Internazionali BNL d'Italia 2019
| Internazionali BNL d'Italia 2019 | |
|---|---|
| Datum | 12.–19. května 2019 |
| Ročník | 76. |
| Místo | Řím, Itálie |
| Dějiště | Foro Italico |
| Kategorie | ATP Tour Masters 1000 |
| Kategorie | WTA Premier 5 |
| Dotace | 5 791 280 EUR (muži) 3 452 538 EUR (ženy) |
| Prize money | 5 207 405 EUR (muži) 3 151 788 EUR (ženy) |
| Soutěže | 56 dvouhra / 24 čtyřhra (muži) 56 dvouhra / 28 čtyřhra (ženy) |
| Povrch | antuka / venku |
| Vítězové | |
| mužská dvouhra | |
 Rafael Nadal | |
| ženská dvouhra | |
 Karolína Plíšková | |
| mužská čtyřhra | |
 Juan Sebastián Cabal / Robert Farah | |
| ženská čtyřhra | |
 Viktoria Azarenková /  Ashleigh Bartyová | |
| Internazionali BNL d'Italia | |
< 2018 2020 > | |
Internazionali BNL d'Italia 2019, známý také pod názvy Italian Open 2019 nebo Rome Masters 2019, byl společný tenisový turnaj mužského okruhu ATP Tour a ženského okruhu WTA Tour, hraný v areálu Foro Italico na otevřených antukových dvorcích. Konal se mezi 12. až 19. květnem 2019 v italské metropoli Římě jako sedmdesátý šestý ročník turnaje.
Mužská polovina se po grandslamu a Turnaji mistrů řadila do třetí nejvyšší kategorie okruhu ATP Tour Masters 1000 a její dotace činila 5 791 280 eur. Ženská část disponovala rozpočtem 3 452 538 eur a byla součástí kategorie WTA Premier 5.
Nejvýše nasazenými hráči v soutěžích dvouher se stali světové jedničky, Srb Novak Djoković a Japonka Naomi Ósakaová . Jako poslední přímí účastníci do dvouher nastoupili 47. hráč pořadí Ital Andreas Seppi a 47. žena klasifikace Alison Riskeová ze Spojených států.[1][2]
Devátá trofej z Rome Masters a osmdesátá první na okruhu ATP Tour znamenala pro světovou dvojku Rafaela Nadala zvládnutou obhajobu a první titul po devítiměsíčním čekání. Celkově 34. turnajovou výhrou v sérii Masters se Španěl na čele statistik po týdnu odpoutal od poraženého finalisty, a druhého v pořadí, Djokoviće.[3] Třináctý singlový titul na okruhu WTA Tour a třetí antukový vybojovala 27letá Češka Karolína Plíšková, která se posunula na 2. příčku žebříčku WTA.[4]
Trofej v mužském deblu obhájil pár Kolumbijců Juan Sebastián Cabal a Robert Farah, kteří získali třináctou společnou trofej a druhou v sérii Masters.[5] Premiérový společný titul z ženské čtyřhry si odvezla bělorusko-australská dvojice Viktoria Azarenková a Ashleigh Bartyová. Australanka soutěž ovládla podruhé v řadě.[6]
Z šesti vítězů tak čtyři obhájili trofeje z Rome Masters 2018.
Rozdělení bodů a finančních odměn
Rozdělení bodů
| Soutěž | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 32 v kole | 64 v kole | Q | Q2 | Q1 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| dvouhra mužů[2][7] | 1000 | 600 | 360 | 180 | 90 | 45 | 10 | 25 | 16 | 0 |
| čtyřhra mužů[8] | 0 | — | — | — | — | |||||
| dvouhra žen[1][9] | 900 | 585 | 350 | 190 | 105 | 60 | 1 | 30 | 20 | 1 |
| čtyřhra žen[10] | 1 | — | — | — | — |
Finanční odměny
| Soutěž | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 32 v kole | 64 v kole | Q2 | Q1 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| dvouhra mužů[2][7] | 958 055 € | 484 950 € | 248 745 € | 128 200 € | 64 225 € | 33 635 € | 18 955 € | 7 255 € | 3 630 € |
| dvouhra žen[1][9] | 523 858 € | 261 802 € | 130 774 € | 60 240 € | 29 866 € | 15 330 € | 7 879 € | 4 385 € | 2 256 € |
| čtyřhra mužů[8] | 284 860 € | 139 020 € | 69 680 € | 35 510 € | 18 730 € | 10 020 € | — | — | — |
| čtyřhra žen[10] | 149 964 € | 75 744 € | 37 491 € | 18 872 € | 9 532 € | 4 724 € | — | — | — |
| částka ve čtyřhrách je uvedena na pár | |||||||||
Dvouhra mužů
Nasazení
| Stát | Hráč[2] | ATP | Nasazení |
|---|---|---|---|
 Srbsko | Novak Djoković | 1. | 1. |
| Španělsko | Rafael Nadal | 2. | 2. |
 Švýcarsko | Roger Federer | 3. | 3. |
 Německo | Alexander Zverev | 5. | 4. |
 Rakousko | Dominic Thiem | 4. | 5. |
 Japonsko | Kei Nišikori | 6. | 6. |
 Argentina | Juan Martín del Potro | 9. | 7. |
 Řecko | Stefanos Tsitsipas | 7. | 8. |
 Chorvatsko | Marin Čilić | 10. | 9. |
 Itálie | Fabio Fognini | 12. | 10. |
 Rusko | Karen Chačanov | 13. | 11. |
| Rusko | Daniil Medveděv | 14. | 12. |
| Chorvatsko | Borna Ćorić | 15. | 13. |
 Gruzie | Nikoloz Basilašvili | 18. | 14. |
 Francie | Gaël Monfils | 16. | 15. |
| Itálie | Marco Cecchinato | 19. | 16. |
| Žebříček ATP k 13. květnu 2019 | |||
Jiné formy účasti
Následující hráči obdrželi divokou kartu do hlavní soutěže[11]:
Andrea Basso- Matteo Berrettini
- Jannik Sinner
- Lorenzo Sonego
Následující hráč nastoupil do hlavní soutěže pod žebříčkovou ochranou:
Následující hráči postoupili z kvalifikace[2]:
Dan Evans
Taylor Fritz
Jošihito Nišioka- Cameron Norrie
Benoît Paire
Albert Ramos-Viñolas
Casper Ruud
Odhlášení
- před zahájením turnaje
Kevin Anderson → nahradil jej 
Michail Kukuškin- John Isner → nahradil jej
Radu Albot 
Milos Raonic → nahradil jej 
Jan-Lennard Struff
- v průběhu turnaje
Mužská čtyřhra
Nasazení
| Stát | Hráč[8] | Stát | Hráč[8] | ATP | Nasazení |
|---|---|---|---|---|---|
 Polsko | Łukasz Kubot |  Brazílie | Marcelo Melo | 11. | 1. |
 Spojené království | Jamie Murray | Brazílie | Bruno Soares | 17. | 2. |
| Kolumbie | Juan Sebastián Cabal | Kolumbie | Robert Farah | 20. | 3. |
| Chorvatsko | Nikola Mektić | Chorvatsko | Franko Škugor | 23. | 4. |
| Rakousko | Oliver Marach | Chorvatsko | Mate Pavić | 25. | 5. |
 Jižní Afrika | Raven Klaasen |  Nový Zéland | Michael Venus | 29. | 6. |
 USA | Bob Bryan | USA | Mike Bryan | 31. | 7. |
 Finsko | Henri Kontinen | Austrálie | John Peers | 35. | 8. |
| Žebříček ATP k 6. květnu 2019; číslo je součtem žebříčkového postavení obou členů páru | |||||
Jiné formy účasti
Následující páry obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
- Filippo Baldi / Andrea Pellegrino
- Simone Bolelli / Andreas Seppi
- Marco Cecchinato / Lorenzo Sonego
Následující pár nastoupil z pozice náhradníka::
Odhlášení
- před zahájením turnaje
- v průběhu turnaje
Ženská dvouhra
Nasazení
| Stát | Hráčka[1] | WTA | Nasazení |
|---|---|---|---|
| Japonsko | Naomi Ósakaová | 1. | 1. |
| Česko | Petra Kvitová | 2. | 2. |
 Rumunsko | Simona Halepová | 3. | 3. |
| Česko | Karolína Plíšková | 5. | 4. |
 Ukrajina | Elina Svitolinová | 6. | 5. |
 Nizozemsko | Kiki Bertensová | 7. | 6. |
| USA | Sloane Stephensová | 8. | 7. |
| Austrálie | Ashleigh Bartyová | 9. | 8. |
| Bělorusko | Aryna Sabalenková | 10. | 9. |
| USA | Serena Williamsová | 11. | 10. |
 Dánsko | Caroline Wozniacká | 12. | 11. |
 Lotyšsko | Anastasija Sevastovová | 13. | 12. |
 Estonsko | Anett Kontaveitová | 14. | 13. |
 Čína | Wang Čchiang | 15.. | 14. |
| Německo | Julia Görgesová | 17. | 16. |
| Žebříček WTA k 6. květnu 2019 | |||
Jiné formy účasti
Následující hráčky obdržely divokou kartu do hlavní soutěže[11]:
Následující hráčky postoupily z kvalifikace:
- Mona Barthelová
Irina-Camelia Beguová- Alizé Cornetová
Polona Hercogová- Kristina Mladenovicová
Rebecca Petersonová
Maria Sakkariová- Tamara Zidanšeková
TNásledující hráčka postoupila z kvalifikace jako tzv. šťastná poražená:
Odhlášení
- před zahájením turnaje
- Bianca Andreescuová → nahradila ji Johanna Kontaová
- Camila Giorgiová → nahradila ji
Barbora Strýcová - Angelique Kerberová → nahradila ji Alison Riskeová
Maria Šarapovová → nahradila ji 
Viktória Kužmová
Donna Vekićová → nahradila ji Amanda Anisimovová
- v průběhu turnaje
- Naomi Ósakaová (poranění pravé ruky)
- Serena Williamsová (poranění levého kolena)[1]
Skrečování
- Alizé Cornetová (poranění pravého stehna)
- Julia Görgesová (poranění pravého stehna)
- Petra Kvitová (poranění levého lýtka)
- Garbiñe Muguruzaová (poranění levého stehna)
Jeļena Ostapenková (viróza)
Caroline Wozniacká (poranění levé dolní končetiny)[1]
Ženská čtyřhra
Nasazení
| Stát | Hráčka[10] | Stát | Hráčka[10] | WTA | Nasazení |
|---|---|---|---|---|---|
| Česko | Barbora Krejčíková | Česko | Kateřina Siniaková | 3 | 1 |
| USA | Nicole Melicharová | Česko | Květa Peschkeová | 25 | 2 |
| Austrálie | Samantha Stosurová | Čína | Čang Šuaj | 28 | 3 |
 Belgie | Elise Mertensová | Bělorusko | Aryna Sabalenková | 29 | 4 |
 Čínská Tchaj-pej | Sie Šu-wej | Česko | Barbora Strýcová | 30 | 5 |
 Kanada | Gabriela Dabrowská | Čína | Sü I-fan | 30 | 6 |
| Čínská Tchaj-pej | Čan Chao-čching | Čínská Tchaj-pej | Latisha Chan | 32 | 7 |
| Německo | Anna-Lena Grönefeldová | Nizozemsko | Demi Schuursová | 35 | 8 |
| Žebříček WTA k 6. květnu 2019; číslo je součtem žebříčkového postavení obou členů páru | |||||
Jiné formy účasti
Následující páry obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
- Deborah Chiesaová / Jasmine Paoliniová
- Sara Erraniová / Martina Trevisanová
- Anastasia Grymalská / Giorgia Marchettiová
Odhlášení
- v průběhu turnaje
- Anastasija Pavljučenkovová (nespecifikované důvody)
Přehled finále
Mužská dvouhra
- Rafael Nadal vs.
Novak Djoković, 6–0, 4–6, 6–1 (vzájemné soupeření)
Ženská dvouhra
- Karolína Plíšková vs. Johanna Kontaová, 6–3, 6–4
Mužská čtyřhra
Juan Sebastián Cabal / Robert Farah vs. Raven Klaasen / 
Michael Venus, 6–1, 6–3
Ženská čtyřhra
Viktoria Azarenková / 
Ashleigh Bartyová vs. Anna-Lena Grönefeldová / 
Demi Schuursová, 4–6, 6–0, [10–3]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2019 Italian Open (tennis) na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f Ženská dvouhra na Internazionali BNL d'Italia 2019 [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2019-05-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e Internazionali BNL d'Italia 2019 – mužská dvouhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2019-05-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Nadal zdolal Djokoviče, podeváté dobyl Řím a má rekordní 34. titul z Masters [online]. TenisPortal.cz, 2019-05-19 [cit. 2019-05-20]. Dostupné online.
- ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Plíšková v Římě porazila Kontaovou a získala svou nejcennější antukovou trofej! [online]. TenisPortal.cz, 2019-05-19 [cit. 2019-05-20]. Dostupné online.
- ↑ Jonathon Braden. Comeback Colombians: Cabal/Farah Repeat As Rome Champs [online]. ATP Tour, Inc., 2019-05-19 [cit. 2019-05-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 'We kept pushing until the end': Azarenka and Barty blast to Rome doubles title [online]. WTA Tour, Inc., 2019-05-19 [cit. 2019-05-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Internazionali BNL d'Italia 2019 – kvalifikace mužské dvouhry [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2019-05-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Internazionali BNL d'Italia 2019 – mužská čtyřhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2019-05-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Kvalifikace ženské dvouhry na Internazionali BNL d'Italia 2019 [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2019-05-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Ženská čtyřhra na Internazionali BNL d'Italia 2019 [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2019-05-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Queste le Wild Cardgia Assegnate per il Main Draw [online]. Internazionali BNL D'Italia [cit. 2019-05-05]. Dostupné online. (italsky)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
.svg)
.svg)
.svg)
Georgian flag in Pantone MS.
.svg)
.svg)
Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
| zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
| žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
| červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
| modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
| bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
| černá | rendered as RGB 0 0 0 |
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Finská vlajka
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
