Inocenc X.

Jeho Svatost Inocenc X.
236. papež
Církev	římskokatolická
Zvolení	15. září 1644
Uveden do úřadu	4. října 1644 (intronizace)
Pontifikát skončil	7. leden 1655
Předchůdce	Urban VIII.
Nástupce	Alexandr VII.
Znak
Svěcení
Biskupské svěcení	25. ledna 1626 světitel Laudivio Zacchia 1. spolusvětitel Alfonso Manzanedo de Quiñones 2. spolusvětitel Fabio Lagonissa
Kardinálská kreace	30. srpna 1627 (In pectore); vyhlášeno 19. listopadu 1629
Titul	kardinál-kněz
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	apoštolský nuncius ve Španělsku (1626-1629) úředník římské kurie (1629-1639) kardinál-kněz u Sant'Eusebio (1630-1644) prefekt kongregace koncilu (1639-1644)
Zúčastnil se	konzistoř 1627 (kreován kardinálem in pectore), 1629 (vyhlášen kardinálem); konkláve 1644 (zvolen papežem); konzistoř: březen a prosinec 1645, 1646, 1647, březen a září 1650, 1652, 1653 a 1654
Osobní údaje
Rodné jméno	Giovanni Battista Pamphilj
Datum narození	6. května 1574
Místo narození	Řím, Papežský stát
Datum úmrtí	7. ledna 1655 (ve věku 80 let)
Místo úmrtí	Řím, Papežský stát
Místo pohřbení	Řím, kostel Sant'Agnese in Agone
Seznam papežů nosících jméno Inocenc multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Inocenc X. (6. května 1574 – 7. ledna 1655), narozen jako Giovanni Battista Pamphilj, byl papežem v letech 1644–1655.

Život

Narodil se v Římě, pocházel z rodu spřízněného s Borgii (sám byl přímým potomkem papeže Alexandra VI.), roku 1604 byl jmenován kardinálem, posléze sloužil jako papežský nuncius v Neapoli a na španělském královském dvoře. Roku 1626 se stal titulárním patriarchou antiochijským. Po smrti Urbana VIII usilovala konkláve o volbu papeže, který by nebyl otevřeně profrancouzský ani prošpanělský. Giovanni Pamphili se zdál být vhodným kompromisem, a proto byl zvolen papežem. Zpočátku provozoval poměrně umírněný nepotismus. Velký vliv na něj měla donna Olimpia Maidalchini Pamphili, vdova po jeho zemřelém bratrovi Pamphilovi Pamphilim. Pověsti o tom, že by byla Inocencovou milenkou nebyly nikdy potvrzeny, v každém případě měla na svého švagra enormní vliv. Nejen, že ho přiměla jmenovat své syny Camillia a Francesca kardinály, ale také zneužívala svůj vliv na papeže k vlastnímu obohacení. Nechala se jmenovat kněžnou ze San Martina al Cimina. Také si u papeže prosadila opětovné povolení prostituce v Římě (jejíž provozování zde zakázal papež Pius V), z jejíchž výnosů sama profitovala. Za jeho pontifikátu byl jakožto papežský architekt protežován Francesco Borromini na úkor Giana Lorenza Berniniho. Od roku 1654 byl Inocenc X. vážně nemocný, sužovala ho dna a záněty kloubů, takže byl upoután na lůžko. Během Vánoc roku 1654 se jeho stav zhoršil a od dva týdny později, 7. ledna 1655, papež ve velkých bolestech zemřel.

Odsoudil jansenismus.

Odkazy

Související články

• Pamphiliové

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Inocenc X. na Wikimedia Commons
• (anglicky) The Hierarchy of the Catholic Church – Pope Innocent X