Ionotropní glutamátový receptor

Ionotropní glutamátové receptory (iGluRs) jsou ligandem řízené iontové kanály, které jsou aktivovány pomocí neurotransmiteru glutamátu.[1] Tyto receptory zprostředkovávají většinu excitačního synaptické transmise v centrálním nervovém systému a jsou klíčovými hráči v synaptické plasticitě, která je důležitá pro učení a paměť. iGluRs se dělí do čtyř podtypů na základě jejich vazebných vlastnosti (farmakologie) a sekvenční podobnosti: AMPA, kainátové receptory, NMDA receptory a delta receptory (viz níže).[2]

AMPA receptory jsou hlavní nosiče náboje během bazální transmise, umožňující příliv sodíkových iontů pro depolarizaci postsynaptické membrány. NMDA receptory jsou blokovány hořčíkovými ionty, a proto pouze umožní tok iontů po depolarizace. To jim umožňuje působit jako náhodné detektory synaptické plasticity. Příliv vápníku prostřednictvím NMDA receptorů vede k přetrvávající úpravě síly synaptického přenosu.[3][4]

iGluRs jsou tetramery (jsou tvořeny ze čtyř podjednotek). Všechny podjednotky mají společnou architekturu čtyř  vrstev: dvě extracelulární domény nazýváme N-terminální domény (NTD) a ligand-vázající domény (LBD váže glutamát), transmembránové domény (TMD), které tvoří iontový kanál, a intracelulární C-terminální doménu (CTD).[1]

Lidské proteiny/geny kódujících podjednotky iGluR

AMPA receptory: GluA1/GRIA1; GluA2/GRIA2; GluA3/GRIA3; GluA4/GRIA4;

delta receptory: GluD1/GRID1; GluD2/MŘÍŽKA 2;

kainátové receptory: GluK1/GRIK1; GluK2/GRIK2; GluK3/GRIK3; GluK4/GRIK4; GluK5/GRIK5;

NMDA receptory: GluN1/GRIN1; GluN2A/GRIN2A; GluN2B/GRIN2B; GluN2C/GRIN2C; GluN2D/GRIN2D; GluN3A/GRIN3A; GluN3B/GRIN3B;

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ionotropic glutamate receptor na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Traynelis SF, Wollmuth LP, McBain CJ, Menniti FS, Vance KM, Ogden KK, Hansen KB, Yuan H, Myers SJ, Dingledine R. Glutamate receptor ion channels: structure, regulation, and function. Pharmacol. Rev.. September 2010, s. 405–496. Dostupné online. DOI 10.1124/pr.109.002451. PMID 20716669. (anglicky) 
  2. ↑ Collingridge GL, Olsen RW, Peters J, Spedding M. A nomenclature for ligand-gated ion channels. Neuropharmacology. January 2009, s. 2–5. DOI 10.1016/j.neuropharm.2008.06.063. PMID 18655795. (anglicky) 
  3. ↑ Bliss TV, Collingridge GL. A synaptic model of memory: long-term potentiation in the hippocampus. Nature. January 1993, s. 31–39. Dostupné online. DOI 10.1038/361031a0. PMID 8421494. (anglicky) 
  4. ↑ Citri A, Malenka RC. Synaptic plasticity: multiple forms, functions, and mechanisms. Neuropsychopharmacology. January 2008, s. 18–41. Dostupné online. DOI 10.1038/sj.npp.1301559. PMID 17728696. (anglicky)