Inocenc V.

Blahoslavený Inocenc V.
185. papež
Inocenc V. na obraze, který namaloval italský malíř Tommaso da Modena
Církev	římskokatolická
Zvolení	21. ledna 1276
Uveden do úřadu	2. února 1276 (konsekrace)
Pontifikát skončil	22. června 1276
Předchůdce	Řehoř X.
Nástupce	Hadrián V.
Znak
Zasvěcený život
Institut	dominikáni
Svěcení
Titul	kardinál-biskup
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	arcibiskup Lyonu (1272-1273) kardinál-biskup Ostia e Velletri (1273-1276)
Osobní údaje
Rodné jméno	Pierre de Tarentaise
Datum narození	asi 1225
Místo narození	Moûtiers, Savojské hrabství, Arlesské království, Svatá říše římská
Datum úmrtí	22. června 1276
Místo úmrtí	Řím Papežský stát, Svatá říše římská
Svatořečení
Beatifikace	14. března 1898 beatifikoval Lev XIII.
Svátek	22. června
Uctíván církvemi	římskokatolická církev, řeckokatolická církev a další církve ve společenství se Svatým stolcem
Atributy	papežská roucha
Seznam papežů nosících jméno Inocenc multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Blahoslavený Inocenc V. (asi 1225 – 22. června 1276), rodným jménem Pierre de Tarentaise, byl papežem římskokatolické církve od 21. ledna do své smrti 22. června 1276.

Život

Narodil se kolem roku 1225 poblíž Moûtiers, historicky též Tarentaise, v oblasti jihovýchodní Francie. V 16 letech vstoupil do dominikánského řádu, v kterém získal velký věhlas jako kazatel. Dvanáct let vyučoval na pařížské bohoslovecké fakultě, kde byl prvním nástupcem sv. Tomáše Akvinského. V roce 1272 byl jmenován arcibiskupem v Lyonu. Byl prvním dominikánem, který se stal papežem. Na post papeže nastoupil po Řehoři X. Zvolen byl 21. ledna, korunován pak 22. února 1276.

Pontifikát

Jediným zaznamenáníhodným činem během jeho krátkého a klidného pontifikátu byla jeho snaha o sjednocení západního (katolického) a východního (pravoslavného) křesťanství. V době, kdy umíral, právě zařizoval vyslání legátů k východořímskému, tj. byzantskému císaři Michaelu VIII. Palaiologovi (1261–1282) ve spojitosti s rozhodnutími nedávného 2. lyonského koncilu. Zůstává otázkou, zda by z tohoto dialogu mohlo něco vzejít, neboť papež byl v té době pod velkým vlivem Karla I. z Anjou. Michaelovi se tak styl jazyka, diktovaný Karlem, který Inocenc V. v korespondenci použil, mohl zdát útočný.

Dílo

Inocenc V. je také autorem několika prací z oblasti filosofie, teologie a církevního práva, které obsahují např. komentáře k novozákonním listům apoštola Pavla, či k Sentencím Petra Lombardského.

Úcta

Inocenc V. byl pohřben v Lateránské bazilice v Římě, ovšem označení jeho hrobu se nedochovalo. Jeho beatifikace byla potvrzena římským (tj. katolickým) papežem Lvem XIII. (1878–1903). Jeho památka se v katolické církvi slaví 22. června.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pope Innocent V na anglické Wikipedii.

Související články

• Seznam světců a mučedníků katolické církve

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Inocenc V. na Wikimedia Commons
• Dílo Catholic Encyclopedia (1913)/Pope Bl. Innocent V ve Wikizdrojích (anglicky)

• (česky) Životopis na serveru catholica.cz^{[nedostupný zdroj]}
• (anglicky) Maxwell-Stuart, P. G. Chronicle of the Popes: The Reign-by-Reign Record of the Papacy from St. Peter to the Present,