Inundační mosty v Želivě

inundační mosty západně od Želivi
Základní údaje
KontinentEvropa
StátČeskoČesko Česko
KrajVysočina
OkresPelhřimov
MěstoŽeliv
Číslo mostu129-007 a 129-009
Komunikacesilnice II/129
Dopravasilniční
Přeszátopové území
ŘekaŽelivka
Souřadnice
Parametry
Typobloukový most
Materiállomový kámen
Délka11,6 m
Mapa
Další data
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Inundační mosty ev. č. 129-007 a ev. č. 129-009 u řeky Želivky stojí na katastrálním území Želiv v okrese Pelhřimov. Jde o téměř identické inundační mosty navazující na most ev. č. 129-008 přes řeku Želivku v zátopovém území na levém (129-007) a pravém (129-009) břehu řeky. Oba inundační mosty jsou památkově chráněny.[1]

Historie

Na říšské silnici v místě původního brodu přes řeku Želivku pod Želiví byl v polovině 19. století postaven dřevěný most. V třetí třetině 19. století (kolem roku 1880) byla řeka přemostěna třemi kamennými obloukovými mosty. Dva krajní byly inundační a prostřední, s větším obloukem, přemosťoval vlastní řeku. Střední most svou konstrukcí nevyhovoval nosností a při jarních zátopách býval často poškozen. Proto byl nahrazen mostem dřevěným na svislých kamenných opěrách a v roce 1935 mostem z železobetonových trámových prvků.[1]

Mosty byly opravovány v roce 1965, 1990 a 2005.

Památková ochrana

V roce 1988 byl most ev. č. 129-009 opožděně zapsán do státního rejstříku, který v té době již právně neexistoval, tento zápis je na základě judikátu z roku 2020 považován za neplatný. Patrně administrativní chybou ve specifikaci památky nebyl zapsán i druhý most ev. č. 129-007.[2] Náprava nastala v roce 2013, kdy byl Ministerstvem kultury České republiky most č. 129-007 prohlášen kulturní památkou.[3][4]

Přestože minimálně od roku 2016 bylo známo, že tzv. opožděné zápisy památek z let 1988 a 1989 jsou neplatné, Národní památkový ústav otálel s jejich výmazem z Ústředního seznamu kulturních památek i se systematickým zahajováním řádných řízení o jejich prohlášení památkami. Až na základě výkladu obsaženého v rozsudku Nejvyššího správního soudu z prosince 2020 u těchto zápisů hromadně uvedl konec právní ochrany k 31. 12. 1987. Most č. 129-009 je od té doby v ÚSKP uveden jako nechráněný.

Popis

Mosty se nacházejí na silnici II/129 na levém a pravém břehu řeky Želivky v zátopovém území řeky po stranách mostu ev. č 129-008, který vede přes řeku. Popis inundačních mostů je identický. Jedná se o mosty s jedním mírně stlačeným obloukem postaveným z lomového kamene a s horní mostovkou. Čelní klenbové prstence a hrany jsou z lomových kvádrů. Tloušťka klenby je v rozmezí 0,65–0,85 m. Oboustranná trojúhelníková křídla jsou z lomového kamene a sahají od úrovně přilehlého terénu až ke koruně vozovky. Okraje na mostech jsou po obou stranách novodobé, betonové, s římsovými prahy. K odvodnění vozovky sloužily půlkruhové kamenné chrliče.

Výška oblouků nad terénem (vzepětí) se pohybuje kolem 2,7 m, šířka oblouků je 7,6 m, celková délka mostu v úrovni vozovky je asi 11,6 m.[5][6][7]

Odkazy

Reference

  1. a b Inundační mosty - Památkový katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-02-17]. Dostupné online. 
  2. Památky prohlášené a neprohlášené v období leden – červen 2013 Dostupné online Archivováno 3. 3. 2021 na Wayback Machine.. S. 27
  3. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-02-17]. Identifikátor záznamu 1000126150 : Inundační mosty. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  4. ULBRICHOVÁ, Petra. Rozhodnutí o prohlášení za KP mostu ev.č.129–7. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2021-02-17]. Dostupné online. 
  5. Inundační most evid.č. 129 - 007 - Památkový katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-02-17]. Dostupné online. 
  6. Inundační most evid.č. 129 - 009 - Památkový katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-02-17]. Dostupné online. 
  7. Most inundační, Želiv. www.dedictvivysociny.cz [online]. [cit. 2021-02-17]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“