čtyřhry antukového Copa Colsanitas 2021 v Bogotě. V závěrečném duelu porazily rumunsko-německý pár Mihaelu Buzărnescuovou a Annu-Lenu Friedsamovou po dvousetovém průběhu.^[11]

Druhou deblovou trofej na túře WTA získala s Norkou Ulrikke Eikeriovou na Rothesay Open Nottingham 2023. Po více než dvouhodinové finálové bitvě porazily Britky Harriet Dartovou a Heather Watsonovou až v rozhodujícím supertiebreaku. V úvodní sadě za stavu 5–6 a 0:40 odvrátily čtyři setboly v řadě, aby následně set získaly.^[12][13]

Finále na okruhu WTA Tour

Čtyřhra: 3 (3–0)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráčka	soupeřky ve finále	výsledek
Vítězka	1.	duben 2021	Bogotá, Kolumbie	antuka	Elixane Lechemiová	Mihaela Buzărnescuová Anna-Lena Friedsamová	6–3, 6–4
Vítězka	2.	červen 2023	Nottingham, Spojené království	tráva	Ulrikke Eikeriová	Harriet Dartová Heather Watsonová	7–6(8–6), 5–7, [10–8]
Vítězka	3.	30. září 2023	Tokio, Japonsko	tvrdý	Ulrikke Eikeriová	Eri Hozumiová Makoto Ninomijová	3–6, 7–5, [10–5]

Finále série WTA 125

Čtyřhra: 3 (3–0)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráčka	soupeřky ve finále	výsledek
Vítězka	1.	květen 2023	Florencie, Itálie	antuka	Vivian Heisenová	Asia Muhammadová Giuliana Olmosová	1–6, 6–2, [10–8]
Vítězka	2.	červen 2023	Makarska, Chorvatsko	antuka	Wu Fang-sie	Anna Sisková Renata Voráčová	6–3, 7–5
Vítězka	3.	srpen 2023	Chicago, Spojené státy	tvrdý	Ulrikke Eikeriová	Cristina Bucșová   Alexandra Panovová	bez boje

Tituly na okruhu ITF

Dvouhra (2 tituly)

Č.	datum	turnaj	povrch	poražená finalistka	výsledek
1.	září 2014	Amelia Island, Spojené státy	antuka	Edina Gallovitsová-Hallová	4–4skreč
2.	červen 2016	Bethany Beach, Spojené státy	antuka	Alexandra Muellerová	6–3, 6–3

Čtyřhra (12 titulů)

Č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráčka	poražené finalistky	výsledek
1.	březen 2015	Gainesville, Spojené státy	antuka	Fanny Stollárová	Sofia Keninová Marie Norrisová	6–3, 6–3
2.	březen 2015	Orlando, Spojené státy	antuka	Fanny Stollárová	Kateřina Kramperová Katerina Stewartová	6–3, 7–6(7–4)
3.	leden 2016	Wesley Chapel, Spojené státy	antuka	Natalja Vichljancevová	Natela Dzalamidzeová Veronika Kuděrmetovová	4–6, 7–6(7–4), [10–6]
4.	únor 2016	Midland, Spojené státy	tvrdý (h)	CiCi Bellisová	Naomi Broadyová Shelby Rogersová	6–2, 6–4
5.	červen 2016	Buffalo, Spojené státy	antuka	Caroline Dolehideová	Sophie Changová Alexandra Muellerová	5–7, 6–3, [10–6]
6.	září 2016	Atlanta, Spojené státy	tvrdý	Luisa Stefaniová	Alexandra Stevensonová Taylor Townsendová	4–6, 6–4, [10–5]
7.	listopad 2016	Scottsdale, Spojené státy	tvrdý	Taylor Townsendová	Samantha Crawfordová Melanie Oudinová	6–4, 6–3
8.	říjen 2018	Óbidos, Portugalsko	koberec	Michaëlla Krajiceková	Cristina Bucșová Diāna Marcinkevičová	6–2, 6–2
9.	duben 2019	Innisbrook, Spojené státy	antuka	Quinn Gleasonová	Akgul Amanmuradovová Lizette Cabrerová	5–7, 7–5, [10–8]
10.	říjen 2019	Charleston, Spojené státy	antuka	Anna Danilinová	Vladica Babićová Caitlin Whoriskeyová	6–1, 6–1
11.	červen 2022	Surbiton, Spojené království	tráva	Rosalie van der Hoeková	Fernanda Contrerasová Catherine Harrisonová	6–3, 6–3
12.	únor 2023	Irapuato, Mexiko	tvrdý	Emina Bektasová	Elixane Lechemiová Quinn Gleasonová	7–6(7–4), 3–6, [10–6]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ingrid Neel na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ingrid Neelová na Wikimedia Commons
• Ingrid Neelová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
• Ingrid Neelová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Ingrid Neelová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
• Ingrid Neelová na Instagramu