Invadopodia

Invadopodia jsou výčnělky buněčné membrány některých buněk. Jsou bohaté na aktinová filamenta a jsou v kontaktu s bílkovinami extracelulární matrix.[1] V invadipodiích je zaznamenávána vysoká míra proteolytického rozkladu a zároveň se zde odehrává čilá buněčná signalizace. Na druhou stranu jsou invadipodia mnohdy pozorována u metastazujících nádorových buněk.[2] Do jisté míry se invadipodia podobají podozomům vytvářeným normálními buňkami, jež pouze potřebují překročit tělní bariéry (např. makrofágy a monocyty vystupující z cév). Podozomy jsou však pouze časově omezené a neúčastní se degradace mimobuněčné hmoty.[3]

V některých případech (např. u některých linií buněk rakoviny prsu) je schopnost tvořit invadipodia přímo spojena s jejich rakovinotvorným chováním.[4][5]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku invadipodia na anglické Wikipedii.

  1. ↑ LINDER, S. The matrix corroded: podosomes and invadopodia in extracellular matrix degradation. Trends Cell Biol.. 2007, roč. 17, čís. 3, s. 107–17. Dostupné online. ISSN 1879-3088. 
  2. ↑ WEAVER, A. M. Invadopodia: specialized cell structures for cancer invasion. Clin Exp Metastasis.. 2006, roč. 23, čís. 2, s. 97–105. Dostupné online. ISSN 0262-0898. 
  3. ↑ AYALA, I.; BALDASSARRE, M.; CALDIERI, G., et al. Invadopodia: a guided tour. Eur J Cell Biol.. 2006, roč. 85, čís. 3–4, s. 159–64. Dostupné online. ISSN 0171-9335. 
  4. ↑ YAMAGUCHI, H.; LORENZ, M.; KEMPIAK, S., et al. Molecular mechanisms of invadopodium formation: the role of the N-WASP-Arp2/3 complex pathway and cofilin. J Cell Biol.. 2005, roč. 168, čís. 3, s. 441–52. Dostupné online. ISSN 0021-9525. 
  5. ↑ YAMAGUCHI, H.; TAKEO, Y.; YOSHIDA, S., et al. Lipid rafts and caveolin-1 are required for invadopodia formation and extracellular matrix degradation by human breast cancer cells. Cancer Res.. 2009, roč. 69, čís. 22, s. 8594–602. Dostupné online. ISSN 1538-7445. 

Externí odkazy