Internationaux de Strasbourg 2020
| Internationaux de Strasbourg 2020 | |
|---|---|
| Datum | 20.–26. září 2020 |
| Ročník | 34. |
| Místo | Štrasburk, Francie |
| Dějiště | Tennis Club de Strasbourg |
| Kategorie | WTA International |
| Dotace | 225 500 USD |
| Prize money | 202 500 USD |
| Soutěže | 30 dvouhra / 16 čtyřhra |
| Povrch | antuka / venku |
| Vítězky | |
| ženská dvouhra | |
 Elina Svitolinová | |
| ženská čtyřhra | |
 Nicole Melicharová /  Demi Schuursová | |
| Internationaux de Strasbourg | |
< 2019 2021 > | |
Internationaux de Strasbourg 2020 byl tenisový turnaj pořádaný jako součást ženského okruhu WTA Tour, který se odehrával na otevřených antukových dvorcích městského areálu Tennis Club de Strasbourg. Probíhal mezi 20. až 26. zářím 2020 ve francouzském Štrasburku jako třicátý čtvrtý ročník turnaje. Kvůli pokračující pandemii covidu-19, která vedla k pětiměsíčnímu přerušení sezóny byla štrasburská událost přeložena do prvního podzimního týdne před pařížský grandslam Roland Garros.
Turnaj se sníženým rozpočtem 225 500 dolarů patřil do kategorie WTA International. Nejvýše nasazenou singlistkou se měla stát česká světová čtyřka Karolína Plíšková, která se však odhlásila.[1] V pozici turnajové jedničky ji nahradila pátá žena světové klasifikace Elina Svitolinová z Ukrajiny. Jako poslední přímá účastnice do dvouhry nastoupila 74. hráčka žebříčku, Japonka Nao Hibinová.[1]
Patnáctý singlový titul na okruhu WTA Tour vybojovala 26letá Ukrajinka Elina Svitolinová, která udržela svou pětizápasovou finálovou neporazitelnost na antuce.[2] Premiérovou společnou trofej ze čtyřhry na túře WTA si odvezl americko-nizozemský pár Nicole Melicharová a Demi Schuursová.[3]
Distribuce bodů a finančních odměn
Distribuce bodů
| Soutěž | vítězky | finalistky | semifinalistky | čtvrtfinalistky | 16 v kole | 32 v kole | Q | Q2 | Q1 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| dvouhra[1] | 280 | 180 | 110 | 60 | 30 | 1 | 18 | 12 | 1 |
| čtyřhra[4] | 1 | — | — | — | — |
Finanční odměny
| Soutěž | vítězky | finalistky | semifinalistky | čtvrtfinalistky | 16 v kole | 32 v kole | Q1 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| dvouhra[1][5] | 20 161 € | 11 290 € | 6 214 € | 4 153 € | 3 347 € | 2 621 € | 1 613 € | |
| čtyřhra[4] | 7 258 € | 4 032 € | 2 524 € | 1 588 € | 1 250 € | — | — | |
| částky ve čtyřhře jsou uváděny na pár | ||||||||
Ženská dvouhra
Nasazení
| Stát | Hráčka[1] | WTA | Nasazení |
|---|---|---|---|
 Česko | |||
| Ukrajina | Elina Svitolinová | 6. | 2. |
| Nizozemsko | Kiki Bertensová | 8. | 3. |
 Bělorusko | Aryna Sabalenková | 12. | 4. |
 Kazachstán | Jelena Rybakinová | 18. | 5. |
| USA | Amanda Anisimovová | 27. | 6. |
 Rusko | Jekatěrina Alexandrovová | 31. | 7. |
| USA | Sloane Stephensová | 33. | 8. |
| Žebříček WTA k 14. září 2020 | |||
Jiné formy účasti
Následující hráčky obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
Následující hráčka nastoupila do hlavní soutěže pod žebříčkovou ochranou:
Následující hráčky postoupily z kvalifikace[5]:
Následující hráčky postoupily z kvalifikace jako tzv. šťastné poražené[1]:
Myrtille Georgesová
Storm Sandersová
Odhlášení
- před zahájením turnaje
Jennifer Bradyová → nahradila ji 
Polona Hercogová
Julia Görgesová → nahradila ji 
Alison Van Uytvancková- Sofia Keninová → nahradila ji Alizé Cornetová
Anett Kontaveitová → nahradila ji 
Kateřina Siniaková
Veronika Kuděrmetovová → nahradila ji Lauren Davisová- Karolína Plíšková → nahradila ji
Kateryna Bondarenková 
Julia Putincevová → nahradila ji Anna Blinkovová- Alison Riskeová → nahradila ji
Jil Teichmannová 
Anastasija Sevastovová → nahradila ji Ajla Tomljanovićová- Barbora Strýcová → nahradila ji Myrtille Georgesová
- Markéta Vondroušová → nahradila ji Zarina Dijasová
Čeng Saj-saj → nahradila ji Storm Sandersová
Ženská čtyřhra
Nasazení
| Stát | Hráčka[4] | Stát | Hráčka[4] | WTA | Nasazení |
|---|---|---|---|---|---|
| USA | Nicole Melicharová | Nizozemsko | Demi Schuursová | 24. | 1. |
 Kanada | Gabriela Dabrowská |  Lotyšsko | Jeļena Ostapenková | 27. | 2. |
 Japonsko | Šúko Aojamová | Japonsko | Ena Šibaharaová | 50. | 3. |
| USA | Hayley Carterová |  Brazílie | Luisa Stefaniová | 75 | 4.. |
| Žebříček WTA k 14. září 2020; číslo je součtem umístění obou členek páru | |||||
Jiné formy účasti
Následující pár obdržel divokou kartu:
Následující pár nastoupil do hlavní soutěže pod žebříčkovou ochranou:
Odhlášení
Přehled finále
Ženská dvouhra
- Elina Svitolinová vs. Jelena Rybakinová, 6–4, 1–6, 6–2
Ženská čtyřhra
- Nicole Melicharová /
Demi Schuursová vs. Hayley Carterová / 
Luisa Stefaniová, 6–4, 6–3
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2020 Internationaux de Strasbourg na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f Internationaux de Strasbourg 2020 – ženská dvouhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2020-11-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Svitolinová ve Štrasburku porazila Rybakinovou a finálovou bilanci vylepšila na 15-3 [online]. TenisPortal.cz, 2020-09-26 [cit. 2020-11-13]. Dostupné online.
- ↑ Schuurs conquers the second doubles title of this year in Strasbourg [online]. Teller Report, 2020-09-26 [cit. 2020-11-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Internationaux de Strasbourg 2020 – ženská čtyřhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2020-11-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Internationaux de Strasbourg 2020 – kvalifikace ženské dvouhry [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2020-11-13]. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
.svg)
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0..svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
.svg)
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
