Mezibuněčný prostor

Mezibuněčný prostor (často interceluláry, někdy mimobuněčný prostor nebo extracelulární prostor) je označení pro veškerou hmotu v těle organismů, která se nachází mimo buňky. Většinou se definuje jako prostor vně plazmatických membrán buněk, který je vyplněný vodou. Protikladný termín je vnitrobuněčný prostor (především cytosol).

Plazmatická membrána (a u rostlin buněčná stěna) je bariéra, která odděluje dva světy, jež se velmi často liší po chemické stránce. Například Na+/K+ ATPázová pumpa drží velké množství sodíku mimo buňku a naopak velké množství draslíku uvnitř buněk.

Složení

Mezibuněčný prostor je nejčastěji vyplněn mimobuněčnou tekutinou. Její hlavní složkou je tzv. tkáňový mok, který obsahuje metabolity buněk, ionty, proteiny a mnoho jiných sloučenin, které mohou ovlivnit funkci buněk. Například neurotransmitery, hormony a trávicí enzymy jsou v tkáňovém moku aktivní. Do mezibuněčných tekutin patří mimo tkáňový mok rovněž krev a lymfa.

V mnohých případech je v mimobuněčném prostoru rovněž přítomna extracelulární matrix.

Vznik intracelulár

Podle vzniku intracelulár se v botanice rozlišují jejich čtyři základní typy:[1]

NázevZpůsob vznikuPříklad
schizogennírozpuštěním přepážky mezi buňkami a následným oddělením buněk od sebeštěrbiny průduchů
lyzigennírozpuštěním celých buněk formou apoptózysiličné nádržky v oplodí citrusových plodů
rhexigennísmrtí celých pletiv a následným roztrženímdutiny ve stéblech
schizolyzigenní, schizorhexigenníkombinací výše uvedených způsobů-

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Extracellular na anglické Wikipedii.

  1. ↑ VINTER, Vladimír. Rostliny pod mikroskopem; základy anatomie cévnatých rostlin. 2. vyd. Olomouc: [s.n.], 2009. 

Související články

Externí odkazy