Intuitivní marketing

Intuitivní marketing je marketingem určeným zejména menším a středním firmám.[1] Na rozdíl od „klasického“ marketingu je zde nezbytným předpokladem vysoká motivace a angažovanost podnikatele či marketéra.[2]

Intuitivní marketing je vzhledem ke svému zaměření na menší podnikatelské subjekty úzce propojen s prodejem. Nejsou zde tedy striktně odděleny funkce ryze marketingové od samotných obchodních činností, protože ani v těchto firmách takové rozdělení není.[3] Výhodou takového pojetí je rychlejší tok a využití marketingových informací, což je na dnešních rychle se měnících trzích důležité.[4]

Intuitivní marketing je marketingem vztahovým, tedy zaměřeným především na budování a upevňování dlouhodobých vztahů se zákazníky. K tomu využívá obsáhlých a detailních znalostí potřeb zákazníků, zjišťovaných ovšem ne klasickým průzkumem trhu, ale intenzivní komunikací.[5] Druhým nástrojem jsou pak postoje podnikatele, zaměřené na službu zákazníkovi. V intuitivním marketingu jde o to, aby tyto postoje byly upřímné – tedy ne šablonou nebo maskou, ale skutečnou vnitřní potřebou podnikatele, což je mnohem účinnější.[6]

Intuitivní marketing se nezajímá jen o potřeby zákazníků týkající se produktů, ale také o potřeby osobní, psychologické. Působí tedy na obě tyto oblasti naráz. Pokud jde o samotnou nabídku, hledá individuální řešení, založené na detailním zjištění potřeby a pružné reakci. U osobních potřeb, jak je známe třeba z Maslowovy pyramidy, hledá cesty k jejich naplnění současně s obchodními vztahy. Výsledkem jsou pak silná obchodní i osobní pouta se zákazníky.[7]

Protože v intuitivním marketingu jsou vztahy důležitější než produkt a komunikace má na jejich vytváření a upevňování zásadní podíl, je nejdůležitější činností intuitivního marketéra. Přednost má komunikace osobní, takže reklama zde nemá takový význam, jako v klasickém marketingu.[8] Častěji se používá osobní korespondence, telefonáty a zejména jednání tváří v tvář.

Intuitivní marketing umožňuje malým a středním podnikatelům obstát v konkurenci velkých firem, protože tímto způsobem dokáží využít jejich slabin – nepružnosti, odosobnělosti, standardizaci nabídky.[9]

Reference

  1. ↑ STEHLÍK, Eduard. Osobnost. Svět tisku. 2005, čís. 3. 
  2. ↑ TOMAN, Miloš. Intuitivní marketing. Praha: Management Press, 2007. ISBN 978-80-7261-165-2. S. 14. (česky) 
  3. ↑ HAVLÍČEK, Karel; KAŠÍK, Milan. Marketingové řízení malých a středních podniků. Praha: Management Press, 2005. ISBN 80-7261-120-8. S. 85. (česky) 
  4. ↑ ZYMAN, Sergio. Konec marketingu, jak jsme jej dosud znali. Praha: Management Press, 2005. ISBN 80-7261-134-8. Kapitola 1.. (česky) 
  5. ↑ LEVINSON, Jay Conrad. 50 zlatých pravidel ofenzivního marketingu. Praha: Management Press, 1996. ISBN 80-85603-96-9. S. 33. (česky) 
  6. ↑ BUREŠ, Ivan; ŘEHULKA, Pavel. 10 zlatých pravidel péče o zákazníka. Praha: Management Press, 2002. ISBN 80-7261-056-2. S. 53. (česky) 
  7. ↑ GROSS, Sefan F. Vztahová inteligence. Praha: Management Press, 2003. ISBN 80-7261-076-7. S. 35. (česky) 
  8. ↑ TOMAN, Miloš. Intuitivní reklama. Praha: Management Press, 2006. ISBN 80-7261-139-9. Kapitola 2. (česky) 
  9. ↑ KOTLER, Philip. Marketing od A do Z. Praha: Management Press, 2003. ISBN 80-7261-082-1. Kapitola Vztahový marketing, s. 157. (česky)