Ingrid Neelová

Ingrid Neelová
Ingrid Neelová na Washington Open 2024
Ingrid Neelová na Washington Open 2024
StátSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké    (2014 – březen 2023)
EstonskoEstonsko Estonsko (od dubna 2023)
Datum narození16. června 1998 (26 let)
Místo narozeníOyster Bay, New York
Spojené státy americké
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek404 792 USD
Dvouhra
Poměr zápasů104–91
Tituly0 WTA, 2 ITF
Nejvyšší umístění501. místo (8. června 2015)
Čtyřhra
Poměr zápasů217–167
Tituly4 WTA, 3 WTA 125, 12 ITF
Nejvyšší umístění33. místo (6. května 2024)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2022)
French Open3. kolo (2024)
Wimbledon2. kolo (2021, 2022, 2024)
US Open2. kolo (2015, 2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240814a14. srpna 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ingrid Neelová (* 16. června 1998 Oyster Bay, New York) je estonská profesionální tenistka, deblová specialistka, která do března 2023 reprezentovala rodné Spojené státy americké. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála čtyři deblové turnaje. V sérii WTA 125 vybojovala tři trofeje ve čtyřhře. V rámci okruhu ITF získala dva tituly ve dvouhře a dvanáct ve čtyřhře.[1]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červnu 2015 na 501. místě a ve čtyřhře v květnu 2024 na 32. místě.[2]

V estonském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2023 utkáním základního bloku 2. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Jihoafrické republice, v němž vyhrála čtyřhru s Maileen Nuudiovou. Estonky zvítězily 3:0 na zápasy. Do dubna 2024 v soutěži nastoupila ke čtyřem mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 4–0 ve čtyřhře.[3]

Soukromý život

Po babičce, která v roce 1944 emigrovala ze Saaremay do Spojených států, má estonský původ. Estonský tenisový svaz jí nabídl reprezentovat tento východoevropský stát[4] a od dubna 2023 začala za Estonsko hrát.[5]

Akademický tenis hrála od ledna 2017[6] za tým Aligátorů na Floridskě univerzitě.[7] V akademické sezóně 2017 pomohla Aligátorům získat sedmý celostátní titul NCAA po finálové výhře nad ženským družstvem Kardinálů Stanfordovy univerzity.[8]

Tenisová kariéra

V juniorském tenise, kdy se připravovala v bradentonské IMG akademii, prohrála finále Orange Bowlu 2014 se Sofií Keninovou. Společně pak v roce 2015 ovládly čtyřhru turnaje Eddieho Herra.[6]

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v červnu 2014, když na turnaji v delawarském Bethany Beach dotovaném 10 tisíci dolary obdržela divokou kartu. V semifinále podlehla krajance Josie Kuhlmanové z deváté světové stovky. Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala během září 2014 na floridském Amelia Island, turnaji s rozpočtem 10 tisíc dolarů. Celkem zvládla osm zápasů v řadě, když musela projít tříkolovou kvalifikací. V úvodním setu finále jí skrečovala krajanka Edina Gallovitsová-Hallová.[9][1]

V kvalifikaci okruhu WTA Tour debutovala na březnovém Miami Open 2015 v Key Biscayne. Po první výhře nad členkou světové stovky, osmdesátou pátou Donnou Vekićovou z Chorvatska, ji do dvouhry nepustila Belgičanka Alison Van Uytvancková.[9] Grandslamovou premiéru prožila v ženském deblu US Open 2015, do něhož s krajankou Tornado Aliciou Blackovou obdržely divokou kartu.[10] Po výhře nad Černohorkou Dankou Kovinićovou s Kazachstánkou Julií Putincevovou nenašla ve druhé fázi recept na sedmé nasazené Andreu HlaváčkovouLucii Hradeckou. Jednalo se o její první hlavní soutěž na túře WTA.[9]

Vyjma majorů do hlavní soutěže WTA Tour poprvé zasáhla v deblu washingtonského Citi Open 2019. Do čtvrtfinále se premiérově podívala v páru se Sabrinou Santamariovou na Monterrey Open 2020, kde je vyřadily Australanky Ellen Perezová a Storm Sandersová.[9][1] Jako vítězka odešla s Francouzkou Elixane Lechemiovou ze čtyřhry antukového Copa Colsanitas 2021 v Bogotě. V závěrečném duelu porazily rumunsko-německý pár Mihaelu Buzărnescuovou a Annu-Lenu Friedsamovou po dvousetovém průběhu.[11]

Druhou deblovou trofej na túře WTA získala s Norkou Ulrikke Eikeriovou na Rothesay Open Nottingham 2023. Po více než dvouhodinové finálové bitvě porazily Britky Harriet Dartovou a Heather Watsonovou až v rozhodujícím supertiebreaku. V úvodní sadě za stavu 5–6 a 0:40 odvrátily čtyři setboly v řadě, aby následně set získaly.[12][13]

Finále na okruhu WTA Tour

Čtyřhra: 5 (4–1)

Legenda
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
WTA 1000 (0)
WTA 500 (1–1)
WTA 250 (3–0)
Stavč.datumturnajkategoriepovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Vítězka1.duben 2021Bogotá, KolumbieWTA 250antukaFrancie Elixane LechemiováRumunsko Mihaela Buzărnescuová
Německo Anna-Lena Friedsamová
6–3, 6–4
Vítězka2.červen 2023Nottingham, Spojené královstvíWTA 250trávaNorsko Ulrikke EikeriováSpojené království Harriet Dartová
Spojené království Heather Watsonová
7–6(8–6), 5–7, [10–8]
Vítězka3.30. září 2023Tokio, JaponskoWTA 500tvrdýNorsko Ulrikke EikeriováJaponsko Eri Hozumiová
Japonsko Makoto Ninomijová
3–6, 7–5, [10–5]
Finalistka1.21. dubna 2024Stuttgart, NěmeckoWTA 500antuka (h)Norsko Ulrikke EikeriováČínská Tchaj-pej Čan Chao-čching
  Veronika Kuděrmetovová
6–4, 3–6, [2–10]
Vítězka4.16. června 2024Rosmalen, NizozemskoWTA 250trávaNizozemsko Bibiane SchoofsováSlovinsko Tereza Mihalíková
Spojené království Olivia Nichollsová
7–6(8–6), 6–3

Finále série WTA 125

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (3–0 Č)

Čtyřhra: 3 (3–0)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Vítězka1.květen 2023Florencie, ItálieantukaNěmecko Vivian HeisenováUSA Asia Muhammadová
Mexiko Giuliana Olmosová
1–6, 6–2, [10–8]
Vítězka2.červen 2023Makarska, ChorvatskoantukaČínská Tchaj-pej Wu Fang-sienČesko Anna Sisková
Česko Renata Voráčová
6–3, 7–5
Vítězka3.srpen 2023Chicago, Spojené státytvrdýNorsko Ulrikke EikeriováŠpanělsko Cristina Bucșová
  Alexandra Panovová
bez boje

Tituly na okruhu ITF

Dotace turnajů okruhu ITFová
100 000 $ tournaments80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments10 000 $ tournaments

Dvouhra (2 tituly)

Č.datumturnajpovrchporažená finalistkavýsledek
1.září 2014Amelia Island, Spojené státyantukaUSA Edina Gallovitsová-Hallová4–4skreč
2.červen 2016Bethany Beach, Spojené státyantukaUSA Alexandra Muellerová6–3, 6–3

Čtyřhra (12 titulů)

Č.datumturnajpovrchspoluhráčkaporažené finalistkyvýsledek
1.březen 2015Gainesville, Spojené státyantukaMaďarsko Fanny StollárováUSA Sofia Keninová
USA Marie Norrisová
6–3, 6–3
2.březen 2015Orlando, Spojené státyantukaMaďarsko Fanny StollárováČesko Kateřina Kramperová
USA Katerina Stewartová
6–3, 7–6(7–4)
3.leden 2016Wesley Chapel, Spojené státyantukaRusko Natalja VichljancevováRusko Natela Dzalamidzeová
Rusko Veronika Kuděrmetovová
4–6, 7–6(7–4), [10–6]
4.únor 2016Midland, Spojené státytvrdý (h)USA CiCi BellisováSpojené království Naomi Broadyová
USA Shelby Rogersová
6–2, 6–4
5.červen 2016Buffalo, Spojené státyantukaUSA Caroline DolehideováUSA Sophie Changová
USA Alexandra Muellerová
5–7, 6–3, [10–6]
6.září 2016Atlanta, Spojené státytvrdýBrazílie Luisa StefaniováUSA Alexandra Stevensonová
USA Taylor Townsendová
4–6, 6–4, [10–5]
7.listopad 2016Scottsdale, Spojené státytvrdýUSA Taylor TownsendováUSA Samantha Crawfordová
USA Melanie Oudinová
6–4, 6–3
8.říjen 2018Óbidos, PortugalskokoberecNizozemsko Michaëlla KrajicekováŠpanělsko Cristina Bucșová
Lotyšsko Diāna Marcinkevičová
6–2, 6–2
9.duben 2019Innisbrook, Spojené státyantukaUSA Quinn GleasonováUzbekistán Akgul Amanmuradovová
Austrálie Lizette Cabrerová
5–7, 7–5, [10–8]
10.říjen 2019Charleston, Spojené státyantukaKazachstán Anna DanilinováČerná Hora Vladica Babićová
USA Caitlin Whoriskeyová
6–1, 6–1
11.červen 2022Surbiton, Spojené královstvítrávaNizozemsko Rosalie van der HoekováMexiko Fernanda Contrerasová
USA Catherine Harrisonová
6–3, 6–3
12.únor 2023Irapuato, MexikotvrdýUSA Emina BektasováFrancie Elixane Lechemiová
USA Quinn Gleasonová
7–6(7–4), 3–6, [10–6]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ingrid Neel na anglické Wikipedii.

  1. a b c Ingrid Neelová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240814a14. srpna 2024
  2. Ingrid Neelová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20240814a14. srpna 2024
  3. Ingrid Neelová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20240210a10. února 2024
  4. KUULA | "Matšpall": Sinimustvalge all mängima hakkav Ingrid Neel: üritan Eestit esindada parimal võimalikul moel. Delfi Sport [online]. [cit. 2022-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-03. (estonsky) 
  5. LEHESTE, Gunnar. INTERVJUU | Uus Eesti tennisist Ingrid Neel lipu vahetusest, French Openist ja Kaia Kanepi otsusest. Delfi Sport [online]. 2023-05-29 [cit. 2023-06-19]. Dostupné online. (estonsky) 
  6. a b Ingrid Neel joins Florida Gators and will be able to play immediately this weekend. Tennis World USA [online]. 2017-01-14 [cit. 2023-06-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Neel, Aney can see a tennis future together after Cincinnati showing. Rochester Post Bulletin [online]. 2022-08-20 [cit. 2023-06-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Women's tennis bested by No. 1 Florida in NCAA Championship. stanforddaily.com [online]. 2017-05-24 [cit. 2023-06-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. a b c d Ingrid Neel Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2022-10-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. FROST, Marcia. US Open Junior Championships underway. US Open [online]. USTA, 2015-09-06 [cit. 2022-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-09-08. (anglicky) 
  11. Mihaea Buzărnescu, vicecampioană la Bogota. Epoch Times România [online]. 2021-04-11 [cit. 2021-04-11]. Dostupné online. (rumunsky) 
  12. Ingrid Neel võitis karjääri teise WTA tiitli. ERR [online]. 2023-06-18 [cit. 2023-06-19]. Dostupné online. (estonsky) 
  13. Ingrid Neel võitis karjääri teise WTA turniiri paarismängus. TENNISNET.EE [online]. 2023-06-18 [cit. 2023-06-19]. Dostupné online. (estonsky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Ingrid Neel (2024 DC Open) 04.jpg
Autor: Hameltion, Licence: CC BY-SA 4.0
Ingrid Neel playing in the first round of doubles at the 2024 Washington Open