Inveraray

Inveraray Inbhir Aora
(c) Postdlf, CC-BY-SA-3.0
Poloha
Souřadnice	56°13′52″ s. š., 5°4′23″ z. d.
Stát	Spojené království Spojené království
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Inveraray
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel	560 (2016)
Správa
Vznik	1745
Oficiální web	www.inveraray-argyll.com
Telefonní předvolba	01499
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Inveraray (ɪ n v ə ˈ r ɛər i nebo ɪ n v ə ˈ r ɛər ə, skotskou gaelštinou Inbhir Aora [ústí řeky Aray]) je město v oblasti Argyll a Bute v západní části Skotska. Rozkládá se na západním břehu zátoky Loch Fyne, při silnici A83. Jde o bývalé královské město, tradiční centrum hrabství Argyll a rodové sídlo vévodů z Argyllu.

V době 2. světové války se v blízkosti města nacházela významná vojenská základna Výcvikového střediska společných operací.^[1]

Historie

(c) gary caldwell, CC BY-SA 2.0

Pohled z věže

Jak dokládají archeologické nálezy, byla zdejší oblast obydlená již v dobách gaelského království Dál Riata,^[2] jehož centrum, hradiště Dunadd, se nacházelo nedaleko dnešního Inveraray.^[2]

Nevelká osada Inveraray se již od středověku nacházela v oblasti dnešního zámeckého parku na jihovýchod od Inverarayského hradu.^[3] V roce 1457 zde Colin Campbell, 1. hrabě z Argyllu, vybudoval první ‎‎opevněné sídlo,^[4] z něhož se stal sídelní hrad hraběcího rodu Campbelů, poté co Campbelové opustili své dosavadní sídlo Innischonnel Castle ležící na ostrůvku Innis Chonnell na nedalekém jezeře Loch Awe.^[2]

V roce 1472 se vzkvétající Inveraray stalo baronským městem a roku 1648 královským městem,^[3] kteroužto výsadu mu udělil král Karel I. Stuart.^[5]

V prosinci 1644 se za anglické občanské války James Graham, 1. markýz z Montrose, zmocnil Inverarayského hradu a města a vypudil odtud svého soka Archibalda Campbella, 1. markýze z Argyllu. V únoru následujícího roku pak porazil jeho vojsko v bitvě u Inverlochy nedaleko městečka Fort William.^[2]

V lednu 1692, v období nazývaném Slavná revoluce, sehrálo město důležitou roli v takzvaném Masakru v Glencoe.^[2]

V roce 1701, v době, kdy Skotskem začínala zmítat těžká ekonomická krize, jejímž důsledkem bylo přijetí Zákonů o unii a zánik samostatného Skotska v roce 1707 a kterou způsobil krach Projektu Darién, obdržel 10. hrabě z Argyllu, Archibald Campbell, titul 1. vévoda z Argyllu.^[2] Jeho syn, John Campbell, 2. vévoda z Argyllu, se rozhodl po více než dvou stech letech přebudovat rodové sídlo do podoby zámku ve francouzském stylu a zadal zhotovení návrhu podoby nového zámku architektu ‎‎Johnu Vanbrughovi‎‎.^[4] Po smrti 2. vévody v roce 1743 se myšlenky na přestavbu ujal Colinův mladší bratr ‎‎Archibald, 3. vévoda z Argyllu‎‎. Nové sídlo podle projektu architekta Rogera Morrise však vyžadovalo mnohem větší prostor, proto muselo staré Inveraray ustoupit, a bylo posléze nově vystavěno asi o 2 km dál.

Vypracování plánů na výstavbu nového Inveraray bylo svěřeno přednímu skotskému architektovi té doby Williamu Adamovi,^[6] který je dokončil roku 1747. ‎V letech 1758 až 1776 docházelo k postupnému bourání zástavby v blízkosti zámku. Do roku 1770 výstavba nového města příliš nepokročila, proto se John Campbell, který se v tomto roce stal po svém otci Johnovi 5. vévodou z Argyllu, rozhodl přistoupit k přestavbě rázněji. Byli povoláni další architekti, mezi nimiž je třeba jmenovat zejména Johna Adama, Williamova syna, a Roberta Mylnea, jimž bylo svěřeno především plánování a výstavba nových budov.^[7] John Adam přispěl zejména stavbou Inverarayské hospody (The Inveraray Inn) a budovy radnice. Větší část města včetně kostela je pak dílem proslulého edinburského rodáka Roberta Mylnea (1733–1811) z let 1772–1800.^[8]

Vzniklo tak pohledné město s domy pro dělníky zdejší přádelny vlny a přístavištěm pro rybáře živící se lovem sleďů, který se v pozdějších letech stal významným odvětvím ekonomiky města. Inveraray je tak jedním z nejlepších příkladů nového skotského města 18. století, o jehož střední části se pro její architektonický význam uvažuje jako o vhodném kandidátu pro památkovou ochranu.

Pamětihodnosti

• Kromě již zmíněného Inverarayského hradu – viz stránka Inveraray Castle – se město může pochlubit dvoupatrovou budovou vězení z 19. století, která je chráněna jako architektonická památka.^[9] Dnes je v ní umístěno muzeum vězeňství.
• Další zajímavou stavbou je 38 m vysoká zvonice zdejšího kostela Všech svatých neboli Vévodova zvonice,^[10] jež vévodí celému městu. Byla postavena na paměť příslušníků klanu Campbellů, kteří padli během 1. světové války,^[11] a je chráněnou historickou památkou. Je v ní umístěn druhý nejtěžší soubor deseti zvonů na světě.^[12]
• Historickou pamětihodností je rovněž keltský Inverarayský kříž.
• Turistickou zajímavostí je dvacetimetrový nákladní parníček VIC 72 Vital Spark – jeden z posledních, které sloužily na středoskotském kanálu Forth–Clyde spojujícím zálivy Firth of Forth a Firth of Clyde. Kotví v inverarayském námořním muzeu a je přístupný veřejnosti.

Galerie

• 

  Inveraray z pohledu ze silnice B839 na východní straně zátoky Loch Fyne

• 

  Hlavní ulice (silnice A83) směrem k severovýchodu

• 

  Inverarayské vězení

• 

  (c) John Fielding, CC BY-SA 2.0

  Vévodova zvonice

• 

  (c) Jmb na projektu Wikipedie v jazyce angličtina, CC BY 2.5

  Nákladní parníček VIC 72 Vital Spark

• 

  (c) Tanya Dedyukhina, CC BY 3.0

  Most přes řeku Aray

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Inveraray na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Inveraray na Wikimedia Commons