Inocenc Ladislav Červinka

Inocenc Ladislav Červinka
Inocenc Ladislav Červinka
Inocenc Ladislav Červinka
Narození1. února 1869
Břest
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí3. října 1952 (ve věku 83 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Brně
Alma materMasarykova univerzita
Filozofická fakulta Masarykovy univerzity
Povoláníarcheolog, numismatik, historik, konzervátor, muzeolog a redaktor
DětiLadislav Červinka[1]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Inocenc Ladislav Červinka, křestní jméno uváděno též Innocenc (1. února 1869 Břest u Kroměříže[2]3. října 1952 Brno[3]), byl moravský archeolog konce 19. a první poloviny 20. století, sběratel a organizátor archeologické činnosti na Moravě. Zkušený terénní praktik – pozitivista s velkou znalostí materiálu i terénu, patří též k zakladatelům české numismatiky, zajímal se o vlastivědu a historickou topografii.

Pamětní deska na rodném domě

Život

Narodil se v rodině stolařského mistra Tomáše Červinky a jeho manželky Františky, rozené Kozáčkové.[2]

Původně zeměměřič v Uherském Hradišti (1890-1905) a Kojetíně vytvořil od 90. let 19. století jednu z největších soukromých archeologických sbírek na Moravě. Konzervátor státní památkové péče pro velkou část Moravy, zakladatel Moravského archeologického klubu. Od roku 1920 pracoval jako státní konzervátor pro Moravu a Slezsko ve Státním archeologickém ústavu, od roku 1924 v Moravském zemském museu nejprve jako smluvní úředník pro (první odbornou) instalaci pravěku, poté jako správce prehistorických sbírek; pravěké oddělení MZM vedl do roku 1933 a nákupy sbírek (František Adámek, Miroslav Chleborád, Alois Procházka, Jindřich Slovák, Ignác Tabarka, František Vildomec, Ferdinand Všetička, Vilém Gross aj.) vybudoval jeho fondy. V roce 1927 získal na Masarykově univerzitě doktorát filosofie (v oborech dějiny umění, filosofie a prehistorická archeologie), nikoli však pozici vedoucího později zde zřizované katedry archeologie – přednost byla dána mladšímu Emanuelu Šimkovi.

Jeho první sbírku zakoupilo počátkem 20. století. Moravské zemské museum v Brně, další sbírku později Národní museum v Praze.

Zemřel roku 1952. Pohřben byl na Ústředním hřbitově v Brně.[3]

Rodina

Dne 4. června 1911 se v Kojetíně oženil s Růženou Jančíkovou, s kterou měl syna, pozdějšího architekta Ladislava Červinku (1912–1975) a dceru Olgu (* 1913).[3]

Odborné vzdělání a zaměstnání

  • V roce 1903 začal soukromě vydávat specializovaný časopis Pravěk (od roku 1907 je časopis tiskovým orgánem Moravského archeologického klubu, od roku 1911 i Českého archeologického klubu)
  • 1906 založil Moravský archeologický klub.
  • 1903 se stal konzervátorem státní památkové péče pro řadu okresů střední a jihovýchodní Moravy.
  • 28. dubna 1919 byl jmenován ministerstvem školství a osvěty konzervátorem pro politické okresy holešovský, kroměřížský, prostějovský, přerovský, uherskobrodský, uherskohradišťský a valašskomeziříčský.
  • 1919–1937 byl zaměstnancem Státního archeologického ústavu v Praze, jemuž byla dále přidělena agenda experta Státního památkového úřadu pro Moravu a Slezsko.
  • 19241933 působil (ve vedlejším pracovním poměru) v Moravském zemském muzeu v Brně, nejprve jako smluvní úředník pro (první odbornou) instalaci pravěku, poté jako správce prehistorických sbírek.
  • 24. března 1927 získal titul PhDr. (na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity)
  • 14. prosince 1927 se stal rozhodnutím vlády vrchním komisařem správní osvětové služby.

Publikace

výběr z monografií
  • Pravěká hradiska na Moravě, 1896
  • Morava za pravěku, 1902
  • O pokolení skrčených koster na Moravě, 1908
  • Pravěk zemí českých, 1927
  • Slované na Moravě a říše Velkomoravská, 1928
  • Hradiště a Velehrady na Moravě, 1948
výběr ze studií a článků
  • Kostrový hrob u Slavkova a gallské starožitnosti na Moravě, Časopis vlasteneckého muzejního spolku v Olomouci XIX, 1902, 1-11
  • O nejstarších mohylách Moravských, Pravěk V, 1909, 114-143
  • Hradiska pravěká, hrady, hrádky a tvrze na Moravě, Časopis vlasteneckého muzejního spolku v Olomouci XXXVI, 1914, 69-102
  • Germáni na Moravě. Archeologický přehled o původu deformovaných lebek ve střední Evropě, Anthropologie XIV/1936, Praha 1937, 107-146
  • Kultura gallská na Moravě, Časopis moravského zemského musea XIV, 1914, 159-200

Odkazy

Reference

Literatura

  • FIŠER, Zdeněk; PODBORSKÝ, Vladimír. Innocenc Ladislav Červinka. Pravěk, edice Postavy moravské prehistorie, Nová řada 1, Brno 2004
  • SKLENÁŘ, Karel. Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů. Praha : Libri, 2005. 726 s. ISBN 80-7277-253-8. s. 119–121
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 211. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 11. sešit : Čern–Čž. Praha: Libri, 2009. 104 s. ISBN 978-80-7277-368-8. S. 62–63. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Inocenc Ladislav Červinka (1869-1952).jpg
Inocenc Ladislav Červinka (1869 - 1952), Moravský archeolog.
RDCervinkaInocenc.jpg
Autor: Patka, Licence: CC BY-SA 4.0
Inocenc Ladislav Červinka - pamětní deska na rodném domě Břest č.p. 108