Internazionali BNL d'Italia 2020
| Internazionali BNL d'Italia 2020 | |
|---|---|
| Datum | 14.–21. září 2020 |
| Ročník | 77. |
| Místo | Řím, Itálie |
| Dějiště | Foro Italico |
| Kategorie | ATP Tour Masters 1000 |
| Kategorie | WTA Premier 5 |
| Dotace | 3 854 000 EUR (muži) 1 692 169 EUR (ženy) |
| Prize money | 3 465 045 EUR (muži) |
| Ředitel | Sergio Palmieri |
| Soutěže | 56 dvouhra / 32 čtyřhra (muži) 56 dvouhra / 28 čtyřhra (ženy) |
| Povrch | antuka / venku |
| Vítězové | |
| mužská dvouhra | |
 Novak Djoković | |
| ženská dvouhra | |
 Simona Halepová | |
| mužská čtyřhra | |
 Marcel Granollers /  Horacio Zeballos | |
| ženská čtyřhra | |
 Sie Šu-wej /  Barbora Strýcová | |
| Internazionali BNL d'Italia | |
< 2019 2021 > | |
Internazionali BNL d'Italia 2020, známý také pod názvy Italian Open 2020 nebo Rome Masters 2020, byl společný tenisový turnaj mužského okruhu ATP Tour a ženského okruhu WTA Tour, hraný v areálu Foro Italico na otevřených antukových dvorcích. Konal se mezi 14. až 21. zářím 2020 v italské metropoli Římě jako sedmdesátý sedmý ročník turnaje.
Mužská polovina se po grandslamu a Turnaji mistrů řadila do třetí nejvyšší kategorie okruhu ATP Tour Masters 1000 a její dotace činí 3 854 000 eur. Ženská část disponovala rozpočtem 1 692 169 eur a byla součástí kategorie Premier 5.
Nejvýše nasazenými hráči v soutěžích dvouher se stali světová jednička Novak Djoković ze Srbska a mezi ženami druhá žena klasifikace Simona Halepová z Rumunska. Jako poslední přímí účastníci do dvouher nastoupili 48. hráč pořadí Japonec Jošihito Nišioka a 57. žena klasifikace Ajla Tomljanovićová z Austrálie.[1][2]
Původní hrací termín 11.–17. května 2020 byl kvůli přerušení sezóny pro pandemii koronaviru přesunut na 20.–26. září, do týdne před French Open. Srpnová úprava okruhu ATP Tour pak vyřadila Mutua Madrid Open z kalendáře sezóny pro neuspokojivý průběh pandemie ve Španělsku. Římští organizátoři byli nuceni turnaj přeložit o týden dopředu, do uvolněného okna, na 14.–21. září 2020. Za Řím byly nasazeny mužský Hamburg European Open a ženský Internationaux de Strasbourg, které se staly poslední přípravou před pařížským grandslamem.[3][4]
Osmdesátý první singlový titul na okruhu ATP Tour vyhrál Srb Novak Djoković, jenž se třicátým šestým triumfem v sérii Masters posunul do čela statistik. Pátou trofejí na Rome Masters se stal ve 33 letech nejstarším šampionem turnaje. V předchozí části sezóny vyhrál 31 z 32 zápasů, když jedinou prohrou byla diskvalifikace na US Open. Spolu s Nadalem ovládli čtrnáct z šestnácti naposledy odehraných ročníků v Římě.[5] Dvaadvacátý titul z dvouhry okruhu WTA Tour získala Rumunka Simona Halepová, která dvě předchozí římská finále z let 2017 a 2018 prohrála.[6]
Ženský debl vyhrála první světová dvojice složená z Tchajwanky Sie Šu-wej a Češky Barbory Strýcové. V probíhající sezóně si hráčky připsaly čtvrtý titul z pěti společně odehraných turnajů.[7] Mužskou čtyřhru ovládl španělsko-argentinský pár Marcel Granollers a Horacio Zeballos, jehož členové získali čtvrtou společnou trofej. Granollers navázal na římský triumf z roku 2012 s Marcem Lópezem.[8]
Rozdělení bodů a finančních odměn
Rozdělení bodů
| Soutěž | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 32 v kole | 64 v kole | Q | Q3 | Q2 | Q1 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| dvouhra mužů[2][9] | 1000 | 600 | 360 | 180 | 90 | 45 | 10 | 25 | 16 | 8 | 0 |
| čtyřhra mužů[10] | 0 | — | — | — | — | — | |||||
| dvouhra žen[1][11] | 900 | 585 | 350 | 190 | 105 | 60 | 1 | 30 | — | 20 | 1 |
| čtyřhra žen[12] | 1 | — | — | — | — | — |
Finanční odměny
| Soutěž | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 32 v kole | 64 v kole | Q3 | Q2 | Q1 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| dvouhra mužů[2][9] | 205 200 € | 150 000 € | 100 000 € | 75 000 € | 61 000 € | 37 490 € | 21 190 € | 10 870 € | 5 470 € | 3 000 € |
| dvouhra žen[1][11] | 205 190 € | 150 000 € | 80 000 € | 37 910 € | 19 355 € | 13 745 € | 9 000 € | — | 5 746 € | 3 000 € |
| čtyřhra mužů[10] | 58 860 € | 49 000 € | 39 000 € | 30 000 € | 20 990 € | 11 140 € | — | — | — | — |
| čtyřhra žen[12] | 62 520 € | 40 000 € | 25 000 € | 12 903 € | 8 000 € | 6 040 € | — | — | — | — |
| částky ve čtyřhrách jsou uvedeny na pár | ||||||||||
Dvouhra mužů
Nasazení
| Stát | Hráč[2] | ATP | Nasazení |
|---|---|---|---|
| Srbsko | Novak Djoković | 1. | 1. |
| Španělsko | Rafael Nadal | 2. | 2. |
 Řecko | Stefanos Tsitsipas | 6. | 3. |
 Itálie | Matteo Berrettini | 8 | 4 |
 Francie | Gaël Monfils | 9. | 5. |
 Belgie | David Goffin | 10. | 6. |
| Itálie | Fabio Fognini | 12. | 7. |
| Argentina | Diego Schwartzman | 13. | 8. |
 Rusko | Andrej Rubljov | 14. | 9. |
 Švýcarsko | Stan Wawrinka | 15. | 10. |
| Rusko | Karen Chačanov | 16. | 11. |
 Kanada | Denis Shapovalov | 17. | 12. |
| Kanada | Milos Raonic | 18 | 13 |
 Chile | Cristian Garín | 19. | 14. |
 Bulharsko | Grigor Dimitrov | 20. | 15. |
| Kanada | Félix Auger-Aliassime | 21. | 16. |
| Žebříček ATP k 31. srpnu 2020 | |||
Jiné formy účasti
Následující hráči obdrželi divokou kartu do hlavní soutěže:
Jannik Sinner- Gianluca Mager
- Salvatore Caruso
- Stefano Travaglia
Následující hráč nastoupil do hlavní soutěže pod žebříčkovou ochranou:
Následující hráči postoupili z kvalifikace[2]:
Facundo Bagnis- Marco Cecchinato
- Federico Coria
Alejandro Davidovich Fokina
Dominik Koepfer- Pedro Martínez
- Lorenzo Musetti
Tennys Sandgren
Následující hráči postoupil z kvalifikace jako tzv. šťastný poražený:
Odhlášení
- před zahájením turnaje
- Roberto Bautista Agut → nahradil jej
Jošihito Nišioka - John Isner → nahradil jej
Marin Čilić 
Daniil Medveděv → nahradil jej Lorenzo Sonego
Dominic Thiem → nahradil jej 
João Sousa- Alexander Zverev → nahradil jej
Alexandr Bublik
Mužská čtyřhra
Nasazení
| Stát | Hráč[10] | Stát | Hráč[10] | ATP | Nasazení |
|---|---|---|---|---|---|
 Kolumbie | Juan Sebastián Cabal | Kolumbie | Robert Farah | 3. | 1. |
 USA | Rajeev Ram |  Spojené království | Joe Salisbury | 11. | 2. |
 Polsko | Łukasz Kubot |  Brazílie | Marcelo Melo | 14. | 3. |
| Španělsko | Marcel Granollers | Argentina | Horacio Zeballos | 19. | 4. |
 Chorvatsko | Ivan Dodig |  Slovensko | Filip Polášek | 19. | 5. |
 Německo | Kevin Krawietz | Německo | Andreas Mies | 27. | 6. |
 Jižní Afrika | Raven Klaasen |  Rakousko | Oliver Marach | 35. | 7. |
 Nizozemsko | Wesley Koolhof | Chorvatsko | Nikola Mektić | 38. | 8. |
| Žebříček ATP k 31. srpnu 2020; číslo je součtem žebříčkového postavení obou členů páru | |||||
Jiné formy účasti
Následující páry obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
- Simone Bolelli / Fabio Fognini
- Gianluca Mager / Andreas Seppi
- Lorenzo Sonego / Andrea Vavassori
Následující pár nastoupil pod žebříčkovou ochranou:
Ženská dvouhra
Nasazení
| Stát | Hráčka[1] | WTA | Nasazení | ||
|---|---|---|---|---|---|
| Rumunsko | Simona Halepová | 2. | 1. | ||
| Česko | Karolína Plíšková | 3. | 2. | ||
| USA | Sofia Keninová | 4. | 3. | ||
 Ukrajina | Elina Svitolinová | 5. | 4. | ||
| Nizozemsko | Kiki Bertensová | 7. | 5. | ||
| Švýcarsko | Belinda Bencicová | 10. | 6. | ||
| Spojené království | Johanna Kontaová | 13. | 7. | ||
| Chorvatsko | Petra Martićová | 15. | 8. | ||
| Španělsko | Garbiñe Muguruzaová | 16. | 9. | ||
 Kazachstán | Jelena Rybakinová | 17. | 10. | ||
| Belgie | Elise Mertensová | 18. | 11. | ||
| Česko | Markéta Vondroušová | 19. | 12. | ||
| USA | Alison Riskeová | 20. | 13. | ||
 Estonsko | Anett Kontaveitová | 21. | 14. | ||
| Německo | Angelique Kerberová | 23. | 15. | ||
| Chorvatsko | Donna Vekićová | 24. | 16. | ||
| Žebříček WTA k 31. srpnu 2020; číslo je součtem žebříčkového postavení obou členů páru | |||||
Jiné formy účasti
Následující páry obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
- Elisabetta Cocciarettoová
- Camila Giorgiová
- Jasmine Paoliniová
- Venus Williamsová
- Věra Zvonarevová
Následující hráčka obdržela do hlavní soutěže zvláštní výjimku:
Následující hráčky postoupily z kvalifikace:
Irina-Camelia Beguová- Anna Blinkovová
- Aliona Bolsovová
- Misaki Doiová
Kaja Juvanová- Darja Kasatkinová
Danka Kovinićová
Arantxa Rusová
Odstoupení
- před zahájením turnaje
Bianca Andreescuová → nahradila ji 
Jil Teichmannová
Ashleigh Bartyová → nahradila ji 
Anastasija Sevastovová- Jennifer Bradyová → nahradila ji
Sie Šu-wej - Madison Keysová → nahradila ji
Caroline Garciaová 
Petra Kvitová → nahradila ji Marie Bouzková- Kristina Mladenovicová → nahradila ji Ajla Tomljanovićová
- Karolína Muchová → nahradila ji
Iga Świąteková - Naomi Ósakaová → nahradila ji Kateřina Siniaková
Aryna Sabalenková → nahradila ji 
Rebecca Petersonová
Maria Sakkariová → nahradila ji Coco Gauffová- Serena Williamsová → nahradila ji Bernarda Peraová
Čeng Saj-saj → nahradila ji Polona Hercogová
Skrečování
- Karolína Plíšková (natažení přitahovače levého stehna)
Ženská čtyřhra
Nasazení
| Stát | Hráčka[12] | Stát | Hráčka[12] | WTA | Nasazení |
|---|---|---|---|---|---|
| Čínská Tchaj-pej | Sie Šu-wej | Česko | Barbora Strýcová | 3. | 1. |
 Maďarsko | Tímea Babosová |  Čína | Čang Šuaj | 26. | 2. |
| Kanada | Gabriela Dabrowská |  Lotyšsko | Jeļena Ostapenková | 26. | 3. |
| USA | Nicole Melicharová | Nizozemsko | Demi Schuursová | 28. | 4. |
| Belgie | Belgie | ||||
| Rusko | Veronika Kuděrmetovová | Česko | Kateřina Siniaková | 36. | 6. |
 Japonsko | Šúko Aojamová | Japonsko | Ena Šibaharaová | 48. | 7. |
| USA | Sofia Keninová | USA | Bethanie Mattek-Sandsová | 52. | 8. |
| Žebříček WTA k 31. srpnu 2020; číslo je součtem žebříčkového postavení obou členů páru | |||||
Jiné formy účasti
Následující páry obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
- Elisabetta Cocciarettoová / Martina Trevisanová
- Giulia Gattoová-Monticoneová / Jasmine Paoliniová
Následující pár nastoupil pod žebříčkovou ochranou:
Následující páry nastoupily z pozice náhradníka:
Odstoupení
- před zahájením turnaje
Přehled finále
Mužská dvouhra
Novak Djoković vs. Diego Schwartzman, 7–5, 6–3
Ženská dvouhra
- Simona Halepová vs. Karolína Plíšková, 6–0, 2–1skreč
Mužská čtyřhra
- Marcel Granollers / Horacio Zeballos vs. Jérémy Chardy / Fabrice Martin, 6–4, 5–7, [10–8]
Ženská čtyřhra
- Sie Šu-wej / Barbora Strýcová vs. Anna-Lena Friedsamová / Ioana Raluca Olaruová, 6–2, 6–2
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2020 Italian Open (tennis) na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d Ženská dvouhra na Internazionali BNL d'Italia 2020 [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2020-09-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e Internazionali BNL d'Italia 2020 – mužská dvouhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2020-09-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ATP Issues Revised Calendar For Tour Resumption [online]. ATP Tour, 17-07-2020. Dostupné online.
- ↑ Official Statement from the Mutua Madrid Open [online]. Mutua Madrid Open, 04-08-2020. Dostupné online.
- ↑ Novak Djokovic Makes Masters 1000 History, Clinches Fifth Rome Crown [online]. ATP Tour, Inc., 2020-09-20 [cit. 2020-09-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Petr Pokorný, Ondřej Jirásek, Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Karolína Plíšková v Římě titul neobhájí. Ve finále po půl hodině vzdala Halepové [online]. TenisPortal.cz, 2020-09-21 [cit. 2020-09-21]. Dostupné online.
- ↑ Strýcová se Sie Šu-wej získaly v Římě čtvrtý titul v sezoně [online]. České noviny, 2020-09-20 [cit. 2020-09-20]. Dostupné online.
- ↑ Granollers/Zeballos Earn Third Title Of 2020 In Rome [online]. ATP Tour, Inc., 2020-09-20 [cit. 2020-09-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Internazionali BNL d'Italia 2020 – kvalifikace mužské dvouhry [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2020-09-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Internazionali BNL d'Italia 2020 – mužská čtyřhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2020-09-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Kvalifikace ženské dvouhry na Internazionali BNL d'Italia 2020 [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2020-09-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Ženská čtyřhra na Internazionali BNL d'Italia 2020 [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2020-09-14]. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0..svg)
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
.svg)
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
| zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
| žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
| červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
| modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
| bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
| černá | rendered as RGB 0 0 0 |
.svg)
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
.svg)
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
