Iosif (Makedonov)

Jeho Vysokopřeosvícenost Iosif
Metropolita ivanovo-vozněsenský a vičugský
Církev	Ruská pravoslavná církev
Diecéze	Ivanovo-Vozněsensk
Jmenování	19. července 2006
Předchůdce	Amvrosij (Ščurov)
Zasvěcený život
Sliby	1. srpna 1991
Svěcení
Jáhenské svěcení	28. července 1991
Kněžské svěcení	28. srpna 1991
Biskupské svěcení	8. září 1998 světitel Alexij II.
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	Biskup šacký a vikář rjazaňské eparchie (1998–2006) Biskup ivanovo-vozněsenský a kiněšemský (2006–2012)
Osobní údaje
Rodné jméno	Nikolaj Viktorovič Makedonov (Николай Викторович Македонов)
Země	Rusko Rusko
Datum narození	11. září 1964 (59 let)
Místo narození	Rjazaň, Ruská sovětská federativní socialistická republika
Národnost	ruská
Alma mater	Moskevská duchovní akademie
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Iosif (světským jménem: Nikolaj Viktorovič Makedonov; * 11. září 1964, Rjazaň) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve, arcibiskup a metropolita ivanovo-vozněsenský a vičugský.

Narodil se 11. září 1964 v Rjazani.^[1] Byl synovcem archimandrity Avela (Makedonova).

Roku 1979 nastoupil na Rjazaňskou technickou školu elektroniky a roku 1983 na Vyšší vojenskou velitelskou školu spojů v Rjazani.^[1]

V letech 1987–1990 sloužil v Běloruském vojenském okruhu. V srpnu 1990 byl převeden na Vyšší velitelskou školu v Rjazani jako velitel výcvikové čety.^[1]

V červenci 1991 byl na vlastní žádost propuštěn z vojenské služby v hodnosti nadporučíka.^[1]

Vstoupil do Poščupovského monastýru rjazaňské eparchie, kde byl 16. července 1991 postřižen na rjasofora a 1. srpna na monacha se jménem Iosif na počest svatého Josefa.^[1]

Dne 28. července 1991 byl rukopoložen na hierodiakona a 28. srpna na jeromonacha.^[1]

Dne 20. února 1992 se stal blagočinným Poščupovského monastýru a 23. února byl povýšen na igumena.^[1]

Dne 1. září 1993 byl ustanoven asistentem představeného.^[1]

V květnu 1994 dokončil Rjazaňské duchovní učiliště a nastoupil na Moskevský duchovní seminář.^[1]

Dne 26. září 1994 byl jmenován blagočinným monastýrů rjazaňské eparchie.^[1]

V červnu 1998 dokončil studium semináře a pokračoval ve studiu na Moskevské duchovní akademii.^[1]

Dne 17. července 1998 jej Svatý synod zvolil biskupem šackým a vikářem rjazaňské eparchie. Dne 18. srpna byl povýšen na archimandritu^[1] a 7. září 1998 byl oficiálně jmenován biskupem. O den později proběhla v Sretěnském monastýru v Moskvě jeho biskupská chirotonie. Světiteli byli patriarcha moskevský Alexij II., metropolita krutický a kolomenský Juvenalij (Pojarkov), metropolita volokolamský a jurjevský Pitirim (Něčajev), metropolita voroněžský a lipecký Mefodij (Němcov), metropolita rjazaňský a kasimovský Simon (Novikov), metropolita solněčnogorský Sergij (Fomin), arcibiskup istrijský Arsenij (Jepifanov), biskup bronnický Tichon (Jemeljanov), biskup orechovo-zujevský Alexij (Frolov) a biskup krasnogorský Sava (Volkov).

Dne 25. března 2004 byl jmenován představeným Poščupovského monastýru.^[1]

Dne 19. července 2006 jej Svatý synod ustanovil biskupem ivanovo-vozněsenským a kiněšemským.^[1]

Dne 28. prosince 2011 byl potvrzen ve funkci představeného Nikolo-Šartomského monastýru.^[2]

Dne 7. července 2012 byl jmenován hlavou nové ivanovské metropole.^[3]

Dne 18. července 2012 byl povýšen na metropolitu.^[4]

Dne 4. října 2012 byl osvobozen od funkce představeného Nikolo-Šartomského monastýru.^[5]

Dne 29. července 2017 se stal rektorem Ivanovo-Vozněsenského duchovního semináře.^[6]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Iosif (Makedonov) na Wikimedia Commons
• (rusky) Moskevský patriarchát