Internazionali BNL d'Italia 2016

Internazionali BNL d'Italia 2016
Datum9.15. května 2016
Ročník73.
MístoŘím, Itálie
KategorieATP World Tour Masters 1000
KategorieWTA Premier 5
Dotace4 300 755 EUR
2 399 000 EUR
Soutěže56 dvouhra / 24 čtyřhra (muži)
56 dvouhra / 28 čtyřhra (ženy)
Povrchantuka / venku
Vítězové
mužská dvouhra
Spojené království Andy Murray
ženská dvouhra
USA Serena Williamsová
mužská čtyřhra
USA Bob Bryan / USA Mike Bryan
ženská čtyřhra
Švýcarsko Martina Hingisová / Indie Sania Mirzaová
Internazionali BNL d'Italia
2015
2017 >
 

Internazionali BNL d'Italia 2016, známý také pod názvy Italian Open 2016 nebo Rome Masters 2016, byl společný tenisový turnaj mužského okruhu ATP World Tour a ženského okruhu WTA Tour, hraný v areálu Foro Italico na otevřených antukových dvorcích. Konal se mezi 9. až 15. květnem 2016 v italské metropoli Římě jako sedmdesátý třetí ročník turnaje.

Mužská polovina se po grandslamu řadila do druhé nejvyšší kategorie okruhu ATP World Tour Masters 1000 a její dotace činila 4 300 755 eur. Ženská část měla rozpočet 2 399 000 eur a byla součástí kategorie WTA Premier 5.

Nejvýše nasazenými hráči v soutěžích dvouher se stali světové jedničky Srb Novak Djoković a Američanka Serena Williamsová, kteří prošli do finálových duelů. Jako poslední přímí účastníci do dvouher nastoupili 52. německý hráč pořadí Alexander Zverev a 62. žena klasifikace Anna-Lena Friedsamová z Německa.[1][2]

V den 29. narozenin získal trofej z mužské dvouhry Skot Andy Murray a v sérii ATP World Tour Masters 1000 dobyl dvanáctou trofej.[3] Vrátil se také na druhé místo světové klasifikace. Čtvrtý titul na Rome Masters získala Serena Williamsová, což představovalo jubilejní sedmdesátáou singlovou trofej na okruhu WTA Tour.[4] Přímý boj o titul znamenal první ryze americké finále na antuce WTA Tour po 14 letech, když naposledy předtím se v této fázi antukového turnaje utkaly Serena a Venus Williamsovy na French Open 2002.[5] Mužský debl ovládl americký bratrský pár Bob a Mike Bryanovi, který čtvrtou trofejí z Říma získal rekordní sto dvanáctý společný titul a třicátý šestý v sérii Masters.[6] Společnou premiérovou trofej z červené antuky si v ženské čtyřhře připsal nejlepší světový švýcarsko-indický pár Martina Hingisová a Sania Mirzaová, přezdívaný „Santina“.[7]

Italka Flavia Pennettaová ukončila profesionální kariéru na konci sezóny 2015. Rozloučení proběhlo během římského turnaje 10. května 2016 na Pietrangeliho dvorci.[8] I přes půlroční neaktivitu se ve vydání žebříčku z 16. května 2016 vrátila do první světové desítky, a to na 10. příčku.

Rozdělení bodů a finančních odměn

Rozdělení bodů

Soutěžvítězovéfinalistésemifinalistéčtvrtfinalisté16 v kole32 v kole64 v koleQQ2Q1
dvouhra mužů100060036018090451025160
čtyřhra mužů0
dvouhra žen900585350190105601030201
čtyřhra žen5

Finanční odměny

Soutěžvítězovéfinalistésemifinalistéčtvrtfinalisté16 v kole32 v kole64 v koleQ2Q1
dvouhra mužů[2][9]€717 315€351 715€177 015€90 010€46 740€24 640€13 305€3 065€1 565
dvouhra žen[1][10]€432 100€215 950€107 860€49 680€24 630€12 645€6 500€3 620€1 860
čtyřhra mužů[11]€222 150€108 750€54 550€28 000€14 470€7 640
čtyřhra žen[12]€123 700€62 470€30 920€15 565€7 860€3 895
částka ve čtyřhrách je uvedena na pár

Dvouhra mužů

Nasazení

StátHráč[2]ATPNasazení
SrbskoSrbsko SrbskoNovak Djoković1.1.
Spojené královstvíSpojené království Spojené královstvíAndy Murray2.2.
ŠvýcarskoŠvýcarsko ŠvýcarskoRoger Federer3.3.
ŠvýcarskoŠvýcarsko ŠvýcarskoStan Wawrinka4.4.
ŠpanělskoŠpanělsko ŠpanělskoRafael Nadal5.5.
JaponskoJaponsko JaponskoKei Nišikori6.6.
FrancieFrancie Francie Jo-Wilfried Tsonga 7. 7.
ČeskoČesko ČeskoTomáš Berdych8.8.
ŠpanělskoŠpanělsko ŠpanělskoDavid Ferrer9.9.
KanadaKanada KanadaMilos Raonic10.10.
FrancieFrancie FrancieRichard Gasquet12.11.
BelgieBelgie BelgieDavid Goffin13.12.
RakouskoRakousko RakouskoDominic Thiem14.13.
FrancieFrancie FrancieGaël Monfils15.14.
ŠpanělskoŠpanělsko ŠpanělskoRoberto Bautista Agut17.15.
Jižní AfrikaJižní Afrika Jižní AfrikaKevin Anderson19.16.
Žebříček ATP k 2. květnu 2016

Jiné formy účasti

Následující hráči obdrželi divokou kartu do hlavní soutěže:

Následující hráči postoupili z kvalifikace[2]:

Následující hráč postoupil z kvalifikace jako tzv. šťastný poražený:

Odhlášení

před zahájením turnaje
v průběhu turnaje

Skrečování

Mužská čtyřhra

Nasazení

StátHráč[11]StátHráč[11]ATPNasazení
FrancieFrancie FranciePierre-Hugues HerbertFrancieFrancie FrancieNicolas Mahut7.1.
ChorvatskoChorvatsko ChorvatskoIvan DodigBrazílieBrazílie BrazílieMarcelo Melo11.2.
NizozemskoNizozemsko NizozemskoJean-Julien RojerRumunskoRumunsko RumunskoHoria Tecău11.3.
Spojené královstvíSpojené království Spojené královstvíJamie MurrayBrazílieBrazílie BrazílieBruno Soares11.4.
USAUSA USABob BryanUSAUSA USAMike Bryan15.5.
IndieIndie IndieRohan BopannaRumunskoRumunsko RumunskoFlorin Mergea24.6.
RakouskoRakousko RakouskoAlexander PeyaSrbskoSrbsko SrbskoNenad Zimonjić40.7.
KanadaKanada KanadaVasek PospisilUSAUSA USAJack Sock42.8.
Žebříček ATP k 2. květnu 2016; číslo je součtem žebříčkového postavení obou členů páru

Jiné formy účasti

Následující páry obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:

Následující páry nastoupily z pozice náhradníka:

Odhlášení

před zahájením turnaje

Skrečování

Ženská dvouhra

Nasazení

StátHráčka[1]WTANasazení
USAUSA USASerena Williamsová1.1.
NěmeckoNěmecko NěmeckoAngelique Kerberová3.2.
ŠpanělskoŠpanělsko ŠpanělskoGarbiñe Muguruzaová4.3.
BěloruskoBělorusko BěloruskoViktoria Azarenková5.4.
ČeskoČesko ČeskoPetra Kvitová6.5.
RumunskoRumunsko RumunskoSimona Halepová7.6.
ItálieItálie ItálieRoberta Vinciová8.7.
ŠpanělskoŠpanělsko ŠpanělskoCarla Suárezová Navarrová11.8.
RuskoRusko RuskoSvětlana Kuzněcovová12.9.
ČeskoČesko ČeskoLucie Šafářová13.10.
ŠvýcarskoŠvýcarsko ŠvýcarskoTimea Bacsinszká15.11.
USAUSA USAVenus Williamsová16.12.
SrbskoSrbsko SrbskoAna Ivanovićová17.13.
ItálieItálie ItálieSara Erraniová18.14.
UkrajinaUkrajina UkrajinaElina Svitolinová19.15.
ČeskoČesko ČeskoKarolína Plíšková20.16.
Žebříček WTA k 2. květnu 2016

Jiné formy účasti

Následující hráčky obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:

Následující hráčky postoupily z kvalifikace:

Odhlášení

před zahájením turnaje

Ženská čtyřhra

Nasazení

StátHráčka[12]StátHráčka[12]WTANasazení
ŠvýcarskoŠvýcarsko ŠvýcarskoMartina HingisováIndieIndie IndieSania Mirzaová2.1.
USAUSA USABethanie Matteková-SandsováČeskoČesko ČeskoLucie Šafářová8.2.
MaďarskoMaďarsko MaďarskoTímea BabosováKazachstánKazachstán KazachstánJaroslava Švedovová16.3.
ČeskoČesko ČeskoAndrea HlaváčkováČeskoČesko ČeskoLucie Hradecká21.4.
FrancieFrancie FrancieCaroline GarciaováFrancieFrancie FrancieKristina Mladenovicová22.5.
Čínská Tchaj-pejČínská Tchaj-pej Čínská Tchaj-pejČan Jung-žanNěmeckoNěmecko NěmeckoAnna-Lena Grönefeldová34.6.
RuskoRusko RuskoJekatěrina MakarovováRuskoRusko RuskoJelena Vesninová39.7.
NěmeckoNěmecko NěmeckoJulia GörgesováČeskoČesko ČeskoKarolína Plíšková40.8.
Žebříček WTA k 2. květnu 2016; číslo je součtem žebříčkového postavení obou členů páru

Jiné formy účasti

Následující páry obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:

Přehled finále

Mužská dvouhra

Podrobnější informace naleznete v článku Internazionali BNL d'Italia 2016 – mužská dvouhra.

Ženská dvouhra

Podrobnější informace naleznete v článku Internazionali BNL d'Italia 2016 – ženská dvouhra.

Mužská čtyřhra

Podrobnější informace naleznete v článku Internazionali BNL d'Italia 2016 – mužská čtyřhra.

Ženská čtyřhra

Podrobnější informace naleznete v článku Internazionali BNL d'Italia 2016 – ženská čtyřhra.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2016 Internazionali BNL d'Italia na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f Internazionali BNL d'Italia 2016 – ženská dvouhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2016-05-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e Internazionali BNL d'Italia 2016 – mužská dvouhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2016-05-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Murray v Montrealu ukončil sérii porážek s Djokovičem a má 11. titul z Masters. Tenisportal.cz [online]. 2016-05-15 [cit. 2016-05-16]. Dostupné online. 
  4. ZABLOUDIL, Luboš. Serena po devíti měsících ukončila čekání na 70. titul. Tenisportal.cz [online]. 2016-05-15 [cit. 2016-05-16]. Dostupné online. 
  5. AFP. Williams v Keys in first all-US clay final since 2002. Daily Mail [online]. 2016-05-14 [cit. 2016-05-16]. Dostupné online. 
  6. ATP Staff. hBryans lift their third trophy of the 2016 season [online]. ATP World Tour, Inc., 2016-05-15 [cit. 2016-05-16]. Dostupné online. 
  7. Santina Survive Russians For Rome Title [online]. WTA Tour, Inc., 2016-05-15 [cit. 2016-05-16]. Dostupné online. 
  8. Best Moments From Pennetta’s Celebration [online]. 2006-05-11 [cit. 2016-05-14]. Dostupné online. 
  9. Internazionali BNL d'Italia 2016 – kvalifikace mužské dvouhry [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2016-05-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Internazionali BNL d'Italia 2016 – kvalifikace ženské dvouhry [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2016-05-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. a b c Internazionali BNL d'Italia 2016 – mužská čtyřhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2016-05-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. a b c Internazionali BNL d'Italia 2016 – ženská čtyřhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2016-05-10]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of South Africa.svg

Vlajka Jihoafrické republiky

Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker

     zelená rendered as RGB 000 119 073Pantone 3415 C
     žlutá rendered as RGB 255 184 028Pantone 1235 C
     červená rendered as RGB 224 060 049Pantone 179 C
     modrá rendered as RGB 000 020 137Pantone Reflex Blue C
     bílá rendered as RGB 255 255 255
     černá rendered as RGB 000 000 000
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.