Ion Iliescu
Ion Iliescu | |
---|---|
1. a 3. prezident Rumunska | |
Ve funkci: 26. prosince 1989 – 29. listopadu 1996 | |
Předchůdce | Nicolae Ceausescu |
Nástupce | Emil Constantinescu |
Ve funkci: 20. prosince 2000 – 20. prosince 2004 | |
Předchůdce | Emil Constantinescu |
Nástupce | Traian Băsescu |
Stranická příslušnost | |
Členství | Komunistická strana Rumunska Fronta národní spásy Democratic National Salvation Front Sociálně-demokratická strana (PSD) |
Narození | 3. března 1930 (93 let) Oltenița |
Choť | Nina Iliescuová (od 1951) |
Rodiče | Alexandru Iliescu |
Alma mater | Moskevský energetický institut Bukurešťská polytechnická univerzita Lomonosovova univerzita |
Profese | inženýr, politik, revolucionář, spisovatel literatury faktu, propagandista, aktivista, státník a bloger |
Náboženství | volná myšlenka ateismus |
Ocenění | Medaile Uruguayské východní republiky (1996) Řád bílého dvojkříže 1. třídy (2002) řetěz Řádu za občanské zásluhy (2003) rytíř velkokříže s řetězem Záslužného řádu Italské republiky (2003) Řád slona (2004) … více na Wikidatech |
Podpis | |
Commons | Ion Iliescu |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ion Iliescu (* 3. března 1930, Oltenița, Călărași, Rumunsko) je rumunský politik, bývalý prezident. Byl zvolen do úřadu celkem na 11 let (ve třech funkčních obdobích) v letech 1990–1992, 1992–1996 a 2000–2004. V letech 1996 až 2008 byl Iliescu senátorem za stranu PSD, největší politickou stranu v Rumunsku.
Je synem železničáře, který působil v ilegální komunistické straně. Vystudoval mechaniku tekutin na Bukurešťské polytechnické univerzitě a Lomonosovově univerzitě v Moskvě, byl funkcionářem Svazu komunistické mládeže. V roce 1965 se stal členem ústředního výboru strany a v roce 1967 ministrem pro mládež, patřil k hlavním tvůrcům propagandy. Nicolae Ceaușescu ho začal počátkem sedmdesátých let vnímat jako nebezpečného mocenského konkurenta a odsunul ho do méně významných funkcí na venkov. Ve druhé polovině osmdesátých let Iliescu pracoval v nakladatelství technické literatury.
Po vypuknutí revoluce v prosinci 1989 se Iliescu postavil do čela Fronty národní spásy, která převzala moc v zemi. Stal se prozatímní hlavou státu a v květnu 1990 byl se ziskem 85 procent zvolen prezidentem Rumunska. V devadesátých letech se od reformního komunismu posunul k sociální demokracii a podílel se na vstupu Rumunska do evropských struktur. V roce 1993 stál u vytvoření rumunské sociální demokracie, v letech 1997 až 2000 byl jejím předsedou a v roce 2006 pro něj byla vytvořena funkce čestného předsedy. Téhož roku se v anketě 100 největších Rumunů umístil na 71. příčce.
V roce 2016 ho rumunský soud obvinil z podílu na krveprolití, které doprovázelo změnu režimu v letech 1989 a 1990. Proces byl zahájen v listopadu 2019.[1]
Vyznamenání
Stát | Stuha | Název | Datum udělení |
---|---|---|---|
Ázerbájdžán | Řád Istiglal[2] | 2004, 6. října | |
Dánsko | rytíř Řádu slona[3] | 2004, 16. března | |
Estonsko | Řád kříže země Panny Marie I. třídy s řetězem[4] | 2003, 15. října | |
Filipíny | Řád Sikatuna | 2002 | |
Chorvatsko | Velký řád krále Tomislava[5] | 2003, 12. května | |
Itálie | velkokříž s řetězem Řádu zásluh o Italskou republiku[6] | 2003, 15. října | |
Kazachstán | Řád přátelství I. třídy[7] | 2003, 5. září | |
Litva | velkokříž Řádu Vitolda Velikého se zlatým řetězem[8] | 2001, 23. listopadu | |
Maďarsko | velkokříž s řetězem Záslužného řádu Maďarské republiky | 2002 | |
Malta | Národní řád za zásluhy | 2004, 3. října | |
Polsko | Řád bílé orlice | 2003, 6. října | |
velkokříž Řádu za zásluhy Polské republiky | 2004 | ||
Rumunsko | Řád hvězdy Rumunské socialistické republiky I. třídy[9] | 1971 | |
Slovensko | Řád bílého dvojkříže I. třídy[10] | 2002 | |
Srbsko a Černá Hora | Řád jugoslávské hvězdy | 2004, 8. září | |
Španělsko | velkokříž s řetězem Řádu za občanské zásluhy[11] | 2003, 7. června | |
Švédsko | Řád Serafínů | 2003, 8. dubna |
Při své návštěvě Kroměříže u příležitosti uctění památky rumunských vojáků, kteří padli při osvobozování města na konci druhé světové války byl v dubnu 2004 oceněn udělením čestného občanstvím města Kroměříž.[12]
Odkazy
Reference
- ↑ Začal soud s rumunským exprezidentem Ilieskem. Je stíhán za zločiny z roku 1989. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-11-29 [cit. 2022-11-12]. Dostupné online.
- ↑ Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2012-03-30 [cit. 2019-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Modtagere af danske dekorationer. Kongehuset [online]. 2017-12-12 [cit. 2019-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-12. (dánsky)
- ↑ Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-09-13]. Dostupné online.
- ↑ Odluka o odlikovanju Njegove Ekscelencije Ion Iliescu, predsjednika Rumunjske, Veleredom kralja Tomislava s lentom i Velikom Danicom. narodne-novine.nn.hr [online]. [cit. 2019-09-13]. Dostupné online.
- ↑ Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-09-13]. Dostupné online.
- ↑ Указ Президента Республики Казахстан от 5 сентября 2003 года № 1180 О награждении орденом „Достык“ I степени И. Илиеску
- ↑ Lietuvos Respublikos Prezidentė. grybauskaite1.lrp.lt [online]. [cit. 2019-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-08.
- ↑ SYSTEMS, Indaco. Decretul nr. 157/1971 privind conferirea unor ordine ale Republicii Socialiste România. Lege5 [online]. [cit. 2019-09-13]. Dostupné online. (Romanian)
- ↑ » State Honours | Slovak-Republic.org [online]. [cit. 2019-09-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Boletín Oficial del Estado. 10. června 2003, čís. 138, s. 22429. Dostupné online.
- ↑ Rumunský prezident Iliescu se stal čestným občanem Kroměříže. cesky.radio.cz [online]. [cit. 2021-12-02]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ion Iliescu na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ion Iliescu
- Ion Iliescu a krvavé rumunské Vánoce roku 1989 Pořad Českého rozhlasu Plus, podrobné informace o průběhu rumunského povstání v prosinci 1989 a roli Iona Iliesca.
Média použitá na této stránce
Планка ордена Республики Казахстан «Достык» 1 степени
Flag of Serbia and Montenegro, was adopted on 27 April 1992, as flag of Federal Republic of Yugoslavia (1992-2003).
Stužka: Rad Bieleho dvojkríža III. triedy – Slovenská republika.
Ribbon bar: Order of Sikatuna – 2003; Grand Collar (Raja).
Order of the Cross of Terra Mariana - 1st Class
Autor: Borodun, Licence: CC BY 3.0
Ribbon bar: Ordem of the Seraphim. Sweden. True size for the template.
Autor: Aluísio/Vice-presidência da República, Licence: CC BY 3.0 br
O presidente da Romênia Ion Iliescu.
Autor: Mimich, Licence: CC0
Sash of Collar of Order of Civil Merit (Spain), to be worn when the Collar doesn't suit the occasion
"İstiqlal" ordeninin lenti (1995-2008)
Ribbon bar: Order of Merit of the Italian Republic – Knight Grand Cross Decorated with Grand Cordon (since 2001).
Ribbon bar: Grand Cross with Collar of the Order of Merit of the Republic of Hungary / Grand Cross with Collar and Gold Ray Star of the Order of Merit of Hungary – civil division.
Autor: KarlHeintz, Licence: CC BY-SA 4.0
Ribbon bar of the Order of the Star of Romanian People's Republic 1st class
Flag of Serbia and Montenegro, was adopted on 27 April 1992, as flag of Federal Republic of Yugoslavia (1992-2003).
Order of Vytautas the Great with the Golden Chain
Flag of the President of Romania.svg
Autor: Portunes, Licence: CC BY 4.0
Ribbon bar of the Danish Order of the Elephant
Autor: KarlHeintz, Licence: CC BY-SA 4.0
Ribbon bar of the Grand Cross (1st class) of the Order of Merit of the Republic of Poland
Ribbon of an order of king Tomislav
Ribbon of Order of the Yugoslavian Great Star
Autor: Mboro, Licence: CC0
Ribbon bar: The National Order of Merit – Republic of Malta