Internazionali BNL d'Italia 2021
| Internazionali BNL d'Italia 2021 | |
|---|---|
| Datum | 9.–16. května 2021 |
| Ročník | 78. |
| Místo | Řím, Itálie |
| Dějiště | Foro Italico |
| Kategorie | ATP Tour Masters 1000 |
| Kategorie | WTA 1000 |
| Dotace | 2 563 710 EUR (muži) 1 577 613 EUR (ženy) |
| Prize money | 2 082 960 EUR (muži) |
| Ředitel | Sergio Palmieri |
| Soutěže | 56 dvouhra / 32 čtyřhra (muži) 56 dvouhra / 28 čtyřhra (ženy) |
| Povrch | antuka / venku |
| Vítězové | |
| mužská dvouhra | |
 Rafael Nadal | |
| ženská dvouhra | |
 Iga Świąteková | |
| mužská čtyřhra | |
 Nikola Mektić / Mate Pavić | |
| ženská čtyřhra | |
 Sharon Fichmanová /  Giuliana Olmosová | |
| Internazionali BNL d'Italia | |
< 2020 2022 > | |
Internazionali BNL d'Italia 2021, známý také pod názvy Italian Open 2021 či Rome Masters 2021, byl společný tenisový turnaj mužského okruhu ATP Tour a ženského okruhu WTA Tour, hraný v areálu Foro Italico na otevřených antukových dvorcích. Konal se mezi 9. až 16. květnem 2021 v italské metropoli Římě jako sedmdesátý osmý ročník turnaje.
Mužská polovina s dotací 2 563 710 eur patřila do kategorie ATP Tour Masters 1000. Ženská část disponovala rozpočtem 1 577 613 eur a řadila se do kategorie WTA 1000. V důsledku vládních omezení kvůli pandemii covidu-19 se úvodní část turnaje hrála bez diváků. Od osmifinálových zápasů denní kapacita činila 25 % maximální návštěvnosti, s povinností nošení respirátorů FFP2.[1]
Nejvýše nasazenými hráči v soutěžích dvouher se staly světové jedničky Novak Djoković ze Srbska a Ashleigh Bartyová z Austrálie. Jako poslední přímí účastníci do dvouher nastoupili 51. hráč pořadí, Jihoafričan Lloyd Harris, a mezi ženami 50. tenistka klasifikace Jeļena Ostapenková z Lotyšska.[2][3]
Osmdesátý osmý singlový titul na okruhu ATP Tour vybojoval druhý muž klasifikace, 34letý Španěl Rafael Nadal. Třicátým šestým triumfem v sérii Masters se vyrovnal prvnímu Novaku Djokovićovi. Na Rome Masters navýšil rekordní počet na deset trofejí, které v předchozí kariéře získal i na French Open, v Monte-Carlu a Barceloně.[4][5] Třetí singlový titul na okruhu WTA Tour vyhrála 19letá Polka Iga Świąteková,[6] která ve finále dvěma „kanáry“ deklasovala světovou devítku Karolínu Plíškovou. Na žebříčku WTA se tak poprvé posunula do první světové desítky, jíž uzavírala.[7]
Mužskou čtyřhru ovládl chorvatský pár Nikola Mektić a Mate Pavić, jehož členové získali šestou společnou trofej.[8] V ženském deblu zvítězila kanadsko-mexická dvojice Sharon Fichmanová a Giuliana Olmosová, která ve finále odvrátila dva mečboly. Obě hráčky si připsaly první společnou trofej.[9]
Rozdělení bodů a finančních odměn
Rozdělení bodů
| Soutěž | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 32 v kole | 64 v kole | Q | Q2 | Q1 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| dvouhra mužů[3][10] | 1000 | 600 | 360 | 180 | 90 | 45 | 10 | 25 | 16 | 0 |
| čtyřhra mužů[11] | 0 | — | — | — | — | |||||
| dvouhra žen[2][12] | 900 | 585 | 350 | 190 | 105 | 60 | 1 | 30 | 20 | 1 |
| čtyřhra žen[13] | 1 | — | — | — | — |
Finanční odměny
| Soutěž | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 32 v kole | 64 v kole | Q2 | Q1 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| dvouhra mužů[3][10] | 245 085 € | 145 000 € | 82 300 € | 45 100 € | 28 200 € | 18 000 € | 12 000 € | 6 100 € | 3 250 € |
| dvouhra žen[2][12] | 178 630 € | 132 258 € | 70 161 € | 33 468 € | 16 935 € | 10 726 € | 8 670 € | 5 080 € | 2 620 € |
| čtyřhra mužů[11] | 50 000 € | 35 000 € | 24 000 € | 16 250 € | 11 000 € | 7 500 € | — | — | — |
| čtyřhra žen[13] | 50 000 € | 35 000 € | 24 000 € | 16 250 € | 11 000 € | 7 500 € | — | — | — |
| částky ve čtyřhrách jsou uvedeny na pár | |||||||||
Dvouhra mužů
Nasazení
| Stát | Hráč[3] | ATP | Nasazení |
|---|---|---|---|
 Srbsko | Novak Djoković | 1. | 1. |
| Španělsko | Rafael Nadal | 2. | 2. |
 Rusko | Daniil Medveděv | 3. | 3. |
 Rakousko | Dominic Thiem | 4. | 4. |
 Řecko | Stefanos Tsitsipas | 5. | 5. |
 Německo | Alexander Zverev | 6. | 6. |
| Rusko | Andrej Rubljov | 8. | 7. |
 Argentina | Diego Schwartzman | 9. | 8. |
 Itálie | Matteo Berrettini | 10. | 9. |
| Španělsko | Roberto Bautista Agut | 11. | 10. |
| Španělsko | Pablo Carreño Busta | 12. | 11. |
 Belgie | David Goffin | 13. | 12. |
| Kanada | Denis Shapovalov | 14. | 13. |
 Francie | Gaël Monfils | 15. | 14. |
| Polsko | Hubert Hurkacz | 16. | 15. |
 Bulharsko | Grigor Dimitrov | 17. | 16. |
| Žebříček ATP k 26. dubnu 2021 | |||
Jiné formy účasti
Následující hráči obdrželi divokou kartu do hlavní soutěže:
Salvatore Caruso- Gianluca Mager
- Lorenzo Musetti
- Stefano Travaglia
Následující hráči postoupili z kvalifikace[3]:
Roberto Carballés Baena- Alejandro Davidovich Fokina
Federico Delbonis
Hugo Dellien
Kamil Majchrzak
Cameron Norrie
Tommy Paul
Následující hráči postoupili z kvalifikace jako tzv. šťastný poražený:
Odhlášení
- před zahájením turnaje
Borna Ćorić → nahradil jej 
Miomir Kecmanović
Roger Federer → nahradil jej Reilly Opelka- John Isner → nahradil jej Laslo Djere
- Guido Pella → nahradil jej
Jošihito Nišioka 
Casper Ruud → nahradil jej 
Aljaž Bedene- Stan Wawrinka → nahradil jej
Lloyd Harris
Mužská čtyřhra
Nasazení
| Stát | Hráč[11] | Stát | Hráč[11] | ATP | Nasazení |
|---|---|---|---|---|---|
 Kolumbie | Juan Sebastián Cabal | Kolumbie | Robert Farah | 5. | 1. |
| Chorvatsko | Nikola Mektić | Chorvatsko | Mate Pavić | 5. | 2. |
| Chorvatsko | Ivan Dodig |  Slovensko | Filip Polášek | 17. | 3. |
| Španělsko | Marcel Granollers | Argentina | Horacio Zeballos | 18. | 4. |
 USA | Rajeev Ram |  Spojené království | Joe Salisbury | 25. | 5. |
| Spojené království | Jamie Murray |  Brazílie | Bruno Soares | 30. | 6. |
 Nizozemsko | Wesley Koolhof | Nizozemsko | Jean-Julien Rojer | 36. | 7. |
| Německo | Kevin Krawietz |  Rumunsko | Horia Tecău | 38. | 8. |
| Žebříček ATP k 3. květnu 2021; číslo je součtem žebříčkového postavení obou členů páru | |||||
Jiné formy účasti
Následující páry obdržely divokou kartu:
- Marco Cecchinato / Stefano Travaglia
- Fabio Fognini / Lorenzo Musetti
- Lorenzo Sonego / Andrea Vavassori
Následující páry nastoupily z pozice náhradníků:
Odhlášení
- před zahájením turnaje
Márton Fucsovics / Casper Ruud → nahradili je 
Marcelo Arévalo / 
Matwé Middelkoop
Tim Pütz / Alexander Zverev → nahradili je 
Ariel Behar / 
Gonzalo Escobar
Ženská dvouhra
Nasazení
| Stát | Hráčka[2] | WTA | Nasazení | ||
|---|---|---|---|---|---|
 Austrálie | Ashleigh Bartyová | 1. | 1. | ||
 Japonsko | Naomi Ósakaová | 2. | 2. | ||
| Rumunsko | Simona Halepová | 3. | 3. | ||
| USA | Sofia Keninová | 4. | 4. | ||
 Ukrajina | Elina Svitolinová | 5. | 5. | ||
| Kanada | |||||
 Bělorusko | Aryna Sabalenková | 7. | 7. | ||
| USA | Serena Williamsová | 8. | 8. | ||
 Česko | Karolína Plíšková | 9. | 9. | ||
 Švýcarsko | Belinda Bencicová | 11. | 10. | ||
| Česko | Petra Kvitová | 12. | 11. | ||
| Španělsko | Garbiñe Muguruzaová | 13. | 12. | ||
| USA | Jennifer Bradyová | 14. | 13. | ||
| Belgie | Elise Mertensová | 16. | 14. | ||
| Polsko | Iga Świąteková | 17. | 15. | ||
| Spojené království | Johanna Kontaová | 18 | 16. | ||
| Řecko | Maria Sakkariová | 19. | 17. | ||
| Žebříček WTA k 3. květnu 2021 | |||||
Jiné formy účasti
Následující páry obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
Následující hráčky nastoupily do hlavní soutěže pod žebříčkovou ochranou:
Následující hráčky postoupily z kvalifikace:
Alizé Cornetová- Polona Hercogová
Marta Kosťuková- Christina McHaleová
- Bernarda Peraová
Ajla Tomljanovićová- Tamara Zidanšeková
Věra Zvonarevová
Následující hráčky postoupily z kvalifikace jako tzv. šťastné poražené:
Odhlášení
- před zahájením turnaje
Bianca Andreescuová → nahradila ji Kristina Mladenovicová
Viktoria Azarenková → nahradila ji Magda Linetteová- Kiki Bertensová → nahradila ji
Anastasija Sevastovová 
Ons Džabúrová → nahradila ji Jil Teichmannová
Anett Kontaveitová → nahradila ji Sara Sorribesová Tormová- Světlana Kuzněcovová → nahradila ji Shelby Rogersová
Jelena Rybakinová → nahradila ji Jaroslava Švedovová- Donna Vekićová → nahradila ji Nadia Podoroská
- Venus Williamsová → nahradila ji Laura Siegemundová
- Dajana Jastremská → nahradila ji Jeļena Ostapenková
Karolína Muchová → nahradila ji Sloane Stephensová
Skrečování
Ženská čtyřhra
Nasazení
| Stát | Hráčka[13] | Stát | Hráčka[13] | WTA | Nasazení |
|---|---|---|---|---|---|
 Čínská Tchaj-pej | Sie Šu-wej | Belgie | Elise Mertensová | 4. | 1. |
| Česko | Barbora Krejčíková | Česko | Kateřina Siniaková | 15. | 2. |
| USA | Nicole Melicharová | Nizozemsko | Demi Schuursová | 21. | 3. |
| Japonsko | Šúko Aojamová | Japonsko | Ena Šibaharaová | 26. | 4. |
 Chile | Alexa Guarachiová | USA | Desirae Krawczyková | 34. | 5. |
| Čínská Tchaj-pej | Čan Chao-čching | Čínská Tchaj-pej | Latisha Chan | 42. | 6. |
 Čína | Sü I-fan | Čína | Čang Šuaj | 47. | 7. |
| Kanada | Gabriela Dabrowská | USA | Asia Muhammadová | 48. | 8. |
| Žebříček WTA k 26. dubnu 2021; číslo je součtem žebříčkového postavení obou členek páru | |||||
Jiné formy účasti
Následující páry obdržely divokou kartu:
Irina-Camelia Beguová / Sara Erraniová- Nuria Brancacciová / Lucia Bronzettiová
- Giulia Gatto-Monticoneová / Bianca Turatiová
Následující páry nastoupily pod žebříčkovou ochranou:
- Alla Kudrjavcevová / Monica Niculescuová
- Makoto Ninomijová / Jaroslava Švedovová
- Jelena Vesninová / Věra Zvonarevová
Odhlášení
- před zahájením turnaje
- Tímea Babosová / Veronika Kuděrmetovová → nahradily je Coco Gauffová / Veronika Kuděrmetovová
Přehled finále
Mužská dvouhra
- Rafael Nadal vs. Novak Djoković, 7–5, 1–6, 6–3
Ženská dvouhra
- Iga Świąteková vs. Karolína Plíšková, 6–0, 6–0
Mužská čtyřhra
- Nikola Mektić / Mate Pavić vs. Rajeev Ram / Joe Salisbury, 6–4, 7–6(7–4)
Ženská čtyřhra
- Sharon Fichmanová /
Giuliana Olmosová vs. Kristina Mladenovicová / Markéta Vondroušová, 4–6, 7–5, [10–5]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2021 Italian Open (tennis) na anglické Wikipedii.
- ↑ LORENZO, CIOTTI. Italian Open 2021: the Government's decision about the crowd. Tennis World USA [online]. 2021-05-06 [cit. 2021-05-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Ženská dvouhra na Internazionali BNL d'Italia 2021 [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2021-05-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e Internazionali BNL d'Italia 2021 – mužská dvouhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-05-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Rafael Nadal Fights Past Novak Djokovic For Record-Extending 10th Rome Crown [online]. ATP Tour, Inc., 2021-05-16 [cit. 2021-05-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Rafael Nadal Claws Closer To Novak Djokovic In 'Big Titles' Race [online]. ATP Tour, Inc., 2021-05-16 [cit. 2021-05-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Debakl jako hrom. Plíšková v římském finále neuhrála s Polkou Šwiatekovou ani game. TenisPortal.cz [online]. 2021-05-16 [cit. 2021-05-16]. Dostupné online.
- ↑ Swiatek whitewashes Pliskova to capture Rome title and break Top 10 [online]. WTA Tennis, 2021-05-16 [cit. 2021-05-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Mektic/Pavic Win Sixth Trophy Of Season In Rome. ATP Tour [online]. [cit. 2021-05-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Vondroušová byla v prvním deblovém finále míček od titulu. Mečboly s Mladenovicovou nevyužily. TenisPortal.cz [online]. 2021-05-16 [cit. 2021-05-16]. Dostupné online.
- ↑ a b Internazionali BNL d'Italia 2021 – kvalifikace mužské dvouhry [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-05-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Internazionali BNL d'Italia 2021 – mužská čtyřhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-05-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Kvalifikace ženské dvouhry na Internazionali BNL d'Italia 2021 [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2021-05-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Ženská čtyřhra na Internazionali BNL d'Italia 2021 [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2021-05-10]. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
.svg)
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
| Flag of Bolivia* | |
|---|---|
| country | Template:I18n/Republic of Bolivia |
| used by | Bolivia |
| from | 1851 |
| until | Present |
| created by | Government of Bolivia |
| format | 15:22 |
| shape | rectangular |
| colours | červená, žlutá, zelená
flag has 3 horizontal stripes |
| other characteristics | A horizontal tricolor of red, yellow and green. |
.svg)
.svg)
Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
| zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
| žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
| červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
| modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
| bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
| černá | rendered as RGB 0 0 0 |
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování