Internazionali BNL d'Italia 2013 – mužská čtyřhra

Internazionali BNL d'Italia 2013
Vítězové:USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
Finalisté:Indie Mahesh Bhupathi
Indie Rohan Bopanna
Výsledek:6–2, 6–3
Soutěže
mužská dvouhramužská čtyřhra
ženská dvouhraženská čtyřhra
           • 2014 >

Do soutěže mužské čtyřhry na tenisovém turnaji Internazionali BNL d'Italia 2013 nastoupilo dvacet čtyři dvojic. Obhájcem titulu byl španělský pár Marc LópezMarcel Granollers, který ve čtvrtfinále vyřadila mexisko-americká dvojice Santiago González a Scott Lipsky.

Vítězem se stal první pár světa amerických dvojčat BobaMika Bryanových, který ve finále přehrál šestou nasazenou dvojici Indů Maheshe Bhupathiho a Rohana Bopanny po hladkém dvousetovém průběhu 6–2 a 6–3.

Nasazení párů

Všech osm nasazených párů mělo volný los do druhého kola.

  1. USA Bob Bryan / USA Mike Bryan (vítězové)
  2. Španělsko Marcel Granollers / Španělsko Marc López (čtvrtfinále)
  3. Švédsko Robert Lindstedt / Kanada Daniel Nestor (čtvrtfinále)
  4. Pákistán Ajsám Kúreší / Nizozemsko Jean-Julien Rojer (2. kolo)
  5. Bělorusko Max Mirnyj / Rumunsko Horia Tecău (semifinále)
  6. Indie Mahesh Bhupathi / Indie Rohan Bopanna (finále)
  7. Rakousko Alexander Peya / Brazílie Bruno Soares (2. kolo)
  8. Rakousko Jürgen Melzer / Indie Leander Paes (2. kolo)

Pavouk

Legenda

Finálová fáze

Semifinále Finále
1 USA Bob Bryan
 USA Mike Bryan
662[10] 
5 Bělorusko Max Mirnyj
 Rumunsko Horia Tecău
477[3] 
 1 USA Bob Bryan
 USA Mike Bryan
66
 
 6 Indie Mahesh Bhupathi
 Indie Rohan Bopanna
23
6 Indie Mahesh Bhupathi
 Indie Rohan Bopanna
677
  Mexiko Santiago González
 USA Scott Lipsky
363 

Horní polovina

První kolo Druhé kolo Čtvrtfinále Semifinále
 
  1 USA B Bryan
 USA M Bryan
66 
WC Itálie P Lorenzi
 Itálie P Starace
62[10]  WC Itálie P Lorenzi
 Itálie P Starace
14 
  Kypr M Baghdatis
 Argentina JM del Potro
26[8]   1 USA B Bryan
 USA M Bryan
67 
  Francie J Chardy
 Filipíny TC Huey
364     Španělsko D Marrero
 Španělsko F Verdasco
45 
  Španělsko D Marrero
 Španělsko F Verdasco
677    Španělsko D Marrero
 Španělsko F Verdasco
677
  7 Rakousko A Peya
 Brazílie B Soares
364 
   1 USA B Bryan
 USA M Bryan
662[10]
   5 Bělorusko M Mirnyj
 Rumunsko H Tecău
477[3]
  3 Švédsko R Lindstedt
 Kanada D Nestor
66 
WC Itálie F Cipolla
 Itálie F Volandri
64[10]  WC Itálie F Cipolla
 Itálie F Volandri
43 
  Itálie F Fognini
 Slovensko M Kližan
36[6]   3 Švédsko R Lindstedt
 Kanada D Nestor
654
  Rakousko J Knowle
 Slovensko F Polášek
24   5 Bělorusko M Mirnyj
 Rumunsko H Tecău
776 
Alt Česko L Rosol
 Srbsko V Troicki
66  Alt Česko L Rosol
 Srbsko V Troicki
51
  5 Bělorusko M Mirnyj
 Rumunsko H Tecău
76 
 

Dolní polovina

První kolo Druhé kolo Čtvrtfinále Semifinále
 
  6 Indie M Bhupathi
 Indie R Bopanna
66 
  USA J Isner
 USA S Querrey
5710[10]    Spojené království D Inglot
 Spojené království J Marray
23 
  Spojené království D Inglot
 Spojené království J Marray
768[12]   6 Indie M Bhupathi
 Indie R Bopanna
w/o 
  Česko T Berdych
 Česko R Štěpánek
66     Česko T Berdych
 Česko R Štěpánek
 
  Itálie D Bracciali
 Itálie A Seppi
42    Česko T Berdych
 Česko R Štěpánek
76
  4 Pákistán A Kúrší
 Nizozemsko J-J Rojer
54 
   6 Indie M Bhupathi
 Indie R Bopanna
677
     Mexiko S González
 USA S Lipsky
363
  8 Rakousko J Melzer
 Indie L Paes
6463 
  Bulharsko G Dimitrov
 Dánsko F Nielsen
43    Mexiko S González
 USA S Lipsky
7777 
  Mexiko S González
 USA S Lipsky
66     Mexiko S González
 USA S Lipsky
16[10]
  Polsko M Fyrstenberg
 Polsko M Matkowski
775[4]   2 Španělsko M Granollers
 Španělsko M López
64[6] 
  Francie J Benneteau
 Srbsko N Zimonjić
637[10]    Francie J Benneteau
 Srbsko N Zimonjić
477[8]
  2 Španělsko M Granollers
 Španělsko M López
664[10] 
 

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2013 Internazionali BNL d'Italia – Men's Doubles na anglické Wikipedii.


Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“