Ingrid Neelová
Ingrid Neelová | |
---|---|
Ingrid Neelová na Washington Open 2024 | |
Stát | Spojené státy americké (2014 – březen 2023) Estonsko (od dubna 2023) |
Datum narození | 16. června 1998 (26 let) |
Místo narození | Oyster Bay, New York Spojené státy americké |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 404 792 USD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 104–91 |
Tituly | 0 WTA, 2 ITF |
Nejvyšší umístění | 501. místo (8. června 2015) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 217–167 |
Tituly | 4 WTA, 3 WTA 125, 12 ITF |
Nejvyšší umístění | 33. místo (6. května 2024) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 1. kolo (2022) |
French Open | 3. kolo (2024) |
Wimbledon | 2. kolo (2021, 2022, 2024) |
US Open | 2. kolo (2015, 2022) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 14. srpna 2024
Ingrid Neelová (* 16. června 1998 Oyster Bay, New York) je estonská profesionální tenistka, deblová specialistka, která do března 2023 reprezentovala rodné Spojené státy americké. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála čtyři deblové turnaje. V sérii WTA 125 vybojovala tři trofeje ve čtyřhře. V rámci okruhu ITF získala dva tituly ve dvouhře a dvanáct ve čtyřhře.[1]
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červnu 2015 na 501. místě a ve čtyřhře v květnu 2024 na 32. místě.[2]
V estonském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2023 utkáním základního bloku 2. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Jihoafrické republice, v němž vyhrála čtyřhru s Maileen Nuudiovou. Estonky zvítězily 3:0 na zápasy. Do dubna 2024 v soutěži nastoupila ke čtyřem mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 4–0 ve čtyřhře.[3]
Soukromý život
Po babičce, která v roce 1944 emigrovala ze Saaremay do Spojených států, má estonský původ. Estonský tenisový svaz jí nabídl reprezentovat tento východoevropský stát[4] a od dubna 2023 začala za Estonsko hrát.[5]
Akademický tenis hrála od ledna 2017[6] za tým Aligátorů na Floridskě univerzitě.[7] V akademické sezóně 2017 pomohla Aligátorům získat sedmý celostátní titul NCAA po finálové výhře nad ženským družstvem Kardinálů Stanfordovy univerzity.[8]
Tenisová kariéra
V juniorském tenise, kdy se připravovala v bradentonské IMG akademii, prohrála finále Orange Bowlu 2014 se Sofií Keninovou. Společně pak v roce 2015 ovládly čtyřhru turnaje Eddieho Herra.[6]
V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v červnu 2014, když na turnaji v delawarském Bethany Beach dotovaném 10 tisíci dolary obdržela divokou kartu. V semifinále podlehla krajance Josie Kuhlmanové z deváté světové stovky. Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala během září 2014 na floridském Amelia Island, turnaji s rozpočtem 10 tisíc dolarů. Celkem zvládla osm zápasů v řadě, když musela projít tříkolovou kvalifikací. V úvodním setu finále jí skrečovala krajanka Edina Gallovitsová-Hallová.[9][1]
V kvalifikaci okruhu WTA Tour debutovala na březnovém Miami Open 2015 v Key Biscayne. Po první výhře nad členkou světové stovky, osmdesátou pátou Donnou Vekićovou z Chorvatska, ji do dvouhry nepustila Belgičanka Alison Van Uytvancková.[9] Grandslamovou premiéru prožila v ženském deblu US Open 2015, do něhož s krajankou Tornado Aliciou Blackovou obdržely divokou kartu.[10] Po výhře nad Černohorkou Dankou Kovinićovou s Kazachstánkou Julií Putincevovou nenašla ve druhé fázi recept na sedmé nasazené Andreu Hlaváčkovou a Lucii Hradeckou. Jednalo se o její první hlavní soutěž na túře WTA.[9]
Vyjma majorů do hlavní soutěže WTA Tour poprvé zasáhla v deblu washingtonského Citi Open 2019. Do čtvrtfinále se premiérově podívala v páru se Sabrinou Santamariovou na Monterrey Open 2020, kde je vyřadily Australanky Ellen Perezová a Storm Sandersová.[9][1] Jako vítězka odešla s Francouzkou Elixane Lechemiovou ze čtyřhry antukového Copa Colsanitas 2021 v Bogotě. V závěrečném duelu porazily rumunsko-německý pár Mihaelu Buzărnescuovou a Annu-Lenu Friedsamovou po dvousetovém průběhu.[11]
Druhou deblovou trofej na túře WTA získala s Norkou Ulrikke Eikeriovou na Rothesay Open Nottingham 2023. Po více než dvouhodinové finálové bitvě porazily Britky Harriet Dartovou a Heather Watsonovou až v rozhodujícím supertiebreaku. V úvodní sadě za stavu 5–6 a 0:40 odvrátily čtyři setboly v řadě, aby následně set získaly.[12][13]
Finále na okruhu WTA Tour
Čtyřhra: 5 (4–1)
Legenda |
---|
Grand Slam (0) |
Turnaj mistryň (0) |
WTA 1000 (0) |
WTA 500 (1–1) |
WTA 250 (3–0) |
Stav | č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | duben 2021 | Bogotá, Kolumbie | WTA 250 | antuka | Elixane Lechemiová | Mihaela Buzărnescuová Anna-Lena Friedsamová | 6–3, 6–4 |
Vítězka | 2. | červen 2023 | Nottingham, Spojené království | WTA 250 | tráva | Ulrikke Eikeriová | Harriet Dartová Heather Watsonová | 7–6(8–6), 5–7, [10–8] |
Vítězka | 3. | 30. září 2023 | Tokio, Japonsko | WTA 500 | tvrdý | Ulrikke Eikeriová | Eri Hozumiová Makoto Ninomijová | 3–6, 7–5, [10–5] |
Finalistka | 1. | 21. dubna 2024 | Stuttgart, Německo | WTA 500 | antuka (h) | Ulrikke Eikeriová | Čan Chao-čching Veronika Kuděrmetovová | 6–4, 3–6, [2–10] |
Vítězka | 4. | 16. června 2024 | Rosmalen, Nizozemsko | WTA 250 | tráva | Bibiane Schoofsová | Tereza Mihalíková Olivia Nichollsová | 7–6(8–6), 6–3 |
Finále série WTA 125
Legenda | |
---|---|
D – dvouhra; Č – čtyřhra | |
WTA 125 (3–0 Č) |
Čtyřhra: 3 (3–0)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | květen 2023 | Florencie, Itálie | antuka | Vivian Heisenová | Asia Muhammadová Giuliana Olmosová | 1–6, 6–2, [10–8] |
Vítězka | 2. | červen 2023 | Makarska, Chorvatsko | antuka | Wu Fang-sien | Anna Sisková Renata Voráčová | 6–3, 7–5 |
Vítězka | 3. | srpen 2023 | Chicago, Spojené státy | tvrdý | Ulrikke Eikeriová | Cristina Bucșová Alexandra Panovová | bez boje |
Tituly na okruhu ITF
Dotace turnajů okruhu ITFová | |
---|---|
100 000 $ tournaments | 80 000 $ tournaments |
75 000 $ tournaments | 60 000 $ tournaments |
50 000 $ tournaments | 25 000 $ tournaments |
15 000 $ tournaments | 10 000 $ tournaments |
Dvouhra (2 tituly)
Č. | datum | turnaj | povrch | poražená finalistka | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
1. | září 2014 | Amelia Island, Spojené státy | antuka | Edina Gallovitsová-Hallová | 4–4skreč |
2. | červen 2016 | Bethany Beach, Spojené státy | antuka | Alexandra Muellerová | 6–3, 6–3 |
Čtyřhra (12 titulů)
Č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | poražené finalistky | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | březen 2015 | Gainesville, Spojené státy | antuka | Fanny Stollárová | Sofia Keninová Marie Norrisová | 6–3, 6–3 |
2. | březen 2015 | Orlando, Spojené státy | antuka | Fanny Stollárová | Kateřina Kramperová Katerina Stewartová | 6–3, 7–6(7–4) |
3. | leden 2016 | Wesley Chapel, Spojené státy | antuka | Natalja Vichljancevová | Natela Dzalamidzeová Veronika Kuděrmetovová | 4–6, 7–6(7–4), [10–6] |
4. | únor 2016 | Midland, Spojené státy | tvrdý (h) | CiCi Bellisová | Naomi Broadyová Shelby Rogersová | 6–2, 6–4 |
5. | červen 2016 | Buffalo, Spojené státy | antuka | Caroline Dolehideová | Sophie Changová Alexandra Muellerová | 5–7, 6–3, [10–6] |
6. | září 2016 | Atlanta, Spojené státy | tvrdý | Luisa Stefaniová | Alexandra Stevensonová Taylor Townsendová | 4–6, 6–4, [10–5] |
7. | listopad 2016 | Scottsdale, Spojené státy | tvrdý | Taylor Townsendová | Samantha Crawfordová Melanie Oudinová | 6–4, 6–3 |
8. | říjen 2018 | Óbidos, Portugalsko | koberec | Michaëlla Krajiceková | Cristina Bucșová Diāna Marcinkevičová | 6–2, 6–2 |
9. | duben 2019 | Innisbrook, Spojené státy | antuka | Quinn Gleasonová | Akgul Amanmuradovová Lizette Cabrerová | 5–7, 7–5, [10–8] |
10. | říjen 2019 | Charleston, Spojené státy | antuka | Anna Danilinová | Vladica Babićová Caitlin Whoriskeyová | 6–1, 6–1 |
11. | červen 2022 | Surbiton, Spojené království | tráva | Rosalie van der Hoeková | Fernanda Contrerasová Catherine Harrisonová | 6–3, 6–3 |
12. | únor 2023 | Irapuato, Mexiko | tvrdý | Emina Bektasová | Elixane Lechemiová Quinn Gleasonová | 7–6(7–4), 3–6, [10–6] |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ingrid Neel na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Ingrid Neelová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 14. srpna 2024
- ↑ Ingrid Neelová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 14. srpna 2024
- ↑ Ingrid Neelová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 10. února 2024
- ↑ KUULA | "Matšpall": Sinimustvalge all mängima hakkav Ingrid Neel: üritan Eestit esindada parimal võimalikul moel. Delfi Sport [online]. [cit. 2022-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-03. (estonsky)
- ↑ LEHESTE, Gunnar. INTERVJUU | Uus Eesti tennisist Ingrid Neel lipu vahetusest, French Openist ja Kaia Kanepi otsusest. Delfi Sport [online]. 2023-05-29 [cit. 2023-06-19]. Dostupné online. (estonsky)
- ↑ a b Ingrid Neel joins Florida Gators and will be able to play immediately this weekend. Tennis World USA [online]. 2017-01-14 [cit. 2023-06-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Neel, Aney can see a tennis future together after Cincinnati showing. Rochester Post Bulletin [online]. 2022-08-20 [cit. 2023-06-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Women's tennis bested by No. 1 Florida in NCAA Championship. stanforddaily.com [online]. 2017-05-24 [cit. 2023-06-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Ingrid Neel Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2022-10-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FROST, Marcia. US Open Junior Championships underway. US Open [online]. USTA, 2015-09-06 [cit. 2022-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-09-08. (anglicky)
- ↑ Mihaea Buzărnescu, vicecampioană la Bogota. Epoch Times România [online]. 2021-04-11 [cit. 2021-04-11]. Dostupné online. (rumunsky)
- ↑ Ingrid Neel võitis karjääri teise WTA tiitli. ERR [online]. 2023-06-18 [cit. 2023-06-19]. Dostupné online. (estonsky)
- ↑ Ingrid Neel võitis karjääri teise WTA turniiri paarismängus. TENNISNET.EE [online]. 2023-06-18 [cit. 2023-06-19]. Dostupné online. (estonsky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ingrid Neelová na Wikimedia Commons
- Ingrid Neelová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Ingrid Neelová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Ingrid Neelová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
- Ingrid Neelová na Instagramu
Média použitá na této stránce
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Autor: Hameltion, Licence: CC BY-SA 4.0
Ingrid Neel playing in the first round of doubles at the 2024 Washington Open