Internationaux de Strasbourg 2024 – ženská čtyřhra
| Internationaux de Strasbourg 2024 | ||||
|---|---|---|---|---|
| Vítězky |  Cristina Bucșová  Monica Niculescuová | |||
| Finalistky |  Asia Muhammadová  Aldila Sutjiadiová | |||
| Výsledek | 3–6, 6–4, [10–6] | |||
| Soutěže | ||||
| ženská dvouhra • ženská čtyřhra | ||||
| ||||
Ženská čtyřhra Internationaux de Strasbourg 2024 probíhala ve druhé polovině května 2024. Do deblové soutěže štarsburského tenisového turnaje hraného na antuce nastoupilo šestnáct dvojic. Čínské obhájkyně titulu, Sü I-fan a Jang Čao-süan,[1] do turnaje nezasáhly. Sü zvolila start na souběžně hraném Morocco Open v Rabatu.
Vítězem se stal španělsko-rumunský pár Cristina Bucșová a Monica Niculescuová, který ve finále zdolal americko-indonéskou dvojici Asia Muhammadová a Aldila Sutjiadiová. Po dvousetovém průběhu 3–6 a 6–4 rozhodl až supertiebreak poměrem míčů [10–6], v nemž od stavu [9–1] šampionky proměnily až šestý mečbol. Obě si do žebříčku WTA připsaly 500 bodů a získaly premiérovou společnou trofej. Niculescuová na okruhu WTA Tour vybojovala jedenáctý deblový titul a druhý v úrovni WTA 500. Pro Bucșovou to byl čtvrtý triumf ze čtyřhry WTA a první v kategorii WTA 500.[2][3][4]
Nasazení párů
Nicole Melicharová-Martinezová / 
Ellen Perezová (1. kolo)
Demi Schuursová / 
Luisa Stefaniová (semifinále)
Šúko Aojamová / 
Ljudmyla Kičenoková (1. kolo)- Desirae Krawczyková / Bethanie Matteková-Sandsová (1. kolo)
Pavouk
| Legenda | ||
|
|
|
| První kolo | Čtvrtfinále | Semifinále | Finále | ||||||||||||||||||||||
| 1 | N Melichar-Martinez  E Perez | 4 | 77 | [4] | |||||||||||||||||||||
 L Fernandez  E Routliffe | 6 | 62 | [10] | L Fernandez E Routliffe | 77 | 6 | |||||||||||||||||||
 Ch-č Čan F-s Wu | 6 | 6 | Ch-č Čan F-s Wu | 61 | 3 | ||||||||||||||||||||
| WC |  C Paquet D Parry | 4 | 2 | L Fernandez E Routliffe | 3 | 7 | [9] | ||||||||||||||||||
| 3 |  Š Aojama  L Kičenok | 4 | 62 | A Muhammad A Sutjiadi | 6 | 5 | [11] | ||||||||||||||||||
| A Muhammad A Sutjiadi | 6 | 77 | A Muhammad A Sutjiadi | 6 | 6 | ||||||||||||||||||||
| M Kato N Kičenok | 4 | 2 | E Šibahara  Sin-j Wang | 3 | 3 | ||||||||||||||||||||
| E Šibahara Sin-j Wang | 6 | 6 | A Muhammad A Sutjiadi | 6 | 4 | [6] | |||||||||||||||||||
 M Bouzková  T Mihalíková | 1 | 3 | C Bucșa M Niculescu | 3 | 6 | [10] | |||||||||||||||||||
| C Bucșa M Niculescu | 6 | 6 | C Bucșa M Niculescu | 6 | 6 | ||||||||||||||||||||
| A Krueger S Stephens | 77 | 6 | A Krueger S Stephens | 2 | 3 | ||||||||||||||||||||
| 4 | D Krawczyk B Mattek-Sands | 63 | 3 | C Bucșa M Niculescu | 6 | 6 | |||||||||||||||||||
 U Eikeri  I Neel | 4 | 3 | 2 |  D Schuurs  L Stefani | 1 | 4 | |||||||||||||||||||
 G Olmos A Panova | 6 | 6 | G Olmos A Panova | 2 | 3 | ||||||||||||||||||||
| D Šnajder V Zvonareva | 3 | 5 | 2 | D Schuurs L Stefani | 6 | 6 | |||||||||||||||||||
| 2 | D Schuurs L Stefani | 6 | 7 | ||||||||||||||||||||||
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2024 Internationaux de Strasbourg – Doubles na anglické Wikipedii.
- ↑ WANCKE, Barbara. London | WTA Roundup - Svitolina bags first title back in Strasbourg as Bronzetti lifts the trophy in Rabat. Tennis Threads Magazine [online]. 2023-05-28 [cit. 2024-05-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-05-28. (anglicky)
- ↑ Monica Niculescu și Cristina Bucșa au câștigat titlul în proba de dublu la turneul de la Strasbourg. DIGI Sport [online]. 2024-05-25 [cit. 2024-05-25]. Dostupné online. (rumunsky)
- ↑ Keys cruises past Collins to win Strasbourg title. Women's Tennis Association [online]. 2024-05-25 [cit. 2024-05-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Monica Niculescu a câștigat al unsprezecelea titlu la dublu: „A fost o săptămână grozavă pentru mine, dar și dificilă”. GSP.ro [online]. 2024-05-25 [cit. 2024-05-25]. Dostupné online. (rumunsky)
Externí odkazy
- Internationaux de Strasbourg 2024 – ženská čtyřhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2024-05-21]. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
bendera Indonesia
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
.svg)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
