Inocenc Ladislav Červinka
Inocenc Ladislav Červinka | |
---|---|
Inocenc Ladislav Červinka | |
Narození | 1. února 1869 Břest Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 3. října 1952 (ve věku 83 let) Brno Československo |
Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Brně |
Alma mater | Masarykova univerzita Filozofická fakulta Masarykovy univerzity |
Povolání | archeolog, numismatik, historik, konzervátor, muzeolog a redaktor |
Děti | Ladislav Červinka[1] |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Inocenc Ladislav Červinka, křestní jméno uváděno též Innocenc (1. února 1869 Břest u Kroměříže[2] – 3. října 1952 Brno[3]), byl moravský archeolog konce 19. a první poloviny 20. století, sběratel a organizátor archeologické činnosti na Moravě. Zkušený terénní praktik – pozitivista s velkou znalostí materiálu i terénu, patří též k zakladatelům české numismatiky, zajímal se o vlastivědu a historickou topografii.
Život
Narodil se v rodině stolařského mistra Tomáše Červinky a jeho manželky Františky, rozené Kozáčkové.[2]
Původně zeměměřič v Uherském Hradišti (1890-1905) a Kojetíně vytvořil od 90. let 19. století jednu z největších soukromých archeologických sbírek na Moravě. Konzervátor státní památkové péče pro velkou část Moravy, zakladatel Moravského archeologického klubu. Od roku 1920 pracoval jako státní konzervátor pro Moravu a Slezsko ve Státním archeologickém ústavu, od roku 1924 v Moravském zemském museu nejprve jako smluvní úředník pro (první odbornou) instalaci pravěku, poté jako správce prehistorických sbírek; pravěké oddělení MZM vedl do roku 1933 a nákupy sbírek (František Adámek, Miroslav Chleborád, Alois Procházka, Jindřich Slovák, Ignác Tabarka, František Vildomec, Ferdinand Všetička, Vilém Gross aj.) vybudoval jeho fondy. V roce 1927 získal na Masarykově univerzitě doktorát filosofie (v oborech dějiny umění, filosofie a prehistorická archeologie), nikoli však pozici vedoucího později zde zřizované katedry archeologie – přednost byla dána mladšímu Emanuelu Šimkovi.
Jeho první sbírku zakoupilo počátkem 20. století. Moravské zemské museum v Brně, další sbírku později Národní museum v Praze.
Zemřel roku 1952. Pohřben byl na Ústředním hřbitově v Brně.[3]
Rodina
Dne 4. června 1911 se v Kojetíně oženil s Růženou Jančíkovou, s kterou měl syna, pozdějšího architekta Ladislava Červinku (1912–1975) a dceru Olgu (* 1913).[3]
Odborné vzdělání a zaměstnání
- V roce 1903 začal soukromě vydávat specializovaný časopis Pravěk (od roku 1907 je časopis tiskovým orgánem Moravského archeologického klubu, od roku 1911 i Českého archeologického klubu)
- 1906 založil Moravský archeologický klub.
- 1903 se stal konzervátorem státní památkové péče pro řadu okresů střední a jihovýchodní Moravy.
- 28. dubna 1919 byl jmenován ministerstvem školství a osvěty konzervátorem pro politické okresy holešovský, kroměřížský, prostějovský, přerovský, uherskobrodský, uherskohradišťský a valašskomeziříčský.
- 1919–1937 byl zaměstnancem Státního archeologického ústavu v Praze, jemuž byla dále přidělena agenda experta Státního památkového úřadu pro Moravu a Slezsko.
- 1924–1933 působil (ve vedlejším pracovním poměru) v Moravském zemském muzeu v Brně, nejprve jako smluvní úředník pro (první odbornou) instalaci pravěku, poté jako správce prehistorických sbírek.
- 24. března 1927 získal titul PhDr. (na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity)
- 14. prosince 1927 se stal rozhodnutím vlády vrchním komisařem správní osvětové služby.
Publikace
- výběr z monografií
- Pravěká hradiska na Moravě, 1896
- Morava za pravěku, 1902
- O pokolení skrčených koster na Moravě, 1908
- Pravěk zemí českých, 1927
- Slované na Moravě a říše Velkomoravská, 1928
- Hradiště a Velehrady na Moravě, 1948
- výběr ze studií a článků
- Kostrový hrob u Slavkova a gallské starožitnosti na Moravě, Časopis vlasteneckého muzejního spolku v Olomouci XIX, 1902, 1-11
- O nejstarších mohylách Moravských, Pravěk V, 1909, 114-143
- Hradiska pravěká, hrady, hrádky a tvrze na Moravě, Časopis vlasteneckého muzejního spolku v Olomouci XXXVI, 1914, 69-102
- Germáni na Moravě. Archeologický přehled o původu deformovaných lebek ve střední Evropě, Anthropologie XIV/1936, Praha 1937, 107-146
- Kultura gallská na Moravě, Časopis moravského zemského musea XIV, 1914, 159-200
Odkazy
Reference
Literatura
- FIŠER, Zdeněk; PODBORSKÝ, Vladimír. Innocenc Ladislav Červinka. Pravěk, edice Postavy moravské prehistorie, Nová řada 1, Brno 2004
- SKLENÁŘ, Karel. Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů. Praha : Libri, 2005. 726 s. ISBN 80-7277-253-8. s. 119–121
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 211.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 11. sešit : Čern–Čž. Praha: Libri, 2009. 104 s. ISBN 978-80-7277-368-8. S. 62–63.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Innocenc Ladislav Červinka na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Inocenc Ladislav Červinka
- Innocenc Ladislav Červinka v Encyklopedii dějin města Brna
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Inocenc Ladislav Červinka (1869 - 1952), Moravský archeolog.
Autor: Patka, Licence: CC BY-SA 4.0
Inocenc Ladislav Červinka - pamětní deska na rodném domě Břest č.p. 108