Iniciativa Trojmoří
Iniciativa Trojmoří | |
---|---|
Zkratka | 3SI |
Vznik | 2016 |
Členové | |
Oficiální web | 3seas |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Iniciativa Trojmoří (anglicky Three Seas Initiative, někdy zkratka 3SI) je neformální organizace dvanácti zemí střední a východní Evropy. Jejím cílem je spolupráce zemí v různých oblastech a propojení regionu v severo-jižním směru.
Popis
Trojmoří tvoří 12 členských států ležících mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem:[1] Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Bulharsko a Rumunsko. Všechny kromě Rakouska jsou postkomunistické země.[2] V zemích Trojmoří žije 112 milionů obyvatel a zabírají plochu 1 218 975 km². Celkové HDP členů bylo dle Světové banky v roce 2019 2,73 bil. USD.
Historie
Iniciativa navazuje na meziválečné polské plány tzv. Mezimoří.[3] Jeho moderní verze byla založena v roce 2015 polským prezidentem Andrzejem Dudou a chorvatskou prezidentkou Kolindou Grabarovou-Kitarovićovou.[4] První summit iniciativy se konal v Dubrovníku v srpnu 2016. Byla zde přijata deklarace o spolupráci v ekonomických záležitostech, zejména na poli energetické, dopravní a komunikační infrastruktury.[1] Mezi hosty byli zástupce Číny Liou Chaj-sing, který hovořil o zapojení iniciativy do Nové hedvábné stezky a zástupce USA James L. Jones, který zdůraznil roli iniciativy v rozvoji Evropy a bezpečnosti.[5][6]
Druhého summitu ve Varšavě v červenci 2017 se zúčastnil jako host americký prezident Donald Trump.[7][8] Účastníci se shodli na vytvoření Podnikatelského fóra Trojmoří.[9]
Třetí summit se konal v září 2018 v Bukurešti. Účastníci schválili seznam prioritních propojovacích projektů ve třech klíčových oblastech – doprava, energetika a digitální technologie. Summitu se zúčastnili jako hosté předseda evropské komise Jean-Claude Juncker, německý ministr zahraničí Heiko Maas a americký ministr energetiky Rick Perry.
Poprvé bylo uspořádáno podnikatelské fórum, na kterém byla vytvořena síť obchodních komor a podepsán dopis podporující záměr vytvoření investičního fondu Trojmoří. Českou republiku reprezentoval, stejně jako minulý summit, předseda sněmovny, který zde zastupoval prezidenta republiky.[10][11][12]
Na čtvrtém summitu ve Slovinsku byl vytvořen Investiční fond Trojmoří a postupně se do něj zapojila většina zemí (všechny kromě Česka, Slovenska a Rakouska).[13][14]
V únoru 2020 americký ministr zahraničí Mike Pompeo oznámil, že USA poskytnou investičnímu fondu Trojmoří miliardu dolarů.[15]
Summitu 2021 v Bulharské Sofii se zúčastnil vicepremiér Karel Havlíček, hospodářská komora vypravila delegaci na podnikatelské fórum. Havlíček na summitu deklaroval, že Česká republika je připravena vstoupit do Investičního fondu Trojmoří a financovat z něj výstavbu důležité infrasktruktury.[16][17]
Následná vláda Petra Fialy s účastí v iniciativě v roce 2022 skoro nepokročila, došlo jen k převedení zodpovědnosti za Trojmoří z Ministerstva dopravy na Ministerstvo zahraničních věcí. Důvodem zdrženlivosti vlády byl zřejmě prioritní megalomanský projekt kanálu Dunaj–Odra–Labe, který prosazoval v Trojmoří prezident Zeman.[18] Po zvolení nového prezidenta Petra Pavla v roce 2023 stáhla vláda ze seznamu právě tento kontroverzní projekt. Ministerstvo zahraničních věcí navrhlo vládě zařazení dvou jiných projektů mezi české priority. Tím by mohly být plynovod STORK II do Polska a vysokorychlostní trať Brno - Ostrava směřující do Polska a Pobaltí. Vzhledem k vysoké inflaci a rozpočtovému schodku v ČR ministerstvo nenavrhuje vstoupení do Investičního fondu, které by vyžadovalo vklad minimálně 20 milionů eur.[19]
Summity
Datum | Místo | Hostitel | Český zástupce | Poznámky | |
---|---|---|---|---|---|
1. | 25.-26. srpna 2016 | Dubrovník, Chorvatsko | Kolinda Grabarová Kitarovičová | Václav Kolaja | |
2. | 6.-7. července 2017 | Varšava, Polsko | Andrzej Duda | Jan Hamáček | Summitu se zúčastnil americký prezident Donald Trump |
3. | 17.-18. září 2018 | Bukurešť, Rumunsko | Klaus Iohannis | Radek Vondráček | |
4. | 4.-5. června 2019 | Lublaň, Slovinsko | Borut Pahor | Miloš Zeman | |
5. | 19. října 2020 | Tallinn, Estonsko | Kersti Kaljulaidová | Miloš Zeman | Virtuální summit |
6. | 8.-9. července 2021 | Sofie, Bulharsko | Rumen Radev | Karel Havlíček | |
7. | 20.-21. června 2022 | Riga, Lotyšsko | Egils Levits | Miloš Vystrčil | |
8. | 6.-7. září 2023 | Bukurešť, Rumunsko | Klaus Werner Iohannis |
Projekty
Iniciativa je spojena s dvěma hlavními infrastrukturními projekty v regionu:[20]
- Severo-jižní dálnice Via Carpathia vedoucí z města Klaipėda v Litvě do Soluně v Řecku.
- Infrastruktura pro zkapalněný zemní plyn (LNG) – plynovody propojující terminály v Polsku a Chorvatsku.
Reference
- ↑ a b Dubrovnik Forum adopts declaration called "The Three Seas Initiative". EBL News [online]. 2016-08-25 [cit. 2017-07-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-16. (anglicky)
- ↑ The Baltic-Adriatic-Black Seas Region [online]. Visegrad Plus - Forum for Visegrad+ studies [cit. 2017-07-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-07-11. (anglicky)
- ↑ Trump ve Varšavě podpoří polský projekt Trojmoří. Podivná iniciativa, zní z Prahy. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2020-08-31]. Dostupné online.
- ↑ Building closer connections. pie.net.pl [online]. Polish Economic Institute [cit. 2020-08-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-03-05.
- ↑ The Three Seas Initiative: Central and Eastern Europe takes charge of its own destiny. Visegrád Post [online]. [cit. 2017-07-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ANSLEY, Rachel. Making the Three Seas Initiative a Priority for Trump [online]. Atlantic Council [cit. 2017-07-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Trump trip to Poland forces 3 Seas summit change. Fox News [online]. 2017-06-13 [cit. 2017-07-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FACTBOX-Three Seas Initiative summit in Warsaw. CNBC [online]. 2017-07-04 [cit. 2017-07-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-07-04. (anglicky)
- ↑ President Rumen Radev in Warsaw: the Joint Projects and Investments of the Central and Eastern European Countries will Make the European Union Stronger [online]. President.bg [cit. 2017-07-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-18. (anglicky)
- ↑ Press releases [online]. Three Seas Initiative [cit. 2018-09-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Croatian President at Third Three Seas Initiative Summit [online]. Croatia Week [cit. 2018-09-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Radek Vondráček [online]. Facebook [cit. 2018-09-21]. Dostupné online.
- ↑ Three Seas Initiative Gets Investment Fund. www.total-croatia-news.com [online]. [cit. 2020-11-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-11-04. (anglicky)
- ↑ Three Seas Virtual Summit Joint Statement [online]. [cit. 2020-11-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ US commits $1 billion dollars to develop Central European infrastructure [online]. Atlantic Council, 2020-02-15 [cit. 2020-02-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Hospodářská komora vypraví na mezinárodní summit Iniciativy Trojmoří v Bulharsku podnikatelskou delegaci. Zítra uzavře přihlášky [online]. Hospodářská komora [cit. 2021-07-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-07-11.
- ↑ Facebook - Karel Havlíček [online]. [cit. 2021-07-10]. Dostupné online.
- ↑ „Největší euroatlantický projekt od vstupu do NATO.“ Vláda ho zatím ignoruje. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-11-06]. Dostupné online.
- ↑ Náhrada za ‚Zemanovu oblíbenou hračku‘. Kanál Dunaj–Odra–Labe vystřídají hned dva projekty. iROZHLAS [online]. 2023-07-12 [cit. 2023-07-12]. Dostupné online.
- ↑ Poland hopes to tap Trump's business acumen at regional summit. Business Insider [online]. [cit. 2017-07-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-07-29. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Iniciativa Trojmoří na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Oficiální stránky summitu 3SI 2019 Archivováno 31. 5. 2019 na Wayback Machine.
- Oficiální stránky summitu 3SI 2018
- Podnikatelské fórum 3SI 2018
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Autor: JayCoop, Licence: CC BY-SA 4.0
Member states of the Three Seas Initiative