Ioveta Jeruzalémská

Ioveta Jeruzalémská
Narození1118
Betánie
Povoláníteoložka
Nábož. vyznáníkřesťanství
RodičeBalduin II. Jeruzalémský[1] a Morfie Arménská[1]
PříbuzníMelisenda Jeruzalémská[1], Alice Jeruzalémská[1] a Hodierna Jeruzalémská[1] (sourozenci)
FunkceAbatyše v klášteře svatého Lazara v Betánii (1144–1161)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ioveta Jeruzalémská (někdy také Yvetta či Judita, 1120 – mezi 1174 a 1178) byla nejmladší dcera jeruzalémského krále Balduina II. a Morfie Arménské a od roku 1144 až do své smrti abatyše v klášteře svatého Lazara v Betánii.

Život

Narodila se roku 1120 jeruzalémskému králi Balduinovi II. a jeho choti Morfii Arménské. Byla nejmladším potomkem královského páru a měla tři starší sestry – Melisendu, Alici a Hodiernu.[2] Když byly princezně tři roky, byl její otec zajat při pomocné výpravě.[3] Během jednání o výkupném navrhl ortokidský vládce Timurtaš výměnu krále za malou Iovetu, mladého prince Joscelina z Edessy a několik dalších urozených dětí.[pozn. 1] Tento návrh byl přijat a Ioveta se v létě roku 1124 stala muslimskou vězeňkyní. Na svobodu se dostala po roce věznění roku 1125.[6] Ioveta se, na rozdíl od svých třech starších sester, nemohla provdat; prý ji velmi postihlo věznění v raném věku. Vstoupila proto do kláštera svaté Anny v Jeruzalémě.[7][8] Roku 1144 byla Ioveta zvolena abatyší kláštera svatého Lazara v Betánii, založeného o rok dříve její sestrou, královnou Melisendou.[9][pozn. 2] Po smrti svého synovce, Melisendina mladšího syna a jeruzalémského krále Amauryho I. roku 1174 byla Iovetě dána do výchovy jeho nezletilá dcerka Sibyla.[11] Ještě před rokem 1178 princezna a abatyše Ioveta zemřela.[12]

Odkazy

Poznámky

  1. Bylo jich buď patnáct,[4] nebo deset.[5]
  2. Melisenda nastoupila na trůn po smrti otce, krále Balduina II. roku 1131. Zpočátku vládla po boku svého chotě Fulka z Anjou, po jeho smrti roku 1143 po boku svého syna Balduina III.[10]

Reference

  1. a b c d e Charles Cawley: Medieval Lands. Prosopography of medieval European noble and royal families. Dostupné online.
  2. RUNCIMAN, Steven. A History of the Crusades. Díl II. The kingdom of Jerusalem and the frankish east. [s.l.]: Cambridge University Press, 1965. S. 171, 177. (anglicky) Dále jen Runciman II.. 
  3. BALDWIN, Marshall W., a kol. A History of the Crusades. Vol. 1, The first hundred years. Madison: University of Wisconsin Press, 1969. 707 s. Dostupné online. S. 419. (anglicky) Dále jen Baldwin. 
  4. Baldwin, str. 423
  5. Runciman II., str. 171
  6. Baldwin, str. 423, 425
  7. Runciman II., str. 231
  8. DUGGAN, Alfred. Křižácké výpravy. Praha: Orbis, 1973. S. 84. Dále jen Duggan. 
  9. Runciman II., str. 231–232
  10. HROCHOVÁ, Věra; HROCH, Miroslav. Křižáci v Levantě. Praha: Mladá fronta, 1975. S. 101,108. [Dále jen Hrochová]. 
  11. Runciman II., str. 407
  12. Runciman II., str. 232