Internazionali BNL d'Italia 2016 – ženská čtyřhra

Internazionali BNL d'Italia 2016
VítězkyŠvýcarsko Martina Hingisová
Indie Sania Mirzaová
FinalistkyRusko Jekatěrina Makarovová
Rusko Jelena Vesninová
Výsledek6–1, 6–7(5–7), [10–3]
Soutěže
mužská dvouhramužská čtyřhra
ženská dvouhraženská čtyřhra
2015 •• 2017 >

Do soutěže ženské čtyřhry na tenisovém turnaji Internazionali BNL d'Italia 2016 nastoupilo dvacet osm dvojic. Obhájcem titulu byl maďarsko-francouzský pár Tímea Babosová a Kristina Mladenovicová, jehož členky nestartují společně. Babosová nastoupila po boku Kazašky Jaroslava Švedovové, aby ve čtvrtfinále podlehly rumunské dvojici Irina-Camelia Beguová a Monica Niculescuová. Spoluhráčkou Mladenovicové se stala krajanka Caroline Garciaová, s níž skončila ve čtvrtfinále na raketách HlaváčkovéHradeckou.

Vítězem čtyřhry se stal nejlepší světový švýcarsko-indický pár Martina Hingisová a Sania Mirzaová, který ve finále zdolal ruské turnajové sedmičky Jekatěrinu Makarovou s Jelenou Vesninovou po setech 6–1, 6–7 a rozhodujícím supertiebreaku [10–3].

Obě šampionky si do žebříčku WTA připsaly 900 bodů. Hingisová vybojovala padesátý pátý deblový titul na okruhu WTA Tour a pro Mirzaovou to byl třicátý šestsedmý triumf. Společně vyhrály během předešlého roku jedenáctý turnaj, pátý v probíhající sezóně a celkově čtrnáctý.[1]

Vítězný pár, přezdívaný „Santina“, tak dosáhl na svůj vůbec první triumf z červené antuky. Naposledy předtím vyhrál na únorovém St. Petersburg Ladies Trophy 2016.[1]

Nasazení párů

Čtyři nejvýše nasazené páry obdržely volný los do druhého kola.

  1. Švýcarsko Martina Hingisová / Indie Sania Mirzaová (vítězky)
  2. USA Bethanie Matteková-Sandsová / Česko Lucie Šafářová (2. kolo)
  3. Maďarsko Tímea Babosová / Kazachstán Jaroslava Švedovová (čtvrtfinále)
  4. Česko Andrea Hlaváčková / Česko Lucie Hradecká (semifinále)
  5. Francie Caroline Garciaová / Francie Kristina Mladenovicová (čtvrtfinále)
  6. Čínská Tchaj-pej Čan Jung-žan / Německo Anna-Lena Grönefeldová (2. kolo)
  7. Rusko Jekatěrina Makarovová / Rusko Jelena Vesninová (finále)
  8. Německo Julia Görgesová / Česko Karolína Plíšková (2. kolo)

Pavouk

Legenda

Finálová fáze

Semifinále Finále
1 Švýcarsko Martina Hingisová
 Indie Sania Mirzaová
66 
  Rumunsko Irina-Camelia Beguová
 Rumunsko Monica Niculescuová
34 
 1 Švýcarsko Martina Hingisová
 Indie Sania Mirzaová
665[10]
 
 7 Rusko Jekatěrina Makarovová
 Rusko Jelena Vesninová
177[3]
4 Česko Andrea Hlaváčková
 Česko Lucie Hradecká
25
7 Rusko Jekatěrina Makarovová
 Rusko Jelena Vesninová
67 

Horní polovina

První kolo Druhé kolo Čtvrtfinále Semifinále
 
  1 Švýcarsko M Hingis
 Indie S Mirza
66 
 Čínská Tchaj-pej Sie S-w
 Gruzie O Kalašnikova
665[10]   Čínská Tchaj-pej Sie S-w
 Gruzie O Kalašnikova
33 
 Argentina M Irigoyen
 Polsko A Rosolska
277[6]   1 Švýcarsko M Hingis
 Indie S Mirza
66 
 USA R Atawo
 USA A Spears
66    USA R Atawo
 USA A Spears
42 
 Čína Liang Č
 Čína Wang J-f
23   USA R Atawo
 USA A Spears
66
WC Itálie K Knapp
 Itálie F Schiavone
21  8 Německo J Görges
 Česko Ka Plíšková
43 
8 Německo J Görges
 Česko Ka Plíšková
66   1 Švýcarsko M Hingis
 Indie S Mirza
66
    Rumunsko I-C Begu
 Rumunsko M Niculescu
34
  3 Maďarsko T Babos
 Kazachstán J Švedova
66 
 Čína Sü I-f
 Čína Čeng S-s
63[5]  WC Itálie C Giovine
 Itálie A Moratelli
32 
WC Itálie C Giovine
 Itálie A Moratelli
06[10]   3 Maďarsko T Babos
 Kazachstán J Švedova
643
WC Rusko S Kuzněcova
 Rusko A Pavljučenkova
63[7]    Rumunsko I-C Begu
 Rumunsko M Niculescu
776 
 Rumunsko I-C Begu
 Rumunsko M Niculescu
46[10]   Rumunsko I-C Begu
 Rumunsko M Niculescu
277[10]
 Čínská Tchaj-pej Čuang Ť-ž
 Chorvatsko D Jurak
21  6 Čínská Tchaj-pej Čan J-ž
 Německo A-L Grönefeld
661[8] 
6 Čínská Tchaj-pej Čan J-ž
 Německo A-L Grönefeld
66 

Dolní polovina

První kolo Druhé kolo Čtvrtfinále Semifinále
5 Francie C Garcia
 Francie K Mladenovic
60[11] 
 Nizozemsko M Krajicek
 Česko B Strýcová
16[9]  5 Francie C Garcia
 Francie K Mladenovic
771[10] 
 Polsko K Jans-Ignacik
 Německo T Maria
611   Španělsko A Medina Garrigues
 Španělsko A Parra Santonja
646[7] 
 Španělsko A Medina Garrigues
 Španělsko A Parra Santonja
776   5 Francie C Garcia
 Francie K Mladenovic
44 
 Španělsko L Arruabarrena
 Itálie S Errani
64[10]   4 Česko A Hlaváčková
 Česko L Hradecká
66 
 USA V King
 Rusko A Kudrjavceva
26[5]   Španělsko L Arruabarrena
 Itálie S Errani
41
  4 Česko A Hlaváčková
 Česko L Hradecká
66 
   4 Česko A Hlaváčková
 Česko L Hradecká
25
7 Rusko J Makarova
 Rusko J Vesnina
66   7 Rusko J Makarova
 Rusko J Vesnina
67
 Ukrajina L Kičenok
 Ukrajina O Savčuk
43  7 Rusko J Makarova
 Rusko J Vesnina
7765[12] 
 Kanada G Dabrowski
 Austrálie An Rodionova
32   Nizozemsko K Bertens
 Švédsko J Larsson
6577[10] 
 Nizozemsko K Bertens
 Švédsko J Larsson
66   7 Rusko J Makarova
 Rusko J Vesnina
66
WC USA S Williams
 USA V Williams
15    Slovinsko A Klepač
 Slovinsko K Srebotnik
24 
 Slovinsko A Klepač
 Slovinsko K Srebotnik
67   Slovinsko A Klepač
 Slovinsko K Srebotnik
66
  2 USA B Mattek-Sands
 Česko L Šafářová
34 
 

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2016 Internazionali BNL d'Italia – Women's Doubles na anglické Wikipedii.

  1. a b Santina Survive Russians For Rome Title [online]. WTA Tour, Inc., 2016-05-15 [cit. 2016-05-16]. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Internazionali BNL d'Italia 2016 – ženská čtyřhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2016-05-13]. Dostupné online. (anglicky) 

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of Georgia (Pantone).svg
Georgian flag in Pantone MS.
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia